Ve svém vystoupení na Vysoké škole báňské v Technické univerzitě Ostravě podpořil Václav Klaus myšlenku školného. Výchozí bod debaty by měla být navrhovaná výše. Ta momentálně činí maximálně 10 tisíc za půl roku.

Když začnete v reálném životě navštěvovat kurz vaření nebo štrikování anebo budete chodit do posilovny nebo se začnete soukromě učit španělsky, zaplatíte mnohem víc než deset tisíc korun.

Z čistě teoretického hlediska je diskutabilní prezidentovo tvrzení, že bezplatné vysokoškolské studium je parazitováním. Námitka je totiž nasnadě. Plyne z otázky, zda společnost potřebuje vysokoškolsky vzdělané lidi, zda jí nějak prospívají, zda přispívají k jejímu rozvoji, v nejširším slova smyslu i v tom úzkém, ekonomickém. Potřebujeme lékaře? Potřebujeme inženýry? Potřebujeme malíře a právníky?

Dá se čekat, že se tímto směrem posune debata. Nicméně to jádro zůstává. Deset tisíc korun za půl roku, to je zlomek skutečných nákladů. Takže i po zavedení desetitisícového školného za semestr bude studenta společnost podporovat. Ovšem zkušenost ukazuje, že si lidé věcí zadarmo neváží.

Což je podstatný problém – právě bezplatné školství, od první třídy obecné počínaje, je největší dar a vklad společnosti. Zde vzniká bohatství příštích desetiletí. Nikdo to nezpochybňuje, Ani blouznivý liberál nenavrhuje, aby si prvńáček platil učitele, aby ho naučil malovat písmena. Nicméně vědomí hodnoty vkladu společnosti je oslabeno a když se pak bavíme o studiu vysokoškolském, zorný úhel je pokřiven.

Ostatně soudím, že deset tisíc za vysokoškolské studium je rozumný a legitimní návrh, bez ohledu na silné slovo "parazitování", jež užil velmi nešťastně prezident