Podle informací ministerstva vnitra u nás cizinky rodí malé cizince, jimž český muž souhlasným prohlášením opatří za mrzký peníz zdejší státní občanství. Požaduje proto testy otcovství u dětí cizinek ze států mimo Evropskou unii. Co k napsanému dodat? Informace jasná jako facka a výbušná jako střelný prach, neboť provokuje k dalším otázkám: Proč maďarská matka k testu nemusí, zatímco kanadská ano? Což ministerští v požadavku nevidí diskriminaci a rozpor s Listinou základních práv a svobod, Ústavou i zdravým rozumem? Kdo vlastně bude testy otcovství platit a nejde nakonec jen o "malou domů" agenturám, schopným do hodiny zjistit DNA?

Problém jen stěží akutní a nebezpečný

Připusťme na chvíli, že jde o problém akutní a nebezpečný, schopný způsobit našemu hospodářství milionové škody či ubližující pověsti Česka v zahraničí. Přesto se ptám, zda máme přehršel vlastních malých státních občánků? Či snad hrozí, že by cizinky svými cizinčátky zaplnily mateřské školky, školy, internáty, učiliště a pracovní místa? Neměl by spíše náš národ být vděčný za příliv čerstvé cizí krve, neboť vlastních dětí se nám nedostává a brzy přijde doba, kdy budeme mít více seniorů než osob mladých a práceschopných? Mimochodem ráda bych věděla, jak chce stát odlišit cizinku podvodnou od cizinky náhodné, která prudce zamilována do okouzlujícího Čecha mu na našem území povije malé Čechátko. Anebo proč záměr nečiní rozdílu mezi cizinkou trvale u nás bydlící a cizinkou pouze projíždějící.

Lež není v rozporu se zákonem

K debatě, kterou jsem nekorektními výrazy nepokrytě rozvířila, přidám ještě pohled veskrze právní: zákon o rodině nežádá po rodičích, aby mluvili pravdu, když na matrice souhlasným prohlášením stvrzují otcovství dítěte. A toho, kdo úmyslně zalže, ať už je otcem nebo matkou, nestíhá sankce za křivé svědectví, ba ani pokuta. Lež tedy nečiní onen úkon neplatným. Dokonce ani omyl – vždyť dnes se rodí víc než polovina dětí mimo manželství a pětina otců vychovává dítě kukaččí v přesvědčení, že jde o krev jeho vlastní. A přesto – co dva prohlášením na matrice stvrdili, jen obtížně a přes soud lze pak odvolat.

Co rodiče může potkat

Nicméně nedosti na tom – mohly by se dít i horší věci, o čemž se lze přesvědčit v každém čísle odborného časopisu Rodinné listy. V nastalé vřavě kolem zájmu státu zapadnou rizika, jež na sebe cizinka coby matka i zaplacený otec berou. Jedním ANO jsou navždy vzájemně s dítětem svázáni a většinou netuší, jak neblahé právní následky jejich souhlas může mít. Tak třeba se může stát – jakkoli nikdo nechce čerta na zdi malovat – že matka nebo biologický otec zemřou. Pak se účelový otec stává nositelem rodičovské odpovědnosti a je na něm, aby se o nebožátko postaral. Anebo marně uplyne zákonná lhůta pro popření otcovství, a pak i kdyby tisíc ministerských úředníků sebevíce chtělo, otcovství účelového tatínka už děťátku nikdo neodpáře. Muži chtivému peněz také hrozí, že vydá penízků mnohem víc, než dostane – neboť matka dítěte, jež není za otce provdána, může žádat příspěvek na svou výživu, těhotenskou výbavičku i náklady spojené se slehnutím, na dítě pak výživné až do doby, než se potomek bude schopen živit sám. Vypiplání miminka do dospělosti běžně přijde rodiče na milion korun – trochu drahý špás pro každého muže. Navíc s otcovstvím se pojí další právní nároky – počínaje právem dítěte dědit a konče vzájemnou vyživovací povinností, kterou by vůči sobě mohli dítě a jeho matrikový otec uplatnit kdykoli v budoucnu. Dotčené osoby také netuší, že zrušit souhlasně prohlášené otcovství není jednoduchá procedura, a v životě platí, že může-li se v naplánované řadě kroků něco pokazit, pokazí se to v nejhorším okamžiku.

Závěrečné doporučení

Když už ministerstvo vnitra přišlo s novátorským řešením, mohlo se chytit za nos, návrh mírně dopracovat a s ironií sobě vlastní prosadit povinnost testovat otcovství rodičů povinně a při každém narození! Úspěch podobného návrhu zaručuji! Nevěrné ženy se předem zaleknou, podvádějící cizinky a muži lační odměn ostrouhají a nová Státní agentura pro čistotu krve a rozbor DNA pomůže zalepit příjmy, vzniklé ve státním rozpočtu důsledkem dlouhodobého poklesu porodnosti. A právníkům zbude k řešení poslední oříšek – jak ochránit data, jež stát testováním získá. Balvan odpovědnosti totiž zůstane vlasti na krku tak jako tak.

(psáno pro Lidové noviny)

Autorka je advokátka, šéfredaktorka časopisu Rodinné listy a bývalá ministryně spravedlnosti