Dovede si ležení užívat. Je hubená a nohatá a dokáže se zamotat do sebe tak, že vypadá jako klubko makarónů. A netváří se, že by se ráda kdykoli vymrštila z pelechu a šla běhat. Dovede mřele otevírat oko a zívá a hrbí hřbet a když ji vybízím k procházce, říká "tak jo, když jinak nedáš". Tohle je fáze, která přímo navazuje na fázi spací a je její součástí.

Druhá fáze, to je trysk. Už venku na ulici a později na louce běží opravdu tím nesmyslným tryskem, jako Felliniho Prďoch. Občas zmizí za obzorem a vynoří se mi za zády. Kdyby dokázala vylučovat pavoučí vlákno, celá louka by byla brzy zamotaná do jedné veliké pavučiny - iričiny.

Pak se vrátíme z procházky, Iris zkontroluje, zdali se něco zajímavé nevyklubalo v misce a jde opět ulehnout na pelech jako unylá kurtizána.