1.10.2016 | Svátek má Igor






PRÁVO: Soud zakázal myslet

21.3.2014

Senát soudu vydal usnesení, které obsahovalo zákaz správně a logicky myslet. O co šlo?

Soudu byla předložena expertíza univerzitního profesora pro obor logika dr. Pavla Materny, DrSc. o plném souladu vyššího smluvního odstupného v kolektivní smlouvě se zákonným odstupným. Ctěný soudní senát vydal usnesení, že tento důkaz neprovede a nebude brát v úvahu. Přitom opomenul tyto důležité okolnosti.

Při aplikaci práva je důležitá přesnost a srozumitelnost. Proto musíme hledat takové metody, které těmto požadavkům vyhoví. Nelze se spokojit v žádném případě s takovou moudrostí, že paragraf je pokřivený, a zákon je proto možné vykládat několika různými způsoby. Pro právní stát je optimální jednoznačný výklad právních norem a v souvislosti s jeho fungováním je takový výklad nutné respektovat. Z různých důvodů nelze tohoto optima ve všech případech dosáhnout. Ale musíme považovat za tragédii, když se různě interpretují problémy (dokonce i ze strany právníků), které je možné vyřešit jasně a jednoznačně. Proto je zapotřebí hledat metody a prostředky, které umožňují dosažení tohoto cíle. V této souvislosti se jeví zcela oprávněným požadavek, aby interpretujícím bylo především určeno, zda problém je logický nebo mimologický. Toto by mělo být předním kritériem pro výklad i aplikaci práva. Pokud má problém logický charakter, pak nelze ignorovat v právním státě poznatky logiky.

Logika je vědní disciplínou, která se zabývá analýzou našich myšlenkových procesů, zvláště pak jejich speciálními formami, jimiž jsou usuzování, dokazování a argumentace. Dále se zabývá zjišťováním, které z myšlenkových operací jsou platné nezávisle na svém obsahu pouze na základě formy. Logika je stejně jako matematika exaktní vědou. Má svá pravidla a symboly. Nikdo si dnes nedovolí konstruovat mosty bez znalosti matematiky a statiky, ale se svým logickým myšlením si mnoho odborníků problémy nedělá. Toto konstatování je závažné, zejména pokud se týká takových profesí, jaké zastávají právníci. I zde je důležité rozeznat, které problémy musí právník řešit pomocí logiky.

Prostřednictvím logiky však není řešitelné vše. Zde lze uvést zejména výklad pravidel slušnosti a občanského soužití nebo například posouzení pravdivosti jednoduchého výroku. V obou případech jde o problémy mimologické. Jednoduchým výrokem je například: "Krádeže se dopustil pachatel X." Zda jsou pravdivé jednoduché výroky, není problém logický, ale problém znalosti toho, o čem jednoduché výroky vypovídají. Pokud hovoříme o mimologickém problému (například o problému znalosti toho, o čem vypovídají jednoduché výroky), pak toto nelze zaměňovat za pojem nelogický.

Naopak ověření nebo zjištění pravdivosti složených výroků je již logickým problémem. Složeným výrokem je například: "Krádeže se dopustil pachatel X nebo pachatel Y." Pokud v tomto případě víme, že alespoň jeden z jednoduchých výroků je pravdivý, pak z logiky víme, že je pravdivý celý složený výrok. Pokud víme, že pachatel X se dopustil krádeže, pak nezáleží na tom, zda je pravda, že pachatel Y se také dopustil krádeže či naopak nikoliv. U spojení dvou výroků spojkou "nebo" postačuje k ověření pravdivosti celého složeného výroku zjištění, že alespoň jeden jednoduchý výrok je pravdivý.

Zde jde o elementární záležitost. Ve skutečnosti logická analýza, která má být použita v praxi, je složitější a zabývá se komplikovanějšími problémy. K řešení problémů, které mají logický charakter, není možné používat jiných prostředků než logiku, abychom si byli jisti, že jsme získali správný a jednoznačný závěr. Bohužel v právní praxi tato zásada není často respektována. K závěrům se dochází intuitivním, proto nepřesným uvažováním, nikoli přesným a exaktním usuzováním, které je vlastním obsahem logiky.

V našem případě bylo použití logické argumentace ke zjištění plného souladu ustanovení o zákonném odstupném s ustanovením o vyšším odstupném v kolektivní smlouvě plně oprávněné.

Žádné ustanovení právního řádu České republiky neumožňuje soudu vydat usnesení se zákazem, aby žalobce argumentoval a obhajoval svoji věc za pomocí logické argumentace. Soud je při posuzování správnosti logického rozboru v "nevýhodě" oproti žalobci i žalovanému. Nemůže si nechat posoudit správnost rozboru znalcem na logiku. Naopak strany sporu mohou předložit jako svoji argumentaci i rozbory od odborníků na logiku, stejně jako na pracovní, občanské, rodinné nebo obchodní právo.

Soud není zproštěn ústavní povinnosti tuto argumentaci sám a nestranně posoudit. Logika je totiž vědou o zásadách správného myšlení, usuzování a odvozování. Proto tuto činnost nemůže soud přenést na někoho jiného. Tento fakt vylučuje jmenování speciálního znalce na logiku soudem. Soud smí rozbor obsahující logickou argumentaci odmítnout jen v případě, zjistí-li, že obsahuje podstatné chyby. I toto vyžaduje, aby soudce dobře znal základy logiky, protože svoje stanovisko musí řádně odůvodnit.

Dobrá znalost logiky, jak již bylo řečeno, patří v právním státě k nezbytné kvalifikaci právníka. Pokud zvládne základy logiky, pak získá efektivní nástroj, který vede k prokázání správnosti své argumentace. Bohužel na všech právnických fakultách není v současné době povinným předmětem.

Na to, aby ctěný senát věcně vyvrátil argumentaci universitního profesora pro obor logika, neměl. Proto ji jednoduše zakázal. Šlo vlastně o zákaz správně a logicky myslet před soudem.



Diskuse


A. Uhlíř
12:52
23.3.2014

T. Řehořek
23:28
21.3.2014

P. Novák
?
19:21
21.3.2014

M. Steiner
19:54
21.3.2014

P. Novák
7:53
22.3.2014

F. Kysela
19:08
22.3.2014

P. Novák
8:33
23.3.2014

B. Rybák
18:31
23.3.2014

P. Novák
17:38
24.3.2014

K. Januška
7:07
21.3.2014

J. Vintr
1:31
21.3.2014

L. Novák 475
16:15
21.3.2014

počet příspěvků: 12, poslední 24.3.2014 05:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.