19.3.2024 | Svátek má Josef


PSI: Co je to agresivita při žrádle?

16.8.2007

Mon mě teď opravil, že rozhlas po drátě kvůli nám dvěma už dávno zrušili a vymysleli rozhlas bez drátu a domovní zvonek bez drátu a myš k počítači bez drátu, telefon bez drátu..., protože jsme všechny ty hloupé dráty vedoucí od něčeho k něčemu překousali, na základě čehož jsme pochopili, že Sehnerová nemá tak pevné nervy, jak tvrdí, a že elektřina nejenom svítí, zvoní, hraje, peče, smaží a luxuje, ale taky kope jak kůň, joííí! Bacha na ni, na potvoru jednu neřádskou! (Jasně že tím myslím tu elektřinu!)

Malinko jsem se v povídání zaběhla, ale už jsem zas v pohodě zpět, jo, to když se jednou zaběhl soused Vondrák, tak se vrátil až po tejdnu a po devíti měsících u nich zazvonila hezká slečna s tím, že to dítě, co nese na ruce v povijanu, je mladej Vondrák, a panečku, to pak vypukla u Vondráků agresivita, paní Vondrákovic běsnila hůř než doga baskervilská!

Agresivita při žrádle je a není agresivita, jde o to, kdy a jak se projevuje.

Když se u společné misky pošťuchují štěňata, nechte je, protože to není agresivita! Cvaldové si při plnění bříška ujasňují hierarchii ve smečce stejně, jako si ji ujasňují při hře. Předpokládám však, že bašty je dost pro všechny, že silnější štěňata to málo, co hafánkům dáte, nezhltnou sami a že ta slabší a submisivnější nehladují!

Horší je, když si přinesete domů štěně a ono při krmení hltá jak vzteklý a vrčí na vás, na své granulodárce, ba ožene se po vaší ruce! Co ožene, "táto, podívej, ten hajzlík mě tak rafnul do čenichu, až mi teče krev, honem, přines mi prut, já mu to vysvětlím, halt, nic nenos, už jsem ho nakopla!" Co to znamená? Že štěně je z bídných poměrů, že u chovatele hladovalo, že je, jak říkávala naše babička, nedojedené.

Ten, kdo nepozná, že štěně je podvyživené, že má hlad nejenom v žaludku ale i v hlavě, si pak myslí, že si pořídil psa-lidojeda, a začne se ho bát. Přitom stačí tak málo, aby štěně přestalo vrčet! Krmte je 5krát denně a pokaždé mu dejte plnou mističku. Jak velká má být štěněčí miska?

Tak, jak velká je kebulka štěněte, to znamená že doga bude mít mnohem, mnohem větší misku než čivava. Sehnerka napsala o krmení nás psů knížku JAK KRMIT PSY, takže kdo chce mít tak krásného a zdravého psa, jako jsem... jako jsem byla já, Aura, ať se řídí jejími radami, vyprubovala je na mně, na Monovi a na našem páníčkovi a všichni jsme přežili.

To samé platí pro dospělého psa. Slyším-li stesky majitelů zejména velkých a ostrých plemen, že je pes napadl bezdůvodně, většinou v okamžiku, kdy mu bral prázdnou misku, pomyslím si jedno jediné: Chudák pes!

Žádný dosyta nažraný pes nenapadne svého člověka, který mu odnáší misku, aby ji umyl! Jednak má těžký břich a nehodlá si prudkým pohybem převrátit žaludek vzhůru nohama, jednak nemá důvod rafat se o něco bezvýznamného protože prázdného. Člověka odnášejícího misku napadne jen hladový pes! Čokl sežere to málo, co v misce bylo, nebo to byl nekalorický blaf, který ho nezasytil, pouze nabudil, a čeká nášup. Co však udělá strýček Skrblík? Bafne misku a jde s ní pryč!

"Hrůza!" pomyslí si pes, "jakmile nebudu mít svou misku, nevyfasuju ani to málo, co dřív!" a dostane hysťák a pak hop a skok a rafho! - chce svůj majetek zpět. Takže, vrčí-li na vás pes při žrádle, namísto výchovného harašení mu dejte nášup. Než se náš Mon zasytil, vrčel u misky s masem a rýží a zeleninkou a žloutečkem na celý svět, vrčel preventivně. Jakmile pochopil, že dostane plnou misku třikrát denně a že když ji do mrtě vylíže, že dostane přidáno, přestal vrčet.

Agresivita při jídle má tytéž příčiny i u lidí: vždy znamená jedno jediné - nedostatek.

Když byla moje panička malá holka, sousedovic rodina šetřila na spartaka. Měli tři děti a ty byly věčně hladový, když upekla jejich máma v sobotu k bramboračce buchty, rozpočítala je a každé dítě dostalo pět buchet. Když je děcko nesnědlo na posezení, schovalo si buchtu dvě na potom a sourozenec jeho skrýš vyčenichal a buchty mu snědl. Kolikrát se o sladkost klucí poprali, nebo, na což panička nemůže dodnes zapomenout, si každý svůj dílek bábovky poplival, aby mu ho brácha nesežral.

Věčně hladové děti se chovaly jako zvířátka: taky jsem si svou kost poválela a vepřovou špárku oslintala, čímž jsem si ji podepsala a Mona ani ve snu nenapadlo mi ji vzít, obcházel ji v uctivé vzdálenosti.

Agresivita u žrádla je tedy snadno odstranitelná, kdo chce pochopit, pochopí. Tak například... Jejda, jde sem Sehnerová. Takže ahóóój! Vaše Aura.

 

Irena Sehnerová



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !