22.5.2019 | Svátek má Emil


PSI: Cane corso - Výchova a výcvik

5.10.2007

Cane corso jsou vynikající obranáři a strážci. Hlídání a ostraha teritoria je pro ně nedílnou součástí obrany člověka. Tak je tomu u všech psů provázejících stáda. Smysly psa (čich, sluch) vykonávajícího fyzicky náročnou funkci bodygarda pracují, i když pes spí. Mozek psa podněty přicházející z okolního prostředí vyhodnocuje jak počítač a v případě nebezpečí "spustí alarm". Proto se nikdy nestane, že by pastevec "zaspal".

"Vstoupil jsem do velkého temného průjezdu římského paláce ve stínu starých sloupů...

Tu se ze šera vyřítil pes a obořil se na mě s vyceněnými zuby. Bylo to zvíře střední velikosti, spíš velké, s krátkou srstí... Pes vyl bez přerušení mocným hlasem a s divokou silou, jako by běsnil vzteky a zuřivostí. Znám psy, žil jsem dlouho se svým vlčákem s hlasem jak zvon, ale ještě nikdy jsem se nesetkal se zběsilostí tak divokou ani se štěkotem tak zuřivým...

Pes mi nedovolil udělat krok vpřed, ba postavil se tak, aby mi zabránil v průchodu. Uprostřed schodů leželo něco na zemi... Byl to naznak ležící člověk. Pes mě nechtěl pustit blíž, držel stráž u mrtvého pána."

Takto popisuje své setkání s fanatickým obráncem italský spisovatel Carlo Levi v knize Hodinky, další své setkání s cane corso popsal v románu Kristus se zastavil v Eboli.

Chceme-li psa dobře vychovat, musíme znát, jaké jsou psychické rysy plemene. Proto si nyní o nich krátce povíme.

Temperament

Cane corso je vysoce inteligentní pes, který dokáže své jednání v různých situacích korigovat, takže není žádný výbušný cholerik. Je vyrovnaný a klidný, ale není flegmatický či apatický, má nízký práh dráždivosti.

Uzná-li, že situace je tak vážná, že jeho zásah je nevyhnutelný, udeří jak blesk z čistého nebe: atak psa je bleskurychlý a tvrdý. Rozvahu a přemýšlivost nelze v žádném případě považovat za lenost: pes vždy tvrdě pracoval, ale nesměl být zbytečně štěkavý, kousavý a rvavý. Při testování temperamentu psů, kdy číslo 1 znamenalo snadno vzrušivý a číslo 5 flegmatický, dostal cane corso známku 3: vyrovnaný, klidný.

Zdravé šťastné štěně je živé, hravé, s kebulkou plnou báječných nápadů, jak co ve svém okolí udělat, předělat - a tak. Vysvětlujte a odměňujte, mazlete se a hrajte si s ním, věnujte mu veškerý svůj čas a třeštiprdlo rychle pochopí, co se smí a co nikoli.

Ostražitost

Cane corso je vysoce ostražitý, schopný bleskurychle reagovat na vnější podněty. Je neustále bdělý, což je dáno i jeho vysoce vyvinutým teritoriálním instinktem. Citlivě se zajímá o to, co se děje s vámi (registruje pocity pána, změny jeho nálad) i kolem vás (registruje přítomnost cizích osob, zachytí signály hrozícího nebezpečí).

Cane corso se nikdy nedá vetřelcem zaskočit: je to on, kdo darebáka překvapí, kdo přijde tiše a nečekaně. Jestliže vetřelec zůstane stát (sedne si, lehne) a rezignuje, pes nezaútočí, pouze varuje. Pes štěkotem přivolává vůdce smečky - pána -, aby o osudu vetřelce rozhodl sám.

Není-li pán doma, pes čeká na jeho návrat. Usoudí-li vetřelec, že čokl je neškodný moula, a rozhodne se vzít roha, v psovi tím ihned vzbudí jeho po staletí precizovaný lovecký instinkt. Abyste viděli, jak to s vetřelcem dopadne, prohlédněte si ilustrace zachycující lov cane corso na kaňoura.

Při testování ostražitosti, kdy známka 1 znamenala minimální bdělost a známka 5 extrémní ostražitost, dostal cane corso známku 5.

Komunikativnost

Cane corso dobrovolně komunikuje pouze se svými lidmi, pes dýchá jen pro svou rodinnou smečku. Toto je filozofie plemene cane corso, kterou žádná převýchova nezmění.

Cane corso je proto tak vynikající hlídač a strážce, že dostal do vínku hlubokou nedůvěru k cizím lidem. Prezident Spolku milovníků cane corso Roberto Tavola v jednom interview uvedl příhodu, která tuto jejich vlastnost názorně dokládá:

Cane corso pana Tavoly byl odmala zvyklý na muže, který ho coby handler předváděl na všech výstavách a často k Tavolům zaskočil na kus řeči. Pes s handlerem ve výstavním kruhu vzorně spolupracoval, rád se s ním pomazlil, kdykoli zašel za páníčkem, radostně ho vítal.

Jednou jel handler kolem Tavolovic domu a vzpomněl si, že by potřeboval ještě cosi projednat. Vystoupil z auta, šel k brance - a tam už stál jeho kamarád cane corso.

"Čau, kámo!" prostrčil handler ruku brankou a chtěl psa pohladit. Rafho! Díky letům práce s psy nejrůznějších plemen měl handler vycvičený postřeh, a tak stačil rukou ucuknout!

To už tu byl pan Tavola. Jediné, co psovi řekl, bylo: "Přišel náš kamarád!" Odemkl, mírně otřesený handler nakráčel - a pes kňučel a skákal radostí: "Čau, kámo!"

Proto nelze psovi vyčítat, bude-li brát s rezervou vaše příbuzné, které vidí jen párkrát do roka, bude-li laxně plnit či ignorovat povely vaší tchyně, z níž míváte pupínky, a bude-li obdivovat genialitu pouze vašich dětí. Nakonec, mezi námi, pes má recht, protože ty naše jsou stejně nejkrásnější a nejchytřejší...

Ani výchovou jeho přirozenou nedůvěřivost k cizím lidem neotupíte. Navíc pes přesně vycítí váš vztah k jednotlivým lidem a podle toho se k nim bude i chovat.

Cane corso je na molossa poměrně smířlivý pes, než začne konat, přemýšlí a zvažuje. Vycítí, kdo to s ním myslí dobře a kdo ne, takže nezabíjí veterináře a figuranty.

Cizí lidé s ním mohou v přítomnosti pána manipulovat, ale jen do jisté míry, takže na canisterapii se nehodí. Mezinárodní den žen (MDŽ) je ochoten slavit jen se svou paničkou, Mezinárodní rok dítěte (MRD) jen se svými dětmi. Kdyby tomu bylo jinak, nebyl by cane corso molossem, nýbrž feministkou či předsedou odborů.

Během venčení psa zajímá vše, co se kolem něj děje, zrakem, sluchem a čichem zkoumá okolí. To není pouhá zvědavost, to je instinktivní chování obranáře.

V cizím prostředí cane corso neutrální (neškodné) cizince ignoruje, známé a přátele svých lidí pozdraví.

Při testování, kdy známka 1 znamenala rezervovaný postoj a známka 5 extrémně přátelský postoj, dostal cane corso číslo 4.

Bojovnost

Cane corso chrání své lidi a střeží své teritorium bez ohledu na vlastní bezpečnost či život. Je-li jeho člověk napaden, v cane corso se probudí pastevecký pes: brání do poslední kapky krve, bojuje na život a na smrt, pud sebezáchovy je obrovskou dávkou adrenalinu potlačen. Jediným zájmem psa je ubránit člověka a teritorium, to ostatní je pro něj vedlejší.

Cane corso bojuje se stejným nasazením, s jakým bojuje středoasijec, kavkazan, anatol, šarplanicec a další pastevci s vlky, se stejnou houževnatostí, s jakou bojuje staford či pitbul se psy. Italové dokonce tvrdí, že "cane corso rázně zakročí proti hrozbám, které vzbudily jeho agresivitu, a bojuje s pozitivní gameness, pes vždy dokončí to, co začal.

Při testech bojovnosti, kde známka 1 znamenala vyhýbat se boji a známka 5 vysokou bojovnost, získal cane corso známku 5.

Agresivita

Agresivita je vlastní každému živočišnému druhu, vlastní je i člověku. Bez agresivity by nikdo nepřežil. Pod touto agresivitou si nepředstavujte nějakou psychickou nenormalitu, jakou je vražedné nutkání sériových vrahů porcovat prostitutky!

Do škatulky přirozené agresivity patří nejen pud sebezáchovy, rozmnožovací pud, obranný instinkt, teritoriální instinkt, ale i touha se vzdělávat, touha vyniknout, touha zbohatnout, touha být prezidentem republiky...

Psychicky zdravý cane corso se nikdy nevyznačoval "zlou" agresivitou, tj. touhou rvát se kde s kým a zabíjet vše živé. Na venkově nikdo nepotřeboval psa, který by znamenal pro domácí lidi i zvířata nebezpečí. Proto byl kulovnicí vyšlechtěn psychicky vyrovnaný pes, který ví, kdy je agresivita na místě a kdy není.

Za agresivitou psů se většinou neskrývá přílišná dominance, nýbrž nejistota a nedostatek odvahy. Jistotu a kuráž cane corso nepostrádá, takže je mu "zlá" agresivita cizí.

"Reakce psa vždy odpovídá míře ohrožení, u psychicky zdravého psa se za žádných okolností neprojeví extrémní, tj. slepá agresivita," tvrdí Roberto Tavola, a zdůrazňuje: "Cane corso není pes člověku nebezpečný. Je to typicky pracovní pes, který vždy pracoval pro člověka a s člověkem. Naším cíle také je, aby tento multifunkční pes ve světě práce i zůstal."

Italský posuzovatel Danilo Giorgio testoval v roce 1997 cane corso při zkouškách CAL - 1. "Jakmile jsem se změnil v nepřátelského cizince, 36 psů ze čtyřiceti ihned přešlo do bojovného režimu," napsal v jednom článku. "Všechny nás nesmírně překvapilo, jak rychle se psi uklidnili, když hrozba z mé strany skončila. Ano, cane corso má své chování vždy pod kontrolou."

Při testech, kdy známka 1 znamenala plachost, bázlivost a známka 5 znamenala extrémní agresivitu, dostal cane corso známku 3.

Poslušnost

Od ostatních starobylých molossů se cane corso výrazně odlišuje svou poslušností pánovi.

Cane corso "vlastní hlavou" pochopí, že jeho člověk stojí na vyšším stupni hierarchického žebříčku než on, takže není zapotřebí mu to sáhodlouze vysvětlovat. Skutečnost, že šéfem je páníček (panička), pes trvale respektuje.

Cane corso není psem jednoho pána, silná citová vazba ho váže ke všem členům jeho lidské smečky a nerozlišuje - všechny poslouchá stejně.

Když čtu inzeráty, že "rodinného" kavkazana mohou venčit i děti, obestírají mne mrákoty.

"Jdeme na procházku a má dvouletá dcerka si vede cane corso na tenoulinkém vodítku, pes dítě poslouchá jak hodinky," říká ruská chovatelka.

"Nikdy se nestalo, že by při hře děvčátko porazil, nechtěně škrábl... Pes je nesmírně něžný, ohleduplný - a vždy ví, kam šlape," dodává se smíchem.

Cane corso je nejen ohleduplný k dětem, ale ke všem, kdož si ohleduplnost zaslouží, ke stařečkům, padesátikilové panince, ke všem, kdo jsou slabší než on.

Výchova je hračka

Výše uvedené testy povahy nám poskytly psychologický profil plemene. Lze z něj vyvodit, že cane corso je snadno vychovatelný a vycvičitelný pes. Kdo pochopí povahu plemene, dokáže reakce svého psa předvídat, pes ho nemůže svým jednáním překvapit a už vůbec ne zaskočit.

V přátelském prostředí bude pes přátelský, nikoli však vtíravý, v cizím neutrálním prostředí bude klidný a zároveň pozorný, v cizím nepřátelském prostředí bude pozorný, ale zároveň klidný. V případě ohrožení pána pak bleskurychle přejde z klidového režimu do režimu bojového, tj. zaútočí. Práskho!

Majitelé psů-obranářů nesmějí dopustit, aby se dostali do situace, kdy bude pes nucen zasáhnout.

Také dobráka od kosti lze zkazit, zlomit jeho psychiku. Proto nesmíme ke štěněti cane corso přistupovat jako k potenciálnímu zabijákovi, jímž žádný pes coby vysoce domestikované zvíře už stovky let není. Dokonce u mnoha jedinců služebních plemen se musí vynaložit jisté úsilí, aby zaútočili na figuranta "ohrožujícího" je či psovoda.

Cane corso zaútočí na cizího člověka jen v případě, kdy ohrožuje je (pud sebezáchovy) nebo jejich člověka (instinkt obrany), výcviku na obranu netřeba. S láskou vychovaný pes nikdy nenapadne svého pána a jeho děti. Troufám si tvrdit, že více nežli 80 procent jedinců molossoidních plemen nekousne pána naplno ani v případě, kdy se jím cítí být ohroženi na životě. Na mysli mám pouze psychicky zdravé jedince.

Nyní si v kostce povíme, jak si budeme počínat, až si domů přivezeme štěňátko.

* Chovatele se zeptáme, čím krmil, abychom z hodiny na hodinu štěně nepřevedli na diametrálně odlišný druh potravy. Krmil-li granulemi, ty samé granule štěněti koupíme, protože má fenka Aura tvrdívala, že i mezi granulemi je rozdíl: po jedněch se blije hned, po jedněch později.

Rozhodneme-li se štěňátku s láskou vyvářet, musíme si počínat s rozmyslem, abychom neučinili hrubou dietickou chybu. Například psí mimino nedokáže trávit cukry, tuky a některé uhlovodany, takže je dobré prostudovat si mou knihu Jak krmit psy, věnovanou výživě psa od štěněte až po stáří.

Kdo jste z venkova a máte u domku velkou zahradu, pořiďte si kozu. Že už jste ženatí? Já myslím kozu Lízu, po jejímž mlíčku bude váš pes zdravý jak buk a krásný jak z růže květ.

Ačkoli bude štěňátku vyrostlému na granulích rýže s kuřecím masíčkem (bez kostí!) náramně chutnat, může mít i po tomto lehkém jídle několik dní mírné zažívací potíže, protože organismus si musí na jiný typ stravy zvyknout. Nebojte se, na chuťově dobrou a vonící potravu si zvykne rychleji, než když je budete převádět na granule.

Štěněti nenutíme nic, co mu nechutná. Metoda: Hlad je nejlepší kuchař! je v případě psa odkázaného na to, co mu dáme, sadismus.

Jakmile psovi něco libě voní, vylučuje velké množství slin, které potravu nejenom změkčí, ale i částečně chemicky zpracují. S chutí pozřenou potravu proto pes lépe tráví. Pes po potravě, kterou pozře jen proto, že má obrovský hlad, neprosperuje.

Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Špatně živený pes je neinteligentní a život s ním je stejná štrapác, jako život s omezeným a nekrifným mužským.

* Když štěně krmíte, musíte je naučit, aby si nechalo odebrat potravu a strpělo dotyk během krmení. Není nic horšího, než obrovský lakotný pes, který si hlídá potravu, kosti a hračky.

Jak to psa naučíme? Začneme hned ve štěněčím věku. Než mu podáme misku, dáme mu několik pamlsků z ruky. Jsem velký příznivec krmení z ruky, protože pes nikdy nekousne do ruky, která ho obdarovává potravou. Proč? Potravou ve smečce disponuje jenom nejvýše postavené zvíře.

Naučte štěně povelu Dej! nebo Pusť! Dá-li vám svou oblíbenou hračku, pochvalte je a dejte mu pamlsek. Pak si s ním pohrajte. Vrčí-li, ihned je potrestejte plácnutím nebo zatřepáním a hračku mu odeberte. Pohrejte si s ní a pak ji nechte lhostejně ležet. Až si s ní pes začne hrát, řekněte: Dej! Jakmile vám hračku dá, pochvalte je a dejte mu pamlsek.

Odměna a trest jsou při výchově psa klíčové pomůcky, ale musí být vždy spravedlivé, přiměřené a vykonané hned.

* Ti, kdož se nehodlají dělit s psíčkem o své lože, uloží štěně na noc do lepenkové krabice vystlané novinami a postaví si ji k posteli. Jakmile štěně, jemuž se stýská po matce a sourozencích, zakňourá, pohladí je a ono se uklidní, protože cítí přítomnost dobré duše.

Ti, kdož krabici se štěnětem ponechají ve vedlejší místnosti, zhasnou a nechodí cvaldu během noci uklidňovat a mazlit se s ním, se chovají podle kynologických příruček. Štěně za pár prokňouraných nocí pochopí, že už se mámy nedovolá, a rezignuje. Takže si z těchto tří možností vyberte sami, já osobně jsem byla vždycky máma.

* Jakmile přineseme štěně domů, dáme mu jednoduchý pohodlný obojek, aby si zvykl. Pejska vodíme na vodítku kolem domu, pomocí volné smyčky učíme přivolání.

* Kdykoli se s čímkoli na štěne obrátíme, oslovíme je jménem.

* Pokud můžete, vychovávejte štěně až do dospělosti v domě. Budete-li stále spolu, jeden druhého více pochopíte a váš vztah bude pevný, přepevný. Štěně se v kolektivu svých lidí naučí hodně věcí samo, z jejich reakcí na své akce pochopí ta správná pravid-la soužití. Cane corso je krátkosrstý pes, který se nehodí k celoročnímu pobytu v našem chladném a deštivém klimatu. S tímto faktem musíme při pořizování štěněte počítat.

* Štěně žijící v domě musí mít možnost vybíhat ven, aby se naučilo zachovávat čistotu a mohlo si hrát na čerstvém vzduchu a na sluníčku, což jsou důležité předpoklady pro zdravý život.

S malinkým štěňátkem vybíháme ven my, a to v pravidelných intervalech, zejména pak po krmení a před večerníčkem. Stavíme je na stejné místo a k činu je vybízíme stále stejným povelem. Když se dílo podaří, štěňátko pochválíme. Za loužičky nemůže štěně, neboť svěrač močového měchýře mu začne sloužit až mezi třetím a čtvrtým měsícem, ale my svou nepozorností a liknavostí.

* Spící štěně musí odpočívat v naprostém klidu. Děti je třeba naučit, že štěně nesmě-jí během spánku rušit a že pelíšek je pouze štěňátka. Pelíšek se musí stát bezpečným útočištěm a oázou klidu, takže povel: "Pelíšek!" nesmí být něčím, čím psa trestáme.

* Se štěnětem manipulujeme s citem a něžně, aby si dotek naší ruky nespojovalo s bolestivými pocity. Štěně učíme, aby s důvěrou a potěšením snášelo doteky naší ruky tak, že je posadíme, klekneme si k němu a s láskyplným pobrukováním je hladíme po nožkách, hrudi, bocích, zádíčkách a hlavince. Božíčku, to je lahoda! Jo, a ještě mě pošimrej na bříšku!

Naše ruka se musí stát prostředkem komunikace se psem: ruka hodného, šikovného a chytrého pejska pohladí, podrbe a podá mu misku s potravou, pamlsek či hračku, ruka zlobivého pejska vycuká za vodítko nebo vykráká (s citem) za faldíček za krkem či šustivě třepne novinami.

* Štěně ponechávejme samotné minimálně, je-li to možné, berte je všade s sebou, ať pěšky, nebo autem. Voďte štěně do nejrůznějších prostředí, ale nikdy je tam nepouštějte z vodítka, seznamujte je s různými lidmi a nechte je hrát si se spolehlivými psy. V prvních měsících života mají štěňata zvláštní pach, který způsobuje hormon feromon, který ostatní psy informuje o tom, že psík je mládě. Na příliš dominantní fenky přírodních plemen však pach cizího štěněte neplatí, takže seznamování a hra štěněte musí probíhat pod vaší kontrolou.

* Se štěnětem si hrajeme, protože hra rozvíjí jeho intelekt. Pes vyrostlý v kotci je ve srovnání s psím "mazánkem" tupý a hloupý, protože jeho mozek nedostával dostatek podnětů k přemýšlení. Máte-li chytrého psa, který si ví v každé situaci rady, pak je to především vaše zásluha.

Při hře štěně vybije smysluplným způsobem nahromaděnou energii, takže v bytě je klidné a odpočívá. Štěněti dopřejeme bezpečné psí hračky, aby neokusovalo nábytek, koberce či předměty, které by je mohly poranit (třísky z dřevěných louček, ostny kaktu-su, úlomky umělých hmot) či zahubit (rozkousaná elektrická šňůra, pozřený celofánový sáček či igelitová taška, jedovatá pokojová rostlina atd.).

S molossem nehrajeme tvrdé "bojové" hry. Necháme-li štěně vítězit, nabude dojmu, že nad námi zvítězí vždy, kdy si zamane, jakmile v zápase s námi pokaždé prohraje, můžeme otřást jeho sebevědomím. Je lépe si hrát na přetahování (Drž!), přinášení (Přines!) a na honění.

Honíme-li se se štěnětem, nikdy nehoníme je, nýbrž lovnou zvěří jsme my. Alfa-vlk a alfa-pes hrají při honičkách s mláďaty a mladými vlky oběť a učí je tak lovit. Hra skončí a nikoho z "lovců" nenapadne o autoritě vůdce smečky pochybovat.

Hrajeme-li si se štěnětem na cokoli, vždy jsme to my, kdo hru ukončí. Tak se chová fenka a psí otec, tak se chová vůdce smečky. Začne-li nás štěně či mladý pes při hře citelně štípat a drsněji dorážet, neokřikujeme je frenetickým: Fuj! a Sedni!, nýbrž svou nespokojenost projevíme tak, jak by ji projevila jeho matka - otočíme se a odejdeme. Krátké povely vydávané v rychlém sledu za sebou ječivým tónem pes považuje za štěkot - a přitvrdí.

* Pokud je pes dobře vychováván, není třeba ho bít. Také plácnutí a vykrákání bude vždy až to poslední, k čemu sáhneme. Má-li nás pes rád, v námi stanovených mezích ho udrží náš hněvivý hlas. S tónem hlasu pracujeme promyšleně, budeme-li stále hněviví, pes otupí stejně, jako otupí "okřičené" dítě.

* Štěně učíme mluvit, tj. učíme je chápat význam slov a vět, které souvisejí s každodenním životem, a reagovat na ně. Již v krátké době poznáme, že pes adekvátně reaguje na často opakovaná slova a že chápe, že tón hlasu vyjadřuje naše mínění.

* Cane corso je velmi poslušný pes, takže svou dominanci nemusíme nijak markant- ně prosazovat. Jestliže je mu třeba z naší strany něco dokazovat, tak jen náš upřímný hluboký vztah, a to formou láskyplného dotýkání, péče a společné práce.

* Bude-li se nám náš cane corso jevit jako problémový, znamená to jedno jediné: pes je inteligentnější než my. Jakmile se s tímto faktem smíříme, uleví se nám a bude se nám s psí osobností dobře žít.

Cvičit či necvičit?

Cane corso si lehce vycvičí i ten, kdož psa nikdy nevlastnil. Ruští kynologové zvyklí na kavkazany, středoasijce, černé ruské teriéry a jihorusy cane corso přezdívají "pes diletantů". Tato přezdívka není hanlivá pro lidi či degradující pro psy, naopak, ruští chovatelé vysoce oceňují pracovní schopnosti cane corso na jedné straně a jeho zvladatelnost a poslušnost na straně druhé.

Majitel cane corso nemusí mít zkušenosti se psy, stačí, když je trpělivý, snaží se pso-vi porozumět a má psa rád. Mnohdy je dokonce lepší, když se cane corso dostane do rukou člověka, který před ním nevlastnil ani německého ovčáka ani pudlíka, alespoň ho nic nenutí povahy a chování plemen vjednomkuse srovnávat.

U cane corso stačí k naprosté poslušnosti zvládnutí základních povelů, jako je: Ke mně!, Sedni!, Lehni! Zůstaň! Cane corso patří ke snadno cvičitelným plemenům, což je vlastnost, která není pasteveckým psům, zejména východní provenience, vlastní. Budete mít tedy možnost pyšnit se nejen krásným, ale i příjemným, protože poslušným hlídačem, strážcem a obranářem.

Základní povely naučíme štěně sami, nejlépe formou hry a pochval. Cane corso je citlivá duše, takže s ním nejvíce uspějete přátelským jednáním a vysvětlováním. Na vykonání povelu je však třeba trvat. Proto po psovi požadujeme jen to, co je schopen s ohledem na své plemeno a věk splnit, jinak bychom psa zbytečně nervovali a sebe blamovali. Postupujeme tedy od nejjednodušších úkonů k těm složitějším, nikdy ale nenutíme psa pracovat násilím. Dril pes nesnáší stejně, jako ostatní molossové.

Tak, jak navštěvování cvičáku se středoasijcem považuji za ztrátu času, tak návštěvu cvičáku s cane corso vřele doporučuji. Cane corso se, na rozdíl od středoasijce, učit chce, práce na cvičáku s milovaným páníčkem ho baví.

Zkušený cvičitel ví, že cane corso vyžaduje jiný přístup nežli německý ovčák, že určité úkony může pes zprvu odmítat, protože je krajně nedůvěřivý, ale že s trochou trpělivosti dosáhne i on vynikajících výsledků.

Snaživé jsou zejména fenky. A jak jsou, děvenky, chytré! Když jedna italská fenečka do tunelu zaboha nechtěla, její páníček namísto přemlouvání tunelem prolezl sám a cestou hojně trousil dobrůtky. Mlsná potvůrka pak šla vyznačeným směrem - a podruhé už tunelem proběhla bez obav.

Cane corso není konfliktní týpek, takže zatímco on se hezky proběhne s psími kamarády, vy si hezky poklábosíte s ostatními pejskaři.

Cane corso má vynikající paměť, co se jednou naučí, nezapomene.

Molossové jsou psychicky i fyzicky "hotovi" až ve věku tří let, také tuto skutečnost je třeba při výchově a výcviku psa zohlednit.

Dobře vychovaný a vycvičený cane corso je dobrý jak chléb a po celý svůj život je svému člověku užitečný jak sůl.

No řekněte, kdo by takového psa nechtěl?

Z knihy Strážce a ochránce: cane corso

 

Irena Sehnerová


Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH
Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH

r.v. 2017, naj. 55 247 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Diskuse


zana
7:10
8.10.2007

Eva P.
8:38
8.10.2007

Medvídek
21:54
7.10.2007

zana
22:25
7.10.2007

Eva P.
10:40
8.10.2007

RenataE
21:16
7.10.2007

baty
23:18
7.10.2007

baty
23:21
7.10.2007

RenataE
0:03
8.10.2007

Jakub S.
0:11
8.10.2007

Jakub S.
0:21
8.10.2007

Jakub S.
0:18
8.10.2007

RenataE
0:22
8.10.2007

P i t r ý s e k
1:02
8.10.2007

jiný Honza
20:21
7.10.2007

zana
20:37
7.10.2007

RenataE
20:44
7.10.2007

jiný Honza
22:06
7.10.2007

zana
22:28
7.10.2007

Hana Williamson
22:40
7.10.2007

RenataE
22:45
7.10.2007

P i t r ý s e k
23:08
7.10.2007

jiný Honza
23:32
7.10.2007

Jakub S.
20:36
7.10.2007

jiný Honza
20:42
7.10.2007

Jakub S.
21:07
7.10.2007

baty
14:12
7.10.2007

baty
14:39
7.10.2007

P i t r ý s e k
23:22
7.10.2007

Xerxová
11:17
7.10.2007

Štětinka
11:22
7.10.2007

Xerxová
11:41
7.10.2007

Štětinka
11:54
7.10.2007

Xerxová
12:16
7.10.2007

Štětinka
12:29
7.10.2007

Xerxová
12:43
7.10.2007

Štětinka
12:50
7.10.2007

zana
19:21
7.10.2007

Xerxová
19:43
7.10.2007

zana
20:39
7.10.2007

Štětinka
11:03
7.10.2007

Xerxová
11:12
7.10.2007

Štětinka
11:16
7.10.2007

počet příspěvků: 464, poslední 8.10.2007 10:40