22.5.2019 | Svátek má Emil


PRÁVO: S úctou k zákonu a kolty u pasu

18.12.2015

Jak zvýšit bezpečnost a přitom zachovat svobodu? Některé svobody omezit dočasně, ale lidem nebrat zbraně

Kdo vymění svobodu za dočasnou bezpečnost, nezaslouží ani jedno a nakonec ztratí obojí, prohlásil Benjamin Franklin. Měl pravdu.

Dilema svoboda versus bezpečnost – kolik svobody máme (ještě) obětovat ve prospěch bezpečnosti, a kolik by už nestálo za to – je v současnosti aktuální. Je komplikovanější o to, že dilema je částečně pravdivé a částečně falešné. Falešné je v tom, že to není „buď, anebo“. Ve skutečnosti se svoboda a bezpečnost vzájemně plně nevylučují, naopak se podmiňují: pokud nemám minimální bezpečnost, nejsem svobodný, neboť roztrhá-li moje tělo bomba teroristů, už si svobody neužiji.

A opačně: bez svobodného obyvatelstva, jeho důvěry ve svobodný politický řád a povědomí o tom, jak je svoboda vzácná, a tudíž ochoty ji bránit, se společnost nepřátelům neubrání. Společnost bez svobody – společnost otroků a nevolníků – není tak bezpečná jako společnost svobodných lidí; ti první nemají takovou motivaci ji bránit jako ti druzí. Během druhé světové války bylo Němců v odboji proti svému tyranskému režimu spousta; Brit proti svému svobodnému téměř žádný. Během války studené byla Amerika svobodná (a měla hezkou řádku zrádců, ať z důvodů ideologických či finančních); sovětská říše byla uzavřenou společností absolutizující vnitřní i vnější bezpečnost na úkor svobody. Která z nich přežila, která zanikla?

Na druhou stranu v případě výrazného ohrožení je prozíravé dočasně omezit některé svobody, aby svobodná společnost nepodlehla nepříteli, leč přežila – a po odstranění ohrožení mohly být obnoveny svobody všechny. V situaci smrtící epidemie je přípustné lidem nařídit zákaz vycházení či karanténu. V době války je přípustné omezit svobodu politického projevu nebo internovat nebezpečné osoby; za druhé světové války dal Churchill internovat vůdce britských fašistů Oswalda Mosleyho a volby se nekonaly v řádném termínu, ale až po válce.

Hledání rovnováhy

Jak tedy najít v současné situaci islamistického ohrožení rovnováhu mezi bezpečností a svobodou, či přesněji: rovnováhu bezpečnosti ve svobodě?

Za prvé, každé legislativní omezení svobod a posílení státní moci má mít v sobě zabudováno automatické ukončení po určité době (dva roky, pět let...). Jinými slovy, tyto zákony mají po definované době ztratit platnost, nebude-li v případě trvajícího ohrožení novým hlasováním prodloužena.

Za druhé, používat zdravý rozum. Kdyby se Evropou prohnala vlna útoků irských teroristů proti britským cílům (Tesco, obchody Rolls-Royce, prodejny whisky), dávalo by smysl zaměřit se nikoli na tureckou či vietnamskou komunitu, nýbrž na tu irskou. Ne všichni jsou stejně podezřelí a státní moc by se na všechny neměla zaměřovat stejně.

To nás, za třetí, přivádí k tomu, že při úsilí o zajištění bezpečnosti není rovnost tak důležitá jako svoboda. Svobodu je nutné udržet maximálně, rovnost nikoli. To zásadní dělení je mezi občany a neobčany; občané se mají těšit větším právům než neobčané.

Když manželský pár pákistánského původu inspirovaný Islámským státem zavraždil před dvěma týdny v kalifornském San Bernardinu 14 lidí (a desítky zranil), kandidát na prezidenta Donald Trump prohlásil, že by měl být uvalen stop stav na imigraci muslimů.

Snesla se na něj oprávněná kritika; náboženská svoboda je zásadní americkou hodnotou, navíc by to bylo neprozíravé vůči umírněným islámským spojencům. Trump však nenavrhl omezení, natož zrušení jakékoliv stávající ústavní svobody amerických občanů (včetně těch muslimských); on jen chtěl omezit imigraci určitých Neameričanů, kteří z definice ústavní práva občanů USA nemají.

Naopak americká levice, včetně té nejprestižnější, na to reagovala požadavkem omezit právo vlastnit zbraně, jež je právem ústavním. Z hlediska ústavních svobod a jejich omezování je větším a horším extremistou než Donald Trump v tomto případě americká liberální levice.

Konfiskovat zbraně? Kde se to zastaví?!

V pařížském klubu Bataclan pár teroristů zablokovalo dveře a začalo střílet do stovek neozbrojených lidí. Kdyby alespoň malé procento z nich mělo u sebe zbraň, teroristé by jich zabili méně a dříve by byli zabiti sami. Prvnímu výstřelu teroristy nezabráníte, možná ani druhému. Ale když vás je poblíž několik s legálními zbraněmi – což terorista neví – třetímu jeho výstřelu už zabráníte. Místo dalších zabitých nevinných leží na zemi mrtvola teroristy.

To je i cesta ke zvýšení bezpečnosti a zachování svobody: zákony dodržující populace co nejvíc ozbrojená. Když stát dočasně omezí některé svobody občanů, ale na jejich zbraně nesáhne, víme, že to není fatální; k tyranii nesměřuje. Když však začne lidem konfiskovat zbraně, nevíme, kde se zastaví.

V dnešní situaci je v zájmu větší bezpečnosti i svobody lidí nutné trvat na bezpodmínečném zachování současného práva držet a nosit zbraně dle nynější úpravy. A ti bezúhonní, kteří zbraně nevlastní, by si měli co nejrychleji o zbrojní průkaz zažádat.

LN, 16.12.2015

Autor je ředitel Občanského institutu



Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Diskuse


J. Jurax
1:25
19.12.2015

I. Mertl
19:55
18.12.2015

I. Mertl
19:59
18.12.2015

M. Prokop
23:22
18.12.2015

K. Janyška
20:53
18.12.2015

B. Hamáček
22:04
18.12.2015

J. Jurax
1:26
19.12.2015

Z. Frys
18:48
18.12.2015

B. Rybák
19:17
18.12.2015

T. Kočí
17:12
18.12.2015

P. Kmoníček
13:12
18.12.2015

J. Jurax
1:27
19.12.2015

J. Hanzal
11:30
18.12.2015

Š. Hašek
11:06
18.12.2015

J. Brom
11:04
18.12.2015

S. Donát
11:20
18.12.2015

J. Lepka
11:30
18.12.2015

J. Veselý 965
11:51
18.12.2015

B. Hamáček
22:04
18.12.2015

Z. Švrček
8:19
18.12.2015

počet příspěvků: 22, poslední 19.12.2015 01:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.