23.2.2019 | Svátek má Svatopluk


PRÁVO: Závěrečné řeči v Kabelíkově - 3

8.2.2019

Během hlavního líčení v trestní věci proti obž. Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka dne 30. ledna 2019 dokončila obhájkyně Alena Kojzarová svou závěrečnou řeč zdůrazněním neúnosnosti dalšího držení jejího klienta ve vazbě a návrhem na jeho zproštění obžaloby. 

Požádala soud o statečnost, která by mu umožnila správně vyhodnotit důkazní situaci a konečně rozhodnout o propuštění pana obžalovaného z vazby. Připomněla soudu, že rozhoduje o lidských osudech. Na ni pak navázal svým vystoupením David Zahumenský, další z obhájců pana obžalovaného, který ale řeč dokončil až následující den. Zaměřil se zejména na ústavněprávní prohřešky postupu orgánů činných v trestním řízení.

Obhájce zahájil dotazem, zda se soud bude zabývat návrhem na propuštění z vazby, k němuž zaslal soudu dodatek. Předseda senátu jej ale upozornil, že na pořadu jsou závěrečné řeči.

David Zahumenský pak přešel ke kritice rozhodování o námitkách obž. SAZ z prosince r.2016 a dalších kvůli podjatosti proti intervenujícím státním zástupcům a několika policistům. Policejní orgán rozhodl, že policisté nejsou vyloučeni. Stejně rozhodlo Vrchní státní zastupitelství. Nadřízené orgány tato rozhodnutí potvrdily. Proti zamítnutí námitky podjatosti podal pan obžalovaný ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl. V odůvodnění ale uvedl, že stěžovatel nevyužil všech opravných prostředků, takže Ústavní soud nemůže rozhodovat. Odmítl vyslovenou pobídku, aby udělal výjimku. Podle usnesení se s námitkami stěžovatele především musí vypořádat obecné soudy. Upozornil, že podjatost je dovolacím důvodem. 

Obhájce poděkoval žalobci, že zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu z r.2003, které je přiléhavé pro tento problém. Upozornil na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, která rozšiřuje platnost ustanovení článku 6 Úmluvy i na přípravné řízení. Posuzování spravedlivosti řízení musí být komplexní včetně vyhodnocení zachování práv obhajoby a kvality důkazů. Vznikly-li pochybnosti o nestrannosti příslušníků orgánů činných v trestním řízení, je povinností nadřízených orgánů je rozptýlit, a to nejlépe vyloučením podezřelých osob. V tomto případě navíc je pan obžalovaný stíhán vazebně a ve vazebním řízení se soud podjatostí nechtěl zabývat.

Důvodem pro vyloučení státních zástupců měl být obsah notářských zápisů, jež si pan obžalovaný opatřil, které obsahovaly vyjádření svědků-provokatérů, poškozující státní zástupce a policisty. Obhájce citoval ze zápisu Martina Valentoviče, v němž se m.j. uvádí, že státní zástupce Aleš Sosík nechal vymazat všechny záznamy o vyšetřování proti Petru Pfeiferovi a že „vše se hodí na Zadeha“. Postižení se dostali do postavení poškozeného, ale to je neslučitelné s nestranností. Ze tří zmiňovaných státních zástupců padlo rozhodnutí jen o jednom, návrh na vyloučení dvou dalších zůstal dodnes bez odpovědi.

Výstupy z řízení o podjatosti mohou být různé od vyloučení jmenovaného jednotlivce až po vyloučení všech členů senátu nebo celého státního zastupitelství. Důvodem pro zamítnutí návrhu na vyloučení by neměla být okolnost, že navrhovatel nejmenoval všechny osoby, proti nimž návrh směřuje, protože je možné v takovém případě podnět posuzovat jako návrh na odnětí a přikázání věci z důvodu vhodnosti. Každý projev zájmu orgánu na určitém výsledku řízení může být považován za projev podjatosti.

Pokud orgány odmítají vyloučení s tím, že napadený již není ve věci činný, není to správné, protože vyloučení se vztahuje i na úkony, které podjatý činitel provedl.

Pokud příslušné orgány o podnětech na vyloučení pro podjatost nerozhodly, lze to chápat jako porušení práva na spravedlivý proces.

V tomto řízení skutečně došlo k vyloučení státního zástupce a některých policistů z řízení, protože byli dotčeni vyjádřeními svědků a dostali se do postavení poškozených v trestním řízení. Je ale skutečností, že postižení se nevyloučili sami, ač měli, ale rozhodnout o tom musel vyšší orgán.

V případě policistů o nevyloučení v konkrétním případě rozhodoval nepříslušný orgán v rozporu se závazným pokynem policejního prezidenta o plnění úkolů policie v trestním řízení. Stížnostním orgánem v případě NCOZ je ředitel útvaru, což orgány ignorovaly.

Pro zamítnutí návrhu na vyloučení nestačí vyjádření napadeného, že se necítí podjatý ve vztahu ke stěžovateli. Přednost mají objektivní okolnosti.

Pan obžalovaný namítal podjatost osob, které vedly přípravné řízení, ač byly v postavení poškozených. Vhledem k tomu, že kvalita přípravného řízení ovlivňuje úroveň řízení před soudem, nelze takové chování přecházet.

Rozhodování místně a věcně příslušným orgánem je jednou ze základních podmínek spravedlivého procesu. Bylo porušeno právo pana obžalovaného, když nebylo vůbec rozhodnuto o jeho návrhu na odebrání věci Vrchnímu státním zastupitelství v Olomouci a přikázání jinému orgánu. Příslušné pro rozhodnutí bylo Nejvyšší státní zastupitelství.

V tomto řízení vznikla kuriozní situace, kdy rozhodují policisté, státní zástupci a soudci, kteří jsou v postavení poškozených a svědků, a rozhodovali také o stížnostech proti námitkám podjatosti, proti stížnosti proti sdělení obvinění atp. Působení podjatých činitelů v přípravném řízení nelze napravit při hlavním líčení. Pokus o nové uvalení vazby na pana obžalovaného po propuštění z vazby má povahu šikany podjatými orgány a patrně stejnou povahu má i uvalení vazby v prosinci r.2016.

Při posuzování námitek podjatosti je třeba zkoumat, zda jednání orgánů není vyjádřením skrytých úmyslů, poškozujících trestně stíhaného.

V případě obž. SAZ došlo v tomto řízení k zabrání mnoha dokumentů přípravy obhajoby a záznamů jeho komunikace s obhájci, tím k prolomení mlčenlivosti obhájců. Policie si pořizovala přepisy rozhovorů pana obžalovaného s advokáty a nezničila je, i když si obž. SAZ a obhajoba na porušování práv stěžovali. Bylo odposloucháváno šest obhájců po dobu šesti měsíců. Na advokáty je ale třeba pohlížet jako na instituci, napomáhající při výkonu spravedlnosti, a proto se s nimi má zacházet přiměřeně. Docházelo k systematického porušování práv obhajoby, k němuž by měl soud přihlédnout. Reakcí bylo kárné řízení s policistou. Excesem bylo zařazení do spisu obsahu paměti iPadu pana obžalovaného a rozdání DVD s kopiemi obhájcům a státnímu zástupci včetně soukromých záznamů. Nebyly z toho vyvozeny postihy proti viníkům. Zacházení s námitkami podjatosti ze strany policie a státního zastupitelství se setkalo s výhradami ze strany parlamentní vyšetřovací komise, České advokátní komory i vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

V současnosti dochází k nepřiměřené kontrole příslušníky Vězeňské služby ČR listin, jež si předává pan obžalovaný s advokáty.

Pan obžalovaný si stěžoval na postup Nejvyššího státního zastupitelství, které se dvakrát pokusilo vyvodit kárnou odpovědnost advokátů za pochybení státního zástupce prodloužením koluzní vazby. Česká advokátní komora se ale za obhájce postavila. Vzniká ovšem nebezpečí, že advokáti nebudou chtít SAZ zastupovat, aby se vyhnuli nepříjemnostem. Pokračují snahy o vyloučení Aleny Kojzarové z obhajoby pana obžalovaného. Když navštívila tlumočníka Mirchiho v kanceláři k obecnému rozhovoru, byla předvolána k policejnímu orgánu jako svědek, i když sám tlumočník se vyjádřil, že ji nezná. Obhajoba považuje její předvolání za účelový nátlak. Jistě je pro orgány činné v trestním řízení nepříjemná, protože často upozorňuje na porušování práv obhajoby.

David Zahumenský poukázal na situace u hlavního líčení, kdy pan obžalovaný musí eskortě ukazovat dokumenty, jež si vyměňuje s obhájcem. Sama eskorta ozbrojenými strážci je poškozením jeho práv, protože je ponižující a v náhodném pozorovali může vzniknout dojem, že je souzen nebezpečný zločinec. Nikdo jiný ze spoluobžalovaných není vystaven takovému zacházení. Je to nepřiměřené i okolnosti, že se nejedná o teroristu, naopak o obžalovaného, který je již déle než dva roky znova ve vazbě a je stíhán pro nenásilnou trestnou činnost. Podobná opatření nejsou běžná ani u nebezpečných pachatelů násilné trestné činnosti.

Ve spojitosti s kritikou způsobu zacházení s panem obžalovaným obhájce upozornil, že podmínky ve výslechových místnostech ve věznici jsou nevyhovující. Je možné, že rozhovor s obhájcem může být slyšet na chodbu nebo ve vedlejší místnosti.

Právo obhajoby bylo porušeno i tím, že soud poslal svědkovi Janu Doležalovi před zahájením hlavního líčení obžalobu, čímž mohl ovlivnit jeho výpověď. Nebyl k tomu žádný právní důvod. Také v případě svědka Martina Valentoviče došlo k ovlivnění výpovědi zásahem předsedy senátu, který se ho ještě před zahájením výslechu zeptal, zda v přípravném řízení vypovídal pravdu. Tím mu znemožnil podat spontánní výpověď. Je to v rozporu s ustanovením trestního řádu a zásadou bezprostřednosti a ústnosti. V případě výslechu tlumočníka Mirchi jako svědka předseda senátu usměrnil jeho výpověď tím, že stanovil podmínky pro dokončení jeho výslechu a bez ohledu na jeho neukončení jej již nikdy nepředvolal. Obžalovaný neměl možnost položit mu všechny otázky, jež si přál. Ostatní obžalovaní omezováni nebyli.

Soud přistupoval nerovně vůči panu obžalovanému a spolupracujícímu obviněnému Ondřeji Kučerovi při vyhodnocení záznamů v paměti komunikačních prostředků: Kučerovy přístroje nebyly vytěženy. Následkem toho jsou jeho tvrzení neověřitelná. Postup policie v přípravném řízení byl nekorektní i při nakládání s audiovizuálními nahrávkami, pořízenými při jednání tlumočníka Mirchi a obž. SAZ. Není totiž jisté, zda nebyly vybrány a poskládány účelově. Policie je obhajobě nezpřístupnila, takže jejich výběr nemohla zkontrolovat. Je možné, že policie manipulovala s výpověďmi svědků Martina Valentoviče, Jana Doležala i spolupracujícího obviněného Ondřeje Kučery.

Obhajoba namítá, že důkazy, obstarané před zahájením trestního stíhání, jsou získány nezákonně. Týká se to například výpovědi Martina Veselého ze srpna r.2016, ale také některých zásahů při domovní prohlídce ze dne 2.prosince 2016. Nepoužitelné jsou také důkazy a úkony, provedené osobami, které je třeba považovat za podjaté kvůli jejich postavení poškozených.

Obhájce dále konstatoval, že státní zástupce Aleš Sosík se choval vůči panu obžalovanému nepřátelsky v době, kdy se jednalo o složení kauce: věděl o připraveném pokusu o uvalení předběžné vazby po propuštění na svobodu a mlčel.

Závažnou okolností je podle obhájce skutečnost, že nakládání pana obžalovaného s notářskými zápisy má povahu beztrestné přípravy křivého obvinění, a proto nemělo být důvodem k zahájení úkonů trestního stíhání a nasazení operativně technických prostředků. Padá tím i obvinění z organizování zločineckého uskupení, které může vzniknout pouze tehdy, dochází-li k páchání trestného činu.

Za daných okolností se David Zahumenský připojil k návrhu svých kolegů na zproštění pana obžalovaného obžaloby.

Série závěrečných řečí obhájců obž. SAZ probíhala v klidu až do třetího dne, kdy vypukl po krátké přestávce v jednání velmi ostrý konflikt mezi obž. SAZ a předsedou senátu Michalem Kabelíkem. Soudce vyzval Dušana Zahumenského k pokračování v přednesu závěrečné řeči. Ale obžalovaný se dožadoval porady s obhájcem. Předseda senátu chtěl vědět, k čemu se chce radit, proti čemuž se obžalovaný velmi ostře ohradil. Zdůraznil své právo radit se s obhájcem kdykoli, na což předseda senátu reagoval vyjádřením, že ho to nezajímá a povolil mu na poradu jednu minutu, čímž pana obžalovaného dále popudil. Soudce pak vyslechl spoustu hlasitých nepříjemných slov, bez kterých by se jistě rád obešel. Poradu sice strpěl, ale po chvíli ji přerušil a obhájce se bez ohledu na protesty obž.SAZ podvolil.

Podobná situace se opakovala na začátku odpolední části jednání. Utkání protivníků bylo podstatně delší, ale po větší část průběhu mělo spíše povahu „kočkování“, které budilo dojem, že se jím strany tak trochu baví. K vyostření došlo až ve chvíli, kdy soudce Michal Kabelík projevil názor, že se obž. SAZ předvádí, čili hraje divadlo. Pan obžalovaný se tím cítil uražen. Ale tentokrát z toho bouře nebyla.

Po ukončení závěrečné řeči Davida Zahumenského přišel čas na vystoupení obžalovaných. Jimi se budu zabývat vcelku až někdy příště.



Diskuse


F. Doušek
16:03
8.2.2019

počet příspěvků: 1, poslední 8.2.2019 04:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.