Díky pozvánkám jsem se začala o dění v ZOO Ostrava zajímat trochu více. Jako v každé zoologické zahradě zde najdeme množství zajímavých exotických zvířat, o kterých by se daly napsat poutavé články. Mou slabostí jsou však sloni. Ráda čtu a sleduji informace o slonech v zoologické zahradě v Ústí nad Labem nebo v Praze, ale ostravské chobotnatce jsem do této doby moc neznala. Požádala jsem proto o seznámení s ostravskými slony pana JUDr. Stanislava Derlicha, který speciálně pro Zvířetník odpovídal na moje zvídavé dotazy.

Představíte nám dvě slonice, které v současnosti v zahradě chováte?

V naší zahradě můžete vidět dvě slonice slona indického (Elephas maximus). Jmenují se Jumba a Sussela. Obě přicestovaly do Ostravy z Amsterdamu v roce 2004, kdy byl u nás dostavěn a otevřen nový pavilon slonů. Původní sloninec ze 60. let byl pro chov slonů již nevyhovující a dnes jej obývají nosorožci.

Sussela byla odchycena jako pětiletá ve státě Kerala na jihu Indie. Jumba pochází také z volné přírody a poznáte ji snadno - poznávacím znamením je prodloužený prstík na chobotu jako památka z dětství, kdy si jej přiskřípla kládou.

Jaká je současná situace s možnou reprodukcí slonic ve vaší ZOO?

Pro možnou reprodukci jsou naše dvě slonice již "v pokročilém věku", Sussela letos oslaví 46. narozeniny, Jumba je o 10 let mladší. Rádi bychom tedy doplnili naší skupinu další chovnou samici.

V prostoru slonince je i uzavřená část pro sloního samce, uvažujete o jeho chovu? Jaké problémy přináší chov sloního samce?

Samci musí mít v zoologické zahradě vzhledem ke své zvýšené agresivitě svůj vnitřní i venkovní výběh oddělený od samic. Ani v přírodě nebývají se samicemi po celý rok, doprovázejí je většinou pouze v době rozmnožování. O chovu sloního samce uvažujeme, doufáme, že jej získáme z některé evropské zoo.

Jak tráví sloni svůj volný čas? Mohl byste nám přiblížit specifika enrichmentu?

Chov našich slonů je bezkontaktní, jsou to nebezpečná zvířata. Enrichment, čili obohacování života zvířat v lidské péči spočívá u slonů zejména ve schovávání a komplikování přístupu k potravě. Sloni v přírodě, pokud právě nespí, tak všechen čas doslova prožerou. Enrichmentem chceme navozovat přírodní podmínky, kdy zvíře v přírodě potravu samo aktivně vyhledává. Naši ošetřovatelé je rovněž pravidelně sprchují, pečují o jejich kopýtka a kůži a dávají jim různé hračky (třeba obří balony apod.) 

Jak vypadá každodenní "sloní jídelníček"?

Sloni dostávají v létě hlavně trávu, v zimě seno. Kromě toho ještě speciální granule a otruby, krmnou řepu, ovoce a další zeleninu. Slon denně spořádá asi 25 kilogramů jablek a mrkve. Dostávají také okus - větve s listím a řadu speciálních minerálních doplňků, parafinový olej pro lepší trávení, ovocný sirup s minerály kvůli chuti přidáváme do otrub.

Jsou sloni na noc uvazováni? Jakými způsoby se vám je daří oddělit a přimět ke spolupráci např. při veterinární prohlídce?

Zvířata uvazována nejsou. Pro volný chov byl nový pavilon koncipován. Slony oddělujeme při jídle. Se slony se každý den bezkontaktně cvičí, učíme je na povely přiblížit či natočit podle potřeby veterináře, u komplikovanějších případů je musíme uspávat. Zrovna jako letos těsně před Vánočními svátky, kdy po drobné potyčce mezi slonicemi došlo ke zranění. Jedna slonice si doslova protrhla koncovou část chobotu a měla problém s uchopováním a příjmem potravy. Přivolaný veterinář musel slonici uspat a chobot sešít. Vše dobře dopadlo a již druhý den slonice chobot opatrně používala k příjmu potravy.

Pozval byste čtenáře Zvířetníku na nějaké bližší setkání se slony v Zoo Ostrava?

V sobotu večer můžete navštívit program s názvem Když jdou naši sloni spát - v podvečerní atmosféře nasvíceného pavilonu provádí ošetřovatel krmení slonů s odborným výkladem. Od konce března se můžete o víkendech přijít podívat na komentované krmeni slonů. 

Děkuji za rozhovor

Zajímavosti o slonech

Slon patří k řádu chobotnatců a je největším suchozemským zvířetem na Zemi. Kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Na naší planetě žijí dva druhy slonů - v Africe slon africký (a jeho dva poddruhy pralesní slon a savanový slon) a slon indický, který žije v Asii.

Africký druh slona můžete v ČR vidět například v zoo ve Dvoře Králové nebo v krásné zahradě Lešná. Slona indického chovají v Praze, Liberci, Ústí nad Labem a právě v Ostravě.

Samice slona je březí 20-23 měsíců a sloní mládě po narození váží 70-150 kg. Matka mládě kojí zhruba rok a půl a zajímavé je, že bradavky jsou umístěny mezi předními končetinami, nikoli vzadu, jak je obvyklé. Samice žijí v sociálně velice pevně semknuté skupině, kterou tvoří matky, mláďata a různé sloní "tety". Sloní samci žijí jako samotáři a k samicím se přidávají pouze v době páření.