22.9.2018 | Svátek má Darina


PRÁVO: Referendum neodpovědných populistů

6.3.2018

Poslední, pokud se nemýlím, celostátní referendum proběhlo v ČR o přistoupení České republiky k Evropské unii 13. a 14. června 2003. Přes 77 % hlasujících (42,69 % ze všech oprávněných voličů) členství podpořilo (miliony lidí), ČR tak do EU vstoupila 1. května 2004. Pro toto referendum byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii ČR.

Mnozí, nejenom aktivní evropští politici, dávají za příklad tzv. švýcarský model. A tak jsem se informoval od lidí, kteří o tom něco vědí.

Tzv. švýcarská přímá demokracie se navenek vykazuje jako konglomerát různých institucí a prostředků spoluúčasti, které jsou na třech úrovních (obcí, kantonů a spolku) k dispozici. V zásadě se jedná o referendum a lidovou iniciativu. Švýcarští občané disponují možností silně zasáhnout do podoby přijímané legislativy, jednak si mohou peticí vynutit (pokud se nejedná o zákon přímo vyžadující obligatorní referendum) lidové hlasování – fakultativní referendum o přijímaném zákonu, ale také mohou zaujmout aktivní pozici a skrze nástroj iniciativy podávat návrhy zákonů, a nastolovat tak nová témata. Iniciativou je možné na úrovni spolku vyvolat změnu ústavy. Je k tomu třeba sesbírat 100 000 hlasů. Osm kantonů může dokonce vyvolat iniciativu i o obyčejném nejen ústavním zákoně.

Pokud je iniciativa vyvolána, tak je přezkoumána Spolkovou kanceláří a Radou, zda je v souladu s ústavním řádem. Nicméně obě instituce se ne vždy v názoru na protiústavnost návrhu shodnou. Příkladem může být iniciativa požadující rozpuštění armády. Tehdy shledala Kancelář tento návrh za protiústavní, znemožňující spolku chránit nezávislost Švýcarska. Nicméně Rada tuto iniciativu schválila, jelikož jejím pozastavením hrozily negativní politické důsledky. Úkolem Shromáždění je pak zaručit, že lidová iniciativa je v souladu s principem jednoty významu. Tedy že iniciativa nepředkládá více rozličných návrhů najednou. Pokud by takový případ nastal, je nutné jednotlivé otázky rozdělit a řešit v separátní iniciativě. Poté předloží komory návrhy občanům k hlasování. To bývá málokdy úspěšné.

Pokud by Rada se Shromážděním uvažovala o přijetí části změny navržené iniciativou, pak jí předloží protinávrh, popřípadě přislíbí část problematiky zahrnout do případné novelizace, což bývá označováno jako nepřímý protinávrh. Naproti tomu referendum dává občanům poslední slovo v legislativním procesu. Přitom ve Švýcarsku jsou uplatňovány dva typy referenda. Vyhlášení obligatorního referenda ukládá ústava. Lidovému hlasování musejí být předloženy všechny úpravy a dodatky ústavy, stejně tak plánované mezinárodní smlouvy. Pro schválení zákona v obligatorním referendu je třeba dvojí většiny, tedy švýcarských občanů i kantonů. Dále je většina parlamentních aktů a regulací rozhodována ve fakultativním referendu. Podmínkou je, aby do 90 dnů od zveřejnění zákona bylo sesbíráno minimálně 50 000 hlasů žádajících vyvolání referenda. V případě fakultativního referenda musí zákon získat jednoduchou většinu hlasů občanů, zájmy kantonů nejsou v této formě referenda zohledňovány. Na lokální a kantonální úrovni je funkce referenda ještě více prohloubena. Některé kantony obligatorní referendum uplatňují na většinu zákonů a důležitých právních aktů. Podobně by občané na kantonální a lokální úrovni měli rozhodovat o plánovaných investicích. Přičemž francouzky a italsky mluvící kantony užití referenda omezují více, než německy mluvící kantony a obce..... Co dodat... mnohaleté tradice jsou v evropských zemích různé.

Česká ústava referendum předpokládá ve svém čl. 2 odst. 2, který zní: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Zůstává tedy přímo na ústavním zákonu, zda zavede referendum obecně, nebo jen pro daný konkrétní případ, pro který bude vydán.

V dubnu 2012 vláda předložila Poslanecké sněmovně další z návrhů zákona o celostátním referendu. Po prvním čtení vydal Ústavně právní výbor 26. 4. 2013 usnesení o přerušení jednání. Vláda na svém jednání 26. února 2014 odmítla další poslanecký návrh ústavního zákona o celostátním referendu a 28. 7. 2015předložila sněmovně vlastní návrh zákona. V září 2015 byl vládě a následně poslaneckým klubům představen alternativní návrh ústavního zákona o celostátním referendu. A v současné době jsme svědky pokračování těchto podle mého názoru čistě neodpovědných populistických snah.

Nyní je situace taková, že předpokladem pro vyhlášení referenda ze strany prezidenta republiky je podání návrhu na vyhlášení referenda. Takovýmto návrhem může být např. společný návrh daného počtu poslanců či senátorů, ale i návrh občanů oprávněných hlasovat v referendu, učiní-li tak formou petice. Počty navrhovatelů jsou dané zákonem. Takto navržený počet občanů podporujících myšlenku vyhlášení referenda ke konkrétní otázce vychází jednak z potřeby zamezení zneužívání institutu obecného referenda různými skupinami obyvatel, jednak plyne i z toho, že v komentovaném návrhu není stanovena minimální hranice účasti voličů, tedy tzv. závazné kvórum účasti oprávněných osob na hlasování, pro platnost (legitimnost) referenda. Prezident republiky vyhlásí celostátní referendum nejpozději do 30 dnů, resp. do 60 dnů ode dne doručení takovéhoto návrhu. Proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení celostátního referenda lze podat do 20 dnů ode dne jeho vyhlášení opravný prostředek Ústavnímu soudu.

Prezident republiky je ovšem v těchto lhůtách oprávněn rozhodnout také zcela opačně - návrhu na vyhlášení celostátního referenda prezident republiky nevyhoví, má-li za to, že návrh na vyhlášení celostátního referenda je dle komentovaného zákona nepřípustný nebo že navržená otázka je vadně formulovaná. Takovéto své zamítavé rozhodnutí je prezident republiky povinen neprodleně oznámit navrhovateli celostátního referenda. Proti rozhodnutí prezidenta republiky, že návrhu na vyhlášení celostátního referenda nevyhoví, lze podat opravný prostředek k Ústavnímu soudu do 20 dnů ode dne oznámení rozhodnutí prezidenta republiky navrhovateli referenda.

Bude-li v referendu kladně rozhodnuto o souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy podle čl. 10a, je tímto rozhodnutím nedotčeno ustanovení čl. 87 odst. 2 Ústavy České republiky. Dle čl. 87 odst. 2 Ústavy České republiky Ústavní soud rozhoduje před ratifikací takové mezinárodní smlouvy o jejím souladu s ústavním pořádkem. Souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy podle čl. 10a odst. 2 Ústavy České republiky přijatý v celostátním referendu však logicky nahrazuje souhlas Parlamentu, který se tudíž v takovémto případě již nevyžaduje.

A v čem je tedy problém? Pro závažné situace je vypsání tzv. obecného referenda možné již nyní. Myslím, že všechny rozhovory na toto téma, jak je nyní evidujeme, jsou pouze „nafouknutá bublina“. Tzv. 100 000 petentů nebo 250 000, kterých se někteří politici dovolávají, je zřejmě velmi málo. Asi vše pro nanejvýš odbornou, v podmínkách ČR mnohaletou debatu, jejímž výsledkem by mělo být zajištění nemožnosti zneužití, domnívám se.

Nerad bych se totiž probudil, že na základě snahy pár set tisíc občanů této země jsme vystoupili z Evropské unie, z NATO, pořípadě z dalších více méně civilizovaných uskupení. Mám pocit, že naše děti by nám to neodpustily.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


J. Pražák
17:00
6.3.2018

A. Alda
16:19
6.3.2018

J. Kanioková
22:54
6.3.2018

J. Skála
14:11
6.3.2018

M. Pesat
14:04
6.3.2018

J. Kanioková
23:15
6.3.2018

I. Polák
9:20
6.3.2018

R. Langer
10:46
6.3.2018

I. Mertl
10:55
6.3.2018

R. Langer
11:48
6.3.2018

M. Prokop
12:01
6.3.2018

I. Mertl
17:50
6.3.2018

M. Valenta
12:24
6.3.2018

P. Zinga
9:17
6.3.2018

J. Schwarz
9:17
6.3.2018

V. Student
8:39
6.3.2018

J. Kanioková
23:20
6.3.2018

R. Langer
6:13
6.3.2018

M. Marek
8:02
6.3.2018

I. Polák
9:12
6.3.2018

R. Langer
10:42
6.3.2018

počet příspěvků: 25, poslední 6.3.2018 11:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.