Máme tu na návštěvě kamarádku a Míla s ní jela opět do stejných míst, ukázat jí jak to vypadá když v Klokánii vyhoří buš. Podotýkám, máme tu stále nebývalé sucho. Sucho takové, že je tu bílý muž nepamatuje, tedy za posledních 237 let sucho největší. Buš i přesto úspěšně obrůstá a revegetace krajiny zdárně pokračuje.  

Stromy, stromky a keře, které se nám ještě před měsícem chlubily sporými výhonky s červenými listy již za necelý měsíc si stačily vyrobit chlorofyl a listy se zazelenaly. Výhonky jsou podstatně větší a stromy vypadají jako by jim narostla krátká zelená kožešinka.

Zem, ještě před měsícem pokrytá vrstvou šedého a černého popela se už také zelená vyrašenými rostlinkami. Buš též ožívá navrátilci z říše zvířat, ptáků, plazů a hmyzu. Nebýt nebývalého sucha, tak celý tento proces by probíhal podstatně rychleji a nyní by v buši už byla hotová džungle nové vegetace.

Pokud do stejných míst zavítáme v nedaleké budoucnosti tak uvidíme jak revegetace pokračuje.