25.4.2024 | Svátek má Marek


PRÁVO: Ústavní soud o rodině, nikoliv homosexuální

9.7.2016

V minulých dnech zveřejnil český Ústavní soud plenární nález ze 14. června, kterým pod spisovou značkou Pl ÚS 7/15 zrušil kontroverzní ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Inkriminovaná věta, již shledal rozpornou s ústavními předpisy, zní následovně: Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. V odůvodnění podrobného, avšak srozumitelného nálezu pak najdeme následující myšlenky: neexistuje žádné základní právo na osvojení dítěte ani právo na uzavření registrovaného partnerství, a to nejen na vnitrostátní, ale ani na mezinárodní úrovni. Rodina (ani v dnešní neuspořádané době plné abnormalit a tolerance k jinakosti) není umělý sociální konstrukt, ale naopak konstrukt biologický, založený na pokrevním příbuzenství osob, které spolu žijí, popř. usilují jej biologicky napodobit. České právo přitom ze všech forem soužití jednoznačně upřednostňuje klasickou rodinu spojenou institutem manželství, čemuž Ústavní soud souhlasně přisvědčuje. Na tomto závěru nemění nic ani proměňující se způsob soužití osob. Konečně, říkám si s ulehčením. Konečně je to řečeno jasně a nahlas.

Základem rodiny nechť je manželství

Upřednostňování manželské formy soužití podpořené aktuálním nálezem ÚS tak poskytuje jednoznačnou odpověď všem pokusům sesadit manželství z piedestalu, na kterém se po zásluze nachází, a jak můžeme vidět, bude se nacházet i v nejbližším období. Koneckonců i v dřívějších nálezech toto pojetí rodiny probleskovalo, tentokrát to však Ústavní soud říká zcela jednoznačně.

Tento důsledek by si měl uvědomit každý, kdo se dosud nestihl seznámit s plným odůvodněním zmíněného nálezu a mylně se domnívá, že Ústavní soud naopak otevřel dveře zrovnoprávnění registrovaného partnerství s manželstvím. Ačkoliv řada lesbiček a gayů oslavuje a někteří jejich příznivci možná budou nález takto vykládat, Ústavní soud se ve skutečnosti právy registrovaných partnerů nezabýval a do historie nález nejspíš vstoupí pod heslem obhajoba rovnosti. Jak říká článek 1 Listiny základních práv a svobod, lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti av právech. A pokud naše právo umožňuje, aby dítě osvojil i člověk jediný, pak bylo poněkud nelogické zakazovat osvojení témuž člověku jen proto, že uzavřel registrované partnerství. Jistě, tento důsledek nález Ústavního soudu mimochodem také způsobí, ale mnohem silněji z něj rezonuje názor, pro mě osobně velmi uspokojující: tradiční heterosexuální rodina s manželi a dětmi má požívat ochrany nejvyšší.

Teoretická práva se mění v mnohomluvnou regulaci

Že ona inkriminovaná věta je diskriminační, nebylo pochyb ani před deseti lety, kdy byl zákon o registrovaném partnerství projednáván; bez ní však neměl šanci na přijetí. Na tomto příkladu je dobře vidět, jak marná jsou všechna legislativní pravidla a testy souladnosti práva. Podobně nelogická a nesystémová je dnes – po přijetí rekodifikace soukromého práva – existence samostatného zákona. Tehdy chyběla politická vůle a já pevně věřím, že bude chybět i dnes. Ačkoliv adopcím homosexuálních párů teď už fakticky nic nestojí v cestě, minimálně jeden politik už oznámil úmysl novelizovat zákon o registrovaném partnerství namísto jeho zrušení či přesunu institutu do nového občanského zákoníku. Nic nového – jsme přece zvyklí na stále podrobnější právní regulaci. Nefunkční, nejasnou, mnohomluvnou a minimálně v rodině nepoužívanou. Teoretické právo na rodinný život se v legislativním procesu mění v řadu formálních, podivných a často nesplnitelných povinností.

Ústavní soud rozhodl tentokrát takřka jednohlasně. Přesto je poučné prostudovat čtyři odlišná stanoviska jeho členů, z nichž pouze jediný se závěrem nesouhlasil, ostatní tři jen vlastním způsobem doplňují odůvodnění. Všem, kteří mají tendenci zjednodušovat soudní rozhodnutí na jednovětou informaci, doporučuji tentokrát zabrzdit, vyhledat plné znění na webových stránkách soudu a věnovat mu soustředěnou pozornost. Dýchne na ně to, po čem se nám stýská – tradice v nejlepším smyslu slova. Ne náhodou týden poté, co si návrat k tradicím zvolila Británie.

Autorka je advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti

LN, 7.7.2016