Zakázat demonstraci je možné, ale jen podle příslušného zákona. Zneužívání politické moci nesmíme ignorovat

Ohrožení demokracie nepředstavují policisté, svěšující na univerzitě nehodící se vlajky. Ohrožení demokracie nepředstavuje ani vytlačení pokojných demonstrantů povoleného (protože ohlášeného a nezakázaného) shromáždění na Hradčanském náměstí připravenou přesilou těžkooděnců. Není jím ani zvyk policie zjišťovat totožnost občanů, veřejně nesouhlasících s bodrými plky prezidenta při jeho estrádních setkáních s občany.

Ohrožení demokracie však představuje eventualita, že tím věc skončí. Že nebudou z těchto událostí dovozeny následky a osobní odpovědnost těch, kteří ji nesou, počínaje prezidentem, konče policejním velitelem. To by znamenalo, že systém, garantující demokratismus českého státního zřízení, nefunguje.

A právě tak to vypadá. Vláda se už stačila usnést, že policie věc zvládla. Když jí nějaké to video usvědčí, slíbí věc vyšetřit. Ví, že až za půl roku GIBS jako obvykle „neshledá pochybení“, nikdo už nebude vědět, o čem je řeč. Nebo že by tentokrát reagovalo státní zastupitelství? Na zjevné a soustavné zneužití pravomoci úředních osob? O tom, že právě to se děje, není pochyb.

Neboť tentokrát vůbec nejde o čínské kšefty Zemanových loutkářů, dokonce ani o lidská práva tam či v Tibetu. Jde o lidská práva v České republice. O to, zda může dočasný zřízenec lidu (čl. 2 Ústavy), třeba prezident, ministr, primátorka či policejní prezident, využít policii, aby násilím upírala občanům jejich politická práva a vyslýchala je k jejich politickým názorům. Přesně podle čínské ústavy. Ne ale podle české. Ta totiž říká, že máme určitá práva, která erár nemůže odejmout. A že dotyčný erár vůbec může jen to, co mu zákon výslovně dovoluje. Bez těchto dvou principů je demokracie iluzí.

Lépe by to nezvládl ani Jakeš

Mimo ideální svět musíme být připraveni na zneužívání politické moci. Nesmíme ale být připraveni to ignorovat. V našem případě to znamená nespokojit se s komickým gambitem, který by Miloš Jakeš lépe nezvádl: svoboda shromažďovací je sice hezká, ale dopravní značky zákazu zastavení motorových vozidel mají přednost, pokračujte, pokračujte.

Svoboda shromažďovací je tradičním právem, které v určitých případech může být omezeno či zakázáno. Někdy rovnou a provždy, třeba sto metrů od místa jednání sněmovny nebo třeba Ústavního soudu. No av jiných případech také, byl o tom přijat zvláštní zákon, jmenuje se zákon o právu shromažďovacím. A podle tohoto zákona lze z určitých důvodů shromáždění zakázat. Pointa je, že podle tohoto zákona, ne jiného. Ne podle zákona o provozu na silničních komunikacích, pane ministře vnitra a paní primátorko. Ani podle veterinárního zákona s tím, že na místě demonstrace hrozí červinka. Ani podle zákona o památkové péči z důvodu ochrany sgrafit před poškozením. Jen podle zákona o právu shromažďovacím a z důvodů, které jsou tam uvedeny, můžete zakázat ohlášenou demonstraci. Teď už nemůžete udělat nic dobře; buď se necítíte ústavou vázáni, nebo o ústavě nic nevíte. V obou případech odejděte.

Co se stalo na Hradčanech? Hradní obchodníci si nepřáli nechat rušit česko-čínskou pohodu nějakými křiklouny, rozuměj občany. A proto se uchýlili k fintě, kterou StB ovládala s větší elegancí. Magistrát na žádost policie rozhodl o dopravním omezení a svolení o umístění dopravních značek a bariér podle dopravní legislativy právě na místa, kam byla dávno svolána ohlášená demonstrace. A ochotná policie se dostavila čelit dopravní situaci nikoli s pokutovými bloky, ale se speciální technikou, těžkooděnci, antikonfliktním týmem a vrtulníkem. To museli čekat mimořádnou dopravní nekázeň.

Opakuji. Zakázat demonstraci, prosím, ale jen podle zákona o právu shromažďovacím a do tří dnů od ohlášení; čtvrtý den je pozdě. Natož devátý. Říká to Ústavní soud, mimochodem.

Zato na podání správní žaloby jsou dva měsíce a ty ještě neuplynuly.

Nebo chcete čekat, až vám policie odstřelí psa v obýváku podle zákona o myslivosti? A ministr vnitra vás ujistí, že to zákon povoluje, pravda v lese, ale kdo by dbal o detaily. A až policie pana Tuhého bude zjišťovat, zda vyvěšujete čínské praporky? A pokud jde o praporky, policie má přece právo upozornit vás, že Číňanům (Rusům, dosaď podle libosti) se vaše chování nelíbí. Nebo ne?

Autor je advokát a bývalý vicepremiér

LN, 6.4.2016