15.12.2017 | Svátek má Radana, Radan


PŘEDPOVĚĎ: Byl pan Povondra opravdu vinen?

22.4.2016

Mnozí z nás jsme dostali v posledních měsících alespoň jednou do schránky elektronické pošty úryvek z Války s mloky, neuvěřitelně předvídavého románu Karla Čapka. Vždycky šlo o část kapitoly jménem Pan Povondra to bere na sebe. A všem odesilatelům šlo nejspíše o to, abychom si uvědomili, že za naši budoucnost by neměli odpovídat politici (a jim nakloněné sdělovací prostředky tzv. hlavního proudu). Jestli se chovají tak nezodpovědně, jak se chová ta dnešní cháska, je na nás, abychom s nimi udělali krátký proces, aniž bychom se s nimi mazlili jen proto, že i oni se domnívají, že mají svá nezadatelná lidská práva.

Ve chvíli, kdy jsem takový vzkaz dostal prvně, vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi moc dávno naslouchal u vytržení rozhlasové podobě Války s mloky v režii Jiřího Horčičky. Letmý pohled do archívu mi řekl, že ta nahrávka vznikla v roce 1958. A já si ji pamatuji dodnes, tak se mi vryla do paměti. Hlubší pohled mi sdělil, že Český rozhlas tu hru nedávno vydal na CD. A tak jsem si tu nahrávku pořídil.

Oč v tom románu vlastně jde?

Ti, kteří to vědí, a já doufám, že takových je většina, mohou následující odstavce přeskočit.

Holandský námořní kapitán českého původu Jan van Toch dostal od svého podniku úkol: když už se tak plaví za obchodními cíli Tichomořím, mohl by se ohlédnout, zda tam nebudou nějaká dosud neznámá naleziště perel. Ta stará už jsou málem prázdná. Pan kapitán je spravedlivě rozhořčen: tady (míněno v Tichomoří) už se nedá najít nic nového, jestli chcete objevit něco nového, tak to snad jedině v Evropě.

Nicméně: zakotví u nějakého miniaturního ostrůvku, kde se dozví, že v jedné zátoce žijí tvorové, podle místní pověry mořští čerti. Ač odrazován, jde se tam podívat a najde tam velemloky. Získá od nich nějaké perly a dostane nápad: nová naleziště perel by se dala vytvářet tím, že se ti mloci rozšíří na další podobné ostrůvky. Ta zvířata se nedovedou přemísťovat sama přes hluboké vody, ale od toho by tady byl on.

Na dovolené v Čechách se dostane až ke kapitánovi českého průmyslu a kdo ví, čeho ještě, původem rodákovi z téže Poličky, odkud pochází on sám. A tady vstupuje do hry onen pan Povondra, takto vrátný u mocného pana Bondyho: kapitán van Toch mu sice nezapadá nikam mezi zvané nebo nezvané hosty, ale nakonec ho u pana Bondyho ohlásí.

Kapitán průmyslníka přesvědčí, že tady by byl báječný obchod, a tak vznikne obří koncern. Nejdříve jde opravdu o nová naleziště perel, jenže s jejich rostoucím počtem začne klesat jejich cena a trh začíná být spíše přesycen než nasycen.

Ve chvíli, kdy se situace podniku začíná povážlivě blížit k průšvihu, kapitán van Toch umírá. Jeho krajan při té příležitosti změní celý podnik tak, jak to za života kapitánova nešlo. Předestře ohromný plán změn světových moří a oceánů v nejrůznější souše, s tím, že podnik, nyní otevřeně zvaný Salamander Syndicate, bude hlavním dodavatelem všeho, co mloci mohou či budou potřebovat, od nářadí až k potravinám.

Tak dochází k neslýchanému rozvoji věd a výrob. Jenže, aniž by si toho lidstvo nějak všímalo, začíná se obracet karta: citlivější jednotlivci si uvědomují, že lidstvo pracuje na mloky, stav, který je začíná znepokojovat. Kdykoliv si ale dovolí ceknout, jsou utlučeni čepicemi hromadných sdělovacích prostředků, které citují vážené národohospodáře, politiky, odboráře, prostě všechny, kteří na tom obchodu neprodělávají.

Až se jednoho krásného dne karta obrátí úplně. Mloků je zbytečně mnoho. Snad kromě těch francouzských, kterým tamní vláda začala lít do vody víno: její mloci se začali pářit mnohem čileji, avšak s nižší porodností.

Mloci začínají odbourávat země, aby získali mělčiny, jediné prostředí, jež jim vyhovuje. Ve válce proti lidem, která je kamuflována nejrůznějšími jednáními, je vede Chief Salamander, který ale není mlok: je to člověk jménem Andreas Schultze a za první světové války sloužil někde jako šikovatel.

Tohle už byla od Karla Čapka (z hlediska německého říšského kancléřství) nehoráznost. Zneužil iniciál samotného Vůdce (Hitler se jmenoval původně Adolf Schickelgruber a v první světové válce to skutečně dotáhl až na šikovatele).

Ti, kteří děj znali, se mohou zase vrátit ke čtení: nebudu ovšem prozrazovat, jak to nakonec dopadne.

Snad až na to, že pan Povondra, muž, který na začátku pustil kapitána van Tocha k panu Bondymu, obviňuje sebe sama ze zničení světa. Jeho syn vášnivě nesouhlasí: ještě když byla půlka bývalých pevnin pod vodou, dodávali všichni zatím přežívající mlokům všechno, čeho potřebovali k odstranění lidstva.

A to je právě obsah oněch varujících a varovných e-mailů.

Význam rozhlasové nahrávky nespočívá jenom v mistrovském převodu knihy v rozhlasovou hru.

Dlouholetá spolupracovnice režiséra Horčičky Jaroslava Strejčková hru sepsala tak, aby obsahovala vše, co bylo v knize důležité, a aby režisér měl možnost využít všech do té doby známých, ale i neznámých zvukových prostředků. Pozval ke spolupráci takové herecké hvězdy jako Karla Högera, Jana Pivce, Rudolfa Deyla ml., Bedřicha Veverku, Františka Filipovského, Jaroslavu Adamovou, Josefa Gruse, Felixe le Breuxe a řadu jiných. Co hlas, to mistr.

Režisér Horčička dokázal nejrůznějšími zvuky vytvořit u posluchače pocit, že je někde hluboko pod hladinou mořskou, mezi těmi obávanými a krutými tvory. Dokázal to, aniž by mohl použít světelných a bůhvíjakých triků. Měl k tomu jenom kombinaci nejrůznějších zvuků, pazvuků, hudeb nebo šumů. To samo o sobě položilo základ zcela novému pojetí a chápání rozhlasové hry.

Válka s mloky - CD

Nahrávka, jak ji nově vydal Český rozhlas, je k dostání nejen v nejrůznějších slušnějších knihkupectvích, ale také rovnou od Radioservisu, což je rozhlasová prodejna. CD vylepšilo pár věcí, které v době vzniku původního díla svět ještě neznal. Tak, kupříkladu, kromě celého záznamu hry nalezneme na cedéčku také soubor (ve formátu PDF): celou knížku tak, jak ji kdysi sepsal Karel Čapek.

Mnozí z nás tvrdí, že žijeme rychleji, a nemáme tedy čas na to, abychom četli nějaké romány, jakkoliv zajímavé a svým obsahem důležité. Právě takovým je určeno oněch sto a pár minut nahrávky. Jestli se stane, že ony uspěchané nahrávka zaujme tak, že si rovnou na disku otevřou psané vydání Války s mloky, tím lépe.

Stejně jako Horčičkova premiéra dala tvrdých pár facek socialistickému realismu, tak i její nové vydání dalo podobných pár facek nyní tak módnímu strkání hlav do písku před nebezpečím, které zcela otevřeně hrozí našemu světu.

Český rozhlas rozhodně znovuvydáním tohoto Čapkova díla udělal velice záslužný čin. Jestli nám připomene, že za svou budoucnost bychom měli odpovídat my sami, splnilo Čapkovo dílo svůj cíl.



Diskuse


J. Jurax
21:33
22.4.2016

A. Alda
13:50
22.4.2016

K. Křivan
18:36
22.4.2016

V. Vaclavik
9:20
22.4.2016

K. Křivan
18:35
22.4.2016

T. Kohout
7:49
22.4.2016

R. Langer
11:07
22.4.2016

K. Křivan
18:26
22.4.2016

A. Bocek
11:26
22.4.2016

počet příspěvků: 18, poslední 23.4.2016 05:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.