9.12.2016 | Svátek má Vratislav






PRÁVO: Šokování nebyli pouze obhájci (2)

26.8.2014

K polemice ohledně intimních prohlídek vazebně stíhaných

Platí: Pokud se v ČR nedopustíte činu, za který se trestá žalářem, máte značně velkou naději, že se do žaláře nikdy nedostanete. To ovšem neplatí o vazební věznici. Do té může být umístěn člověk absolutně nevinný. Paní Jourová by mohla vyprávět.

Jinak řečeno: za mříže vazební věznice se může dostat kdokoli. Je proto přirozené, logické, pochopitelné a správné, že se někteří z nás zajímají o to, jaké poměry ve vazbě panují. Proto nejen Unie obhájců, ale také autor těchto řádků, kterému jako pěšákovi sametové revoluce není lhostejné, jak funguje režim z této revoluce vzešlý, zbystřil pozornost, když se 13/8 na stránkách internetového deníku Echo24 dočetl, že u intimních prohlídek osob umístěných do vazby by podle připravované novelizace příslušného právního předpisu (ministerstva spravedlnosti, za který politickou odpovědnost nese ministryně Helena Válková) měly být přítomny osoby opačného pohlaví.

Napsal jsem na toto téma článek Šokování nebyli pouze obhájci, který jsem umístil na svůj blog na serveru iDnes 18/8. O den později převzaly text internetové noviny Neviditelný pes (NP). Na jeho stránkách byl dnes (22/8) publikován kritický článek Zdeňka Jemelíka; kritický nikoli vůči výše zmíněné chystané novince, nýbrž vůči všem, kdo nejsou ochotni jí v médiích zatleskat. Jeho kritika padla na hlavy jak členů Unie obhájců, tak autorů, kteří o oné novince do té doby napsali.

Přiznám se: jestliže jsem byl šokován tím, že u prohlídek intimních partií by měl být přítomen příslušník Vězeňské služby (VS) opačného pohlaví, pak pan Jemelík mě dokázal nepříjemně překvapit neméně. Záležitost pojal jako útok proti ministryni Válkové, která „navzdory křehkosti svého zjevu a důstojnému vystupování si za krátký čas působení ve funkci překvapivou rozhodností a neústupností opatřila pár vlivných nepřátel, kteří jsou stále ve střehu, vyhlížejíce vhodnou příležitost k jejímu napadení“. (Znamená to snad, že ministerstvu spravedlnosti musíme kývnout na cokoli jenom proto, že paní ministryně je křehkého zjevu a důstojného vystupování, což osobně nikterak nezpochyňuji?)

Nevím, koho těmi nepřáteli autor myslí, ale protože v článku na NP píše o třech autorech (novinářích – Janu Kálalovi z Echa24, Lukáši Henzlovi z EuroZpráv a mojí maličkosti) a obecně o členech Unie obhájců, dá se odvodit, že má na mysli (také) nás. Nemohu mluvit za ostatní, ale za sebe musím toto nařčení jednoznačně odmítnout. Moje kritika není namířena proti šéfce rezortu spravedlnosti, ale týká se výhradně výše zmíněného návrhu. (Že by to mohlo být interpretováno jinak mě vážně ani nenapadlo.)

Zdeněk Jemelík píše o útoku, „který proti ní spustil do ctihodnosti se přetvařující internetový deník Echo24.cz článkem Jana Kálala“. A jakou podobu tento „útok“ má? Echo 24 v závěru článku z 13/8 („Válková změní vazbu i vězení. Léčivé čaje ano, iontové nápoje ne“) píše doslova toto (screenshot 1):

a-vazba1

Je toto „útok“ (v pravém smyslu tohoto slova) proti ministryni?

Zdeněk Jemelík dále píše, že jde (rozuměj: ze strany novinářů) o „zlomyslně nesprávný výklad navrženého znění vyhlášky (o kontrolách ve vazebních věznicícch – pozn. L. S.). Tady je jeho upřesnění (screenshot 2):

a-vazba2

Moje jednoznačné stanovisko: i kdyby šlo „pouze“ o příslušníka/příslušnici ostrahy (opačného pohlaví), tedy nikoli toho, kdo intimní prohlídku fyzicky provádí, taková osoba nemá u vstupní (ani jiné) prohlídky co pohledávat. Je to stejně nepřijatelné, jako kdyby někdo vznesl požadavek, že pokud příslušník VS (opačného pohlaví než uvězněný) bude nucen vstoupit z jakéhokoli důvodu do prostoru prohlídky, kde je nahá osoba přijímaná do věznice, bude se muset také obnažit (a ponechat si pouze donucovací prostředky, případně zbraň – v souladu s příslušnými předpisy). Na případu paní Věry Jourové vidíme, jak neskutečně ponižující by pro ni bylo, kdyby navrhovaná úprava (pokud projde – o tom níže) platila už v roce 2006 a byla z nějakého důvodu uplatněna. (Kdo zaručí, pane Jemelíku, že mezi příslušníky VS nejsou muži, kteří se takříkajíc nad rámec nutného rádi podívají? Zejména, pakliže by šlo o veřejně známou osobnost, jakou paní Jourová už v té době byla? Kdo, kdy a jak vykompenzuje toto lidské ponížení, že ji musel nahou „očumovat“ nějaký bachař – pokud by k tomu došlo?)

Zdeněk Jemelík správně upozorňuje, že předmětná novela vyhlášky (řád výkonu vazby, č. 109/1994 Sb.) je zatím jen polotovarem. „Do konečné podoby a nabytí účinnosti je ještě hodně daleko. Není navíc vůbec vyloučeno, že v textu ještě nastanou změny.“

S tím lze stoprocentně souhlasit.

Ne ovšem s jeho další větou: „Takže smršť, vyvolaná Kálalovým článkem, je předčasná.“

Ne, není předčasná. Čím větší odpor navrhovaná změna vyvolá, mezi odbornou i laickou veřejnosti, samozřejmě prostřednictvím médií, tím lépe. Rozumí se: už nyní, kdy se „kuje železo, dokud je žhavé“. Podstatně se zvýší naděje, že v textu novely nastanou změny – a ona obludnost ponižující lidskou důstojnou z něj bude odstraněna.

Uvedu příklad ze života. V jedné privátní firmě na západě Čech kohosi z jejích manažerů napadlo, že ženy mající menstruaci by měly být nějakým způsobem barevně označeny. Patrně tím mělo být zdůvodněno, proč častěji přerušují práci (pásového typu) a navštěvují toaletu. Kdyby to zaměstnanci (obého pohlaví) přijali jako ovce bez jediného odporu a nevyvolali „smršť“, nejspíš by tento lidskou důstojnost ponižující nápad byl realizován.

Zkusme si přestavit, že by tento záměr byl široce medializován – a ti, kdo by proti němu vystoupili, byli by ocejchování stejně jako já a pánové Kálal a Henzl v kauze vazebních intimních prohlídek. Ano, něco tak absurdního je obtížně představitelné: problémem přece není to, že na záměr označovat menstruují ženy někdo upozorňuje, ale samotný záměr. (A bylo by zcela irelevantní, jaký parfém používá šéf firmy, že má pěstěné nehty a miluje Beethovena.)

Stejně tak je tomu i v případě popisovaném v tomto článku. Podle pana Jemelíka jsme my, autoři textů na dané téma „nactiutrhači“ a „bulvární psavci“, od nichž nelze očekávat „zdrženlivost a slušnost“

A nejen to:

Dopady jejich neodpovědného blábolení do života jejich obětí zásadně nezajímají – musejí se přece něčím život a skandály jsou nástroj jejich obživy.“

Moje reakce:

- Nechám na čtenářích blogu „Nové Pohledy a postřehy“ na iDNES a mých článků na NP, aby sami posoudili, zda publikované texty, z drtivé většiny se týkající situace na Blízkém východě, mají něco společného s bulvárem.

- Zdrženlivost a slušnost očekávám v první řadě od státní moci ve vztahu k nevinným lidem, kteří se dostanou, paradoxně vinou omylů, špatného úsudku či neprofesionality lidí pracujících pro onu státní moc, do jejího soukoli.

- Ani skandály, ale ani žádný text zveřejněný na blogu iDNES a NP není nástrojem mé obživy: všechny do jednoho byly, jsou a budou zveřejňovány bez jediné koruny honoráře. Nepíšu pro peníze, pane Jemelíku, ale v rámci svobodné diskuse proto, abych prezentoval určitý názor – také proto jsem v listopadu 1989 cinkal klíči a dychtil po demokracii.

*****************************************
Aktualizace pod čarou (22/08/2014-21:31)

Deník Echo24 v inkriminovaném článku z 13/8 napsal: Nově bude moci této proceduře (osobní prohlídce žen – pozn. L. S.) přihlížet i muž. Podle pozdějšího vyjádření ministerstva spravedlnosti (MS) tomu tak není.

Tady je jeho plný text (screenshot 3):

a-vazba3

Pakliže došlo k mylné interpretaci v tak závažné věci, kladu otázku: proč ministerstvo spravedlnosti nereagovalo okamžitě? Předpokládám, že na jeho tiskovém odboru pracují profesionálové.

Shrňme: Deník Echo24 zveřejnil onu mylnou interpretaci ve středu 13/08/2014. O dva dny později (15/08/2014) vyzvala Unie obhájců na svém webu ministerstvo spravedlnosti, aby se k celému problému vyjádřilo. To bylo v pátek. Úředníci, kterým paní Válková šéfuje, měli evidentně dost času: neudělali v pátek, v sobotu ani v neděli nic pro to, aby onu nesprávnou interpretaci uvedli na pravou míru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nanejvýš závažné téma, je takovýto postup zarážející.

Vyjádření požadované Unií obhájců (chci věřit, že profesionálové v tiskovém odboru MS čtou internetové stránky relevantních profesních organizací) bylo zveřejněno až v pondělí (chce se mi napsat: po příjemně prožitém víkendu) 18/8 (čas neuveden). Tedy ve stejný den, kdy jsem já zveřejnil svůj článek „Šokování nebyli pouze obhájci“ na blogu severu iDNES.

Při takovémto tempu práce tiskového odboru MS je s podivem, že podobných logických reakcí, jaké zveřejnila Unie obhájců, a podobných článků, které kritizuje Zdeněk Jemelík, nebylo napsáno víc.

Kouzlo nechtěného

Stanovisko MS z 18/8 vyvolává další otázku. Je-li nutné upravovat vyhlášku kvůli tomu, že v některých organizačních jednotkách je v mimopracovní době ve službě pouze jedna příslušnice, je nutné se zeptat čistě prakticky: to je běžný či častý jev? A co následuje, když tuto jednu příslušnici postihne náhlá zdravotní indispozice či nastane jiná okolnost, která jí znemožní vykonávat službu?

Je zodpovědné, i vzhledem k diskutované problematice, aby na takto exponovaných místech působil pouze jeden člověk (daného pohlaví)? Opravdu se nemůže stát, že v případě zmíněném v předchozím odstavci nebude u obnažené nevinné ženy přítomen příslušník VS mužského pohlaví, který eventuálně dokončí intimní prohlídku?

Stejskal.estranky.cz



Diskuse


Ś. Svobodová
15:36
26.8.2014

Harmacek Milan
21:01
26.8.2014

F. Matousek
12:32
26.8.2014

J. Tachovský
11:13
26.8.2014

J. Vintr
12:06
26.8.2014

J. Farda
9:05
26.8.2014

Ś. Svobodová
15:47
26.8.2014

počet příspěvků: 9, poslední 26.8.2014 09:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.