29.3.2024 | Svátek má Taťána


PRÁVO: Vyšetřování skončilo omluvou, zapomeňte…

11.4.2014

Posledním činem generála Petra Dohnala před odvoláním ze služebního místa generálního ředitele Vězeňské služby ČR dne 4. dubna 2014 byla omluva manželům Pavlisovým za ponižující osobní prohlídku, které je dne 7. ledna 2013 podrobili příslušníci Vězeňské služby ČR ve Věznici Vinařice před bezdohledovou návštěvou jejich syna. Jednání se zúčastnil také náměstek ministryně spravedlnosti Pavel Štern a představitelé spolku Šalamoun John Bok a Zdeněk Jemelík.

Ještě před zahájením schůzky se na internetu objevila zpráva o odvolání generála Petra Dohnala. K účastníkům se ale nedostala, takže když se bezprostředně po skončení jednání generál Dohnal a náměstek Štern vydali na poradu na ministerstvo, netušili, že jedou vyzvednout ortel paní ministryně.

Je to ozvláštňující podrobnost v dění, které se začalo odvíjet zmíněnou událostí ze 7. ledna 2013. Postižení se proti nedůstojnému způsobu zacházení ohradili stížnostmi příslušným úřadům. Na jejich podporu vystoupil spolek Šalamoun, později také Veřejný ochránce práv, který uznal zákrok příslušníků Vězeňské služby ČR za nepřiměřený a protiprávní.

"Šalamouni" se dožadovali, aby se ředitel věznice manželům Pavlisovým omluvil. Kdyby jim vyhověl, dále by se věcí nezabývali. Ale stanovisko ředitele věznice, Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR i ministerstva spravedlnosti bylo trvale odmítavé. Jediným výsledkem všech stížností bylo zrušení bezdohledových návštěv jejich syna, což je svými účinky bolestivý trest za "drzost" ponížených rodičů.

Marnost vyjednávání o omluvu nakonec přivedla spolek Šalamoun dne 14. května 2013 k podání trestního oznámení u Generální inspekce bezpečnostních sborů, k němuž se připojili manželé Pavlisovi. Na výsledek vyšetřování této lapálie si oznamovatelé museli počkat dlouhých sedm měsíců až do 11. prosince 2013, kdy obdrželi vyrozumění, že Generální inspekce neshledala v počínání příslušníků Vězeňské služby ČR nic nezákonného, proto věc uložila ad acta bez dalších opatření. Z textu bylo zřejmé, že inspekce se omezila pouze na posouzení nepřístojnosti na vrátnici věznice, zatímco výhrady k důstojníkům Vězeňské služby jí nestály za pozornost.

Oznamovatelé nebyli se stanoviskem GIBS spokojeni, proto se ohradili stížnostmi k dozorovému státnímu zastupitelství. Určitého úspěchu dosáhl spolek Šalamoun, k jehož stížnostem zaujalo konečné stanovisko Vrchní státní zastupitelství v Praze vyrozuměním ze dne 7. února 2014. V něm se uvádí, že jednání příslušníků Vězeňské služby ČR na vrátnici Věznice Vinařice bylo nezákonné, hodné kázeňského postihu. Generální inspekce podle téhož vyjádření pochybila, když věc uložila ad acta, ačkoli měla výsledky šetření postoupit řediteli věznice jako podnět ke kázeňskému řízení. VSZ potvrdilo také opodstatněnost "šalamounských" výhrad k chování důstojníků Vězeňské služby ČR, kteří vyřizovali stížnosti na nepřístojnost ze 7. ledna 2013.

Spolek Šalamoun mohl být spokojen: dosáhl uznání svého právního názoru významnou úřední autoritou. Ve skutečnosti je vyrozumění bezzubé: nevyplývají z něj žádná opatření vůči nižším státním zastupitelstvím, která dříve zastírala pochybení GIBS a hájila nevhodné chování příslušníků Vězeňské služby ČR. Není v něm ani náznak pokárání Generální inspekce, které by dolehlo až k ní, tím méně opatření k nápravě jejího pochybení. A Šalamounem napadení příslušníci Vězeňské služby ČR si nadále mohou říkat, že GIBS je daleko, bůh vysoko, takže mohou i nadále ukájet na občanech své pokleslé choutky podle libosti. Ve skutečnosti se ve vyrozumění skrýval známý vzkaz: vyšetřování skončilo, zapomeňte.

Spolek Šalamoun proto oslovil vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, aby stanovisko přiměřeným způsobem upravila. Když u ní neuspěl, vyzval nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby nad ní vykonal dohled. Opět se mu dostalo odmítnutí, což je ještě horší, než kdyby výsledkem vykonaného dohledu bylo potvrzení jejího stanoviska: stížnost mu nestála za námahu.

Bilance je znepokojivá. Dvě významné právní autority, a to Veřejný ochránce práv a Vrchní státní zastupitelství v Praze uznaly způsob nakládání s Pavlisovými za nezákonný, zakládající důvod ke kázeňskému postihu. Díky souběhu ochranářských postojů vedoucích činitelů Vězeňské služby se selháním Generální inspekce bezpečnostních sborů a s nedostatečným výkonem dozorového státního zastupitelství provinilci ušli potrestání a s nimi i jejich nadřízení, kteří od začátku jejich pokleslé chování obhajovali. Všem příslušníkům ozbrojených sborů, kteří trpí patologickými sklony ke zneužívání moci k šikanování občanů se dostalo významného povzbuzení: páchání bezpráví je beztrestné Na tomto neutěšeném stavu ale již nelze nic změnit, protože nevadí ani nejvyšším autoritám státního zastupitelství, od jejichž příchodu do funkcí se očekávaly zázraky. Je to smutné svědectví o stavu vymahatelnosti práva a ochrany lidské důstojnosti občanů ve Švejkolandu.

Díky pozdní omluvě Petra Dohnala dostal známý vzkaz o bezútěšnosti postavení neuspokojených poškozených přívětivější podobu, uvedenou v nadpisu: vyšetřování skončilo omluvou, zapomeňte… Je sice hezké, že se postiženým nakonec vrchnost omluvila, ale na nepřijatelnosti beztrestnosti pro viníky to nic nemění.

Příběh vede k zamyšlení nad profesní deformovaností myšlení vedoucích činitelů represivních orgánů. Viditelně i neviditelně jím procházejí společensky dobře přijatelní lidé, odborně zdatní, jinak slušného chování, zasluhující si úctu. S některými se osobně znám, vážím si jich, máme dobré vztahy. Ve chvíli, kdy ale někdo zaútočí na jejich úřad zvenčí, změní se v arogantní obránce hradu, zastírající poklesky podřízených. Je to jedna z příčin, proč selhává vnitřní kontrolní systém, který má chránit občany před svévolí represivních orgánů. Utvrzuje mě to v názoru, že je nutné zřízení nezávislého orgánu vnější kontroly, který by vedl k pořádku státní zástupce a soudce, a upravit postavení Generální inspekce bezpečnostních sborů tak, aby se zlepšil výkon dohledu nad bezpečnostními sbory.