Byl bych málo ješitný, kdybych neměl připomenout, že jsem Miroslavu Němcovou ve včerejším úvodníku označil za nejpřijatelnějšího kandidáta ODS na post premiéra... ne, premiérky, jak paní Němcová hned upozornila. Do popředí veřejného zájmu se dostaly v jednu chvíli tři figury. Miroslava Němcová, Martin Kuba a Miroslav Kalousek se během středy jevili jako hlavní hráči.

Z hlediska ODS je třeba vysoce cenit rozhodnost, s jakou strana vyřešila krizovou situaci. Miroslava Němcová je postava zralá pro nejvyšší exekutivní post a Martin Kuba, čerstvě postavený do čela strany, se zachoval státnicky a dodejme, že na české poměry nezvykle, když ji podpořil: muselo to být pro něj obrovské zklamání, že nebyl nominován on. Přesto se zachoval loajálně, konstruktivně, zkrátka – velmi dobře.

Miroslav Kalousek naopak zatahal za trapnou strunu, když v této souvislosti hovořil o vyprázdněnosti strany ODS. On sám se chystá k výslechu a může si zlehčovat situaci vtipnými výroky o tom, že půjde oholen a s občankou, v obrovském maléru vězí až po uši. Aura Karla Sachwarzenberga také už vyprchala a bez těch dvou by z TOP 09 zbyla naprosto prázdná slupka. Řeči o personální vyprázdněnosti ODS jsou trapné a nemístné. ODS postavila ve správnou chvíli správného člověka.

Řešení krize to pochopitelně není. Zde má Miloš Zeman bezesporu prostor pro politické jednání a nemusí si ho vymáhat žádným "extenzivním pojetím ústavy". Proti úřednické vládě se postavil, předčasné volby prohlásil za vyhazování peněz a teď jde o to, koho uzná za vhodného moderátora. O kvalifikovanosti Němcové pochyby nejsou. Vše ostatní je na prezidentovi.

Nicméně, ať se Zeman rozhodne jakkoli, Němcová se jako prásknutím biče vyšvihla do první linie v ODS. I kdyby to se Zemanem nevyšlo, s touto ženou v čele by ODS nemusela volby prohrát tak pekelně, jak se čeká. Ano, v čele je momentálně Martin Kuba, ale je dobře si uvědomit, jak překotné události se kolem nás valí.