Možná jste v médiích nepřehlédli zmínku o průběhu výkonu exekuce na mladé mamince se synem nemocným rakovinou, kdy tlupa "vymahačů práva" vnikla v šest ráno do jejího domu a požadovala na ní okamžitou úhradu dluhu otce dotyčné ve výši 300 000 Kč. Nebylo reagováno na její prosby a braní ohledu na nemocného chlapce, nebylo reagováno na zjištění, že otec v domě nebydlí, ani tam nemá žádný majtetek. "Velitel zásahu" nechal sepsat a připravit vše cennější k odvozu a na veškeré námitky reagoval jen strohým sdělením: "Zaplaťte!"

Ano, tak je postaven exekuční zákon z dílny vlády současného presidenta, tak je ve stále častějších případech vykonavateli vykládán a praktikován. Spoustě dlužníků již není co brát, a tak se metody vymožení alespoň nějaké částky stávají stále drsnější, bezcitnější, silovější. Advokátsko-exekutorská lobby si na svůj každodenní příděl masa tak zvykla, že si na jeho obstarání už dokonce najímá i několikráte soudně trestané kriminálníky jako v tomto případě.

Zkusme se vžít do myšlenkových pochodů tohoto najatého jedince. Celý život si obstarává zdroje na živobytí násilnostmi či okrádáním spoluobčanů. Společnost jej za to trestá několika pobyty za zamřížovanými okny. Najednou se však situace mění. Stát mu nabídne, prostřednictvím soudní exekutorky, pokračování v této činnosti, ale místo cesty do vězení odměnu v podobě pravidelné mzdy.

A tak, vybaven průkazkou nadčlověka, který si může se svojí obětí dělat, co se mu zamane, vyjede na "lov". Vše dle zákona, dle práva, vše prý na ochranu chudáka věřitele, vše s nejvyšším posvěcením sociálně spravedlivého státu, který prý nemůže dopustit, aby se dluhy neplatily, jak nám každoročně ve vyúčtování svého vlastního rozpočtu sám svými stamiliardovými schodky "ukazuje".

V tomto konkrétním případě šel státní vyděrač ještě dál. Nechal si zaplatit vše, co nešťastná a strachem ochromená žena sehnala. Sto tisíc. Za čtrnáct dní však se svým komandem přijel znovu a když nedostal zbytek dluhu, vše odvezl jako válečnou kořist k nohám své paní exekutorky, ochránkyni věřitelů, garantu spravedlnosti.

Teprve poté se okradená žena vzmohla na odpor. Soud rozhodl v její prospěch, ale odvezené věci jí byly vráceny až po roce a půl. Jak to bylo s vyplacenými sto tisíci, zprávy nekomentují. Hlavní pachatel je souzen pro vydírání. Exekutorka, která svým jednáním - ať "jen" nekompetentním či přímo úmyslným - toto všechno dopustila, však jen již není exekutorkou. Souzena není. Kde je nyní právo, aby ochránilo poctivého člověka? Kde je stát a jeho výkonné složky, aby zaručily spravedlnost?

Asi mají jiné starosti. Musí jménem našich volených zástupců budovat zářné zítřky pomocí peněz svých daňových otroků. Toto je jen jeden ze způsobů, jak poddané cvičit v bezmezné poslušnosti a udržovat je stavu pemanentního strachu. Že se primárně nejedná o žádnou ochranu věřitelů, ale o krmení zainteresovaných politickomafiánských spolků, dokazuje další skutečný příběh:

Mladá matka nedostávala alimenty. Otec dlužil něco přes 12 000 Kč. Ona jej zažalovala, došlo na exekuci. Její výše s "advokátsko-exekutorským masem": celkem 80 000 Kč. Po třech měsících bývalý manžel zaplatil exekutorovi 20 000. Z toho bylo matce přeposláno 150 Kč, slovy sto padesát korun! Po tomto šoku chtěla tedy celou exekuci zrušit. Ano, může, ale desetitisícové poplatky tedy bude hradit ona. Hádejte, komu - a komu za to všechno ještě navíc platí DPH!

Co jsme to dovolili? Co jsme dovolili naší politické reprezentaci stvořit za zrůdu? To není stát pro lidi. To je mafiánská kriminální zkorumpovaná stoka řízená všehoschopnými manipulátory moci, kteří si z nás dělají nesvéprávné lokaje. Pod pláštíkem sociálního smíru, multikulturního obohacování, evropské integrace, dotačních programů, pozitivní diskriminace, růstu HDP, regulačního řízení trhu či dalších nesmyslů produkovaných v Praze i v Bruselu jsme se salámovou metodou vrátili do dob zuřící státní totality, kde vykonavatelem moci dle práva může být naprogramovaný, kriminálem ošlehaný ranař, vyžívající se v ponižování a násilí na oběti, který obdařen v podstatě neomezenými pravomocemi zlikviduje na počkání klidný život každému, kdo se mu zamane.

Toto je snad normální podoba právního státu? To je civilizovaná společnost 21. století uprostřed Evropy? Z obou uvedených příběhů jasně vyplývá, že český systém exekutorského vymáhání dluhů v žádném případě neslouží svému účelu. Je to sprostá šikana a umělé rozsévání strachu mezi "poddaný" lid. Spolu s likvidačním celkovým 75% zdaněním výdělků, byrokratickou chobotnicí, zákonnou džunglí, ve které se nikdo nevyzná, a zkorumpovanou politicko-úřednickou mašinérií zde máme sociálně-eurodemokratickou obdobu bolševického pokusu na všeregulovanou a manipulovanou společnost vystrašených daňových otroků řízenou partajními centry vyvolených nejvšehoschopnějších kádrů.

Jedinou šancí na slušné přežití se stalo přisátí na státní penězovod, kterým protéká stále více peněz. Zdroje přeci jsou! Jsou však opravdu nevyčerpatelné, jak se tváří vládnoucí oligarchie? Kolik toho mohou lidé, kteří neparazitují na erárním přerozdělování, ještě unést? Jejich životy jsou postupně likvidovány tak hrubým a až nepochopitelným způsobem, že je to do nebe volající. Kdy si to uvědomí i ta demokratická volební většina, která tento státní dirigismus vyžaduje a neustále jej mění za pofidérní jistoty a jakousi budoucí prosperitu?

Jaký jiný důkaz ještě potřebuje než to, že vykonavatelem státní moci může být něco takového jako v případě výše popsaného provedení exekuce? Takový stát opravdu potřebujeme? Takovému státu a jeho představitelům dáme všanc celý svůj život?

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora