Již několikrát jsem se na tomto fóru zastal Ústavního soudu a pochválil jeho rozhodnutí. A učiním to i v případě stížnosti Miloše Melčáka. Nejdříve si však připomeňme, o co jde.
Podle sdělení Ústavního soudu se Miloš Melčák domáhá zrušení rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Zároveň podává návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb. o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, neboť tento zákon je podle jeho názoru v rozporu s článkem 9 odst. 2, článkem 16 odst. 1 a článkem 17 odst. 1 Ústavy.
Zmíněný ústavní zákon má tři články, z nichž ten první, krátký a podstatný, zní:

"Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 skončí v roce 2009 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 15. října 2009."

Další dva mění pro tento případ několik zákonů a dalších právních norem v bodech upravujících lhůty a další technické okolnosti voleb a jsou z hlediska posouzení Melčákovy stížnosti nepodstatné. V celém textu zákona č. 195/2009 Sb. není žádný odkaz na samotnou Ústavu.

Připomeňme dále, že článek 9 naší Ústavy, na nějž se Melčák odvolává, má tři odstavce:
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

Článek 16 odstavec (1) Ústavy pak stanoví
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.
a článek 17 odstavec (1) Ústavy říká
Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
Pravomoc Ústavního soudu zrušovat zákony je upravena v článku 87 odstavci (1) písmenu a)
Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

A nakonec ještě připomeňme podmínky, za nichž může prezident rozpustit sněmovnu. Ty jsou stanoveny v článku 35 takto:
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.¨

Nyní máme vše potřebné k odpovědi na dvě otázky:
* Má Ústavní soud pravomoc přezkoumávat a případně zrušit ústavní zákony či jejich části z hlediska jejich slučitelnosti s Ústavou ČR?
* Měl by z tohoto hlediska Ústavní soud zákon č. 195/2009 Sb. zrušit?

Odpověď na obě otázky je podle mého názoru jednoznačné ANO.

Pokud by neměl ani Ústavní soud pravomoc přezkoumávat ústavní zákony z hlediska jejich slučitelnosti s Ústavou ČR, neměl by ji nikdo. Interpretovat výše citované ustanovení článku 87 Ústavy tak, že "ústavní zákon" není "zákon", je přímá cesta k naprostému právnímu chaosu. Nebylo by pak totiž možné zabránit tomu, aby poslanci schvalovali ústavní zákony, které by byly v zjevném vzájemném rozporu nebo v rozporu s Ústavou a které by pak platily současně. Nechápu, že tato prostá skutečnost nevadí právním autoritám, jako je například profesor Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty, podle něhož Ústavní soud k posuzování ústavního zákona kompetenci nemá.

Zákon č. 195/2009 Sb. by pak měl být zrušen, nikoliv ovšem proto, že je v rozporu s článkem 9 odstavcem 2, tj. že by znamenal "Změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu", neboť to nemůže zkrácení volebního období o pár měsíců způsobit. To ne, ale proto, že tímto ústavním zákonem provedené zkrácení volebního období nezměnilo ústavu (o ní není v zákoně č. 195/2009 Sb. ani zmínka), a znamená tedy, že v současné době panuje situace popsaná v předchozím odstavci: platí dvě právní normy, Ústava a ústavní zákon č. 195/2009 Sb., které obsahují neslučitelná ustanovení: podle prvního je volební období čtyřleté a podle druhého je zkráceno. To je podle mého názoru nesnesitelný právní chaos.

Nechápu, proč naši zákonodárci nezkrátili volební období způsobem, který je naznačen přímo v Ústavě. Stačilo přitom, aby první článek zákona č. 195/2009 Sb. zněl takto:
V článku 35, odstavci (1) Ústavy České republiky se doplňuje písmeno e) ve znění
"e) Poslanecká sněmovna se svým rozpuštěním vyslovila souhlas třípětinovou většinou všech poslanců."

Tento způsob by byl právně nenapadnutelný a byl by klid na volby. Jednání našich zákonodárců je o to nepochopitelnější, že výše navržená změna Ústavy je standardní postup jakým se novelizují zákony a jaký byl použit například v případě známého reformního "batohu". Nad čím nyní oni a jejich experti dumají, není jasné. Vždyť je to tak prosté, milý Topolánku, Paroubku, Svobodo, Filipe a Liško.