Výslechy svědků v kauze bývalé nejvyšší státní zástupkyně a nynější stínové ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešové se propracovaly za účasti veřejnosti až k trapasům. Jako svědci byli předvoláni čtyři státní zástupci, kteří řešili odloženou kauzu Čunek. Benešová právě kvůli této kauze označila sedm současných či bývalých vysokých justičních představitelů v čele s nejvyšší statní zástupkyní Renatou Veseckou za "justiční mafii".

Sedm spravedlivých si to ovšem nenechalo líbit a byl z toho soud o omluvu. Mezi žalobci figuroval i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec. A pak se stalo něco, čemu se dá říkat pohrdání soudem. Žalobci mluvili žoviálně jeden přes druhého, aniž je kdo vyzval, odmítali si přestat mezi sebou tykat a slovně napadali ostravskou státní zástupkyni Zlatuši Andělovou za její tvrzení, že na ni byl vyvíjen v kauze Čunek politický nátlak.

Je zvláštní, jak sebejistě se snažil působit Pavel Němec. Jako by si byl tento volný lobbista z kuloárů nedávných prezidentských voleb vědomý své absolutní nedotknutelnosti. A má k tomu zřejmě své důvody. Asi pro svoji doživotní imunitu, přestože nikdo neví, kdo by mu ji udělil a kdy. Možná katarský emír...

Curriculum vitae jeho úletů je pestré. Jako první věc, která mu prošla, byl fakt, že mohl jako ministr spravedlnosti v roce 2005 protelefonovat měsíčně za státní peníze až 130 000 Kč. A také se nebránil užívat si ve své funkci poživačných bakchanálií; zval své hosty na obědy v nejdražších pražských restauracích, objednával nákupy květin a prvotřídního alkoholu za desítky tisíc a navrch zadával milionové zakázky svým spřízněným právníkům.

Auditoři zjistili, že i kvůli Němcovým voláním úřad v roce 2005 platil za mobily 3,5 milionu. Dříve na to stačil ministerstvu spravedlnosti necelý milion. Mimochodem, běžný ministerský účet za telefon je kolem pěti tisíc korun. Za pohoštění při oficiálních jednáních dříve úřad platil cca 70 tisíc ročně, za Němce to už bylo dvakrát tolik. Že by inflace? A kontroloři nenašli ani účty, pro koho ministerstvo údajně kupovalo alkohol a květiny.

A další nesrovnalost; přestože měl resort své právníky, najímal si externisty - a byli to hlavně Němcovi spolustraníci z US-DEU. Jejich služby se v porovnání s dřívějškem prodražily o 11,5 milionu. Sám pan ministr ale označil výsledek auditu za „drzost”. A věděl, co dělá...

Přes roční vyšetřování tak vysokého účtu oznámili protikorupční detektivové k překvapení všech, že podle jejich názoru nebyl spáchán trestný čin ani v případě služebního mobilu, ani při podivném plýtvání penězi.

A pak se udál další páně ministrův ostudný úlet v kauze člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdal Sáního, který byl u Obvodního soud pro Prahu 2 nepravomocně odsouzen za sex s šestnácti nezletilými a mladistvými dívkami ke dvěma a půl roku vězení. Soud vynesl verdikt přesto, že Němec několik dní po podání obžaloby rozhodl o předání odsouzence ke stíhání do Kataru.

Své ,nezištné´ gesto, když naprosto nestandardně zasáhl do průběhu soudního řízení, zdůvodnil tím, že Katar není žádná banánová republika a nejenže tam bude Sání určitě souzen, ale že mu údajně hrozí až doživotí. To vše i přes opodstatněné varování soudců, že princ má v Kataru jako člen královské rodiny a bratranec katarského emíra imunitu a vězení že mu tedy nehrozí.

A je zde další důkaz absolutní beztrestnosti exminístra; nejvyšší soudci svým verdiktem veřejnosti vzkázali, že Němec jako ministr spravedlnosti může vydat do zahraničí kohokoli. Zřejmě tedy včetně mafiánů z Ruska, albánských distributorů drog či bulharských kuplířů, zadržených českou policií. Měl na to právo, řekli soudci. To jsme tedy kabrňáci, říkáme si my. Je to přece úžasný pocit, mít ministra s takovou všemocnou mocí...

Dnes už víme, že si princátko Sání žije v Kataru vesele na svobodě, ba že občas přiletí do Prahy si zavzpomínat na své sexuální hrátky s děvčátky. Kdoví, možná si zase užívá v některém z pražských hotelů. Proč ne, když má v této zemi tak šlechetného macenáše a ochránce...třeba společně provětrají Němcovo nové žihadlo...

Že Němce pak definitivně zbavilo viny ze zneužití pravomoci i Nejvyšší státní zastupitelství, už nebylo vůbec žádným překvapením. Víme přece, že šéfová Nejvyššího státního zastupitelství Renata Vesecká, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a Pavel Němec jsou dobří kamarádi, kteří na loňských společných obědech či večeřích řešili jen tak mezi řečí v rámci společenské konverzace i případ Čunek.

A zase jim z toho s přispěním kolegy Salichova vyšlo, že místopředseda vlády podezřelý z korupce je průzračný jako křišťál floridského milionáře Grosse.

Před třemi lety současný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ještě jako opoziční politik, varoval, že Nejvyšší soud rozhodl v případě Sáního a Němce špatně. Zapřísahal se, že vyšle stížnost k Ústavnímu soudu. Rok se však s rokem sešel a nic; neudělal to ani poté, co se stal ministrem. Nenašel zkrátka odvahu se ani vyjádřit nejen k případu Sání, ale ani k působení Vesecké, Kučery a svého předchůdce Němce, při němž asi stojí rota justičních andělů strážných.

"A chce-li někdo vytýkat Pavlu Kučerovi, že jel do Ostravy ve své pracovní době „projet“ nový bourák Pavla Němce, měl by si uvědomit, že jde o vysokého ústavního činitele, který nemusí „píchat“ příchody a odchody ze zaměstnání a z nezvládání pracovních úkolů ho dosud nikdo neobvinil, natož aby mu je dokázal..."

Tvrdí spolek na ochranu nezávislé justice Šalamoun.

Že by to byl onen stín mocné ochranné ruky nad nesestřelitelným exministrem spravedlnosti...?

God save the Queen...

Bretislav-Olser.enface.cz