Pokud vše půjde, tak jak by jít mělo, za několik dní nastoupí podnikatel, kmotr, mazánek Roman do tepláků, aby si odseděl 4,5 roku za pokus o vraždu. Půjde opravdu sedět?

Opakovat známá fakta je nošením sov do Athén. V naší zemi (a silně pochybuji, že i v mnoha jiných), není zvykem po nabourání jiného automobilu jen tak mírnyx tírnyx odjet s tím, že vše je vlastně OK. Rovněž není tak úplně zvykem, že osobu, stojící před naším automobilem a dožadující se elementární slušnosti dohody o škodě několikrát popojetím upozornit, že obtěžuje a že může být hůře a když neposlechne, tak ji prostě přejet.

Nebývá rovněž zvykem, že dospělý člověk zdrhá jako fracek před policií. V některých zemích by byl prchající zločinec zastaven i za cenu použití zbraně. Rovněž nebývá zvykem, aby po dopadení policií bylo zločinci umožněno telefonovat s kýmkoliv a na závěr odjet z místa incidentu jiným vozem (výjimečně ne jako řidič). Posledním méně zvyklým aktem je podrobná rekonstrukce tohoto naprosto jasného činu, kdy byla na půl dne zablokována jedna pražská čtvrť.

Zvykem naopak bývá, že zločinec, potažmo jeho advokát, hledá všechny možné polehčující okolnosti. Ty by však měly být v rozumné společnosti aspoň nějak podloženy argumenty, které nevyvolají u posluchačů záchvaty vysokého krevního tlaku nebo smíchu. Advokát zločince pan Široký argumentuje tím, že Roman Janoušek měl v hlavě nejspíše chronický hematom, který snižoval jeho rozlišovací schopnost. Advokát však nejspíše neobjasnil, proč se klinické projevy hematomu projevily jen a jen v okamžiku přejíždění osoby a nikoli krátce předtím nebo potom. Roman Janoušek jak před nehodou tak i po ní (samozřejmě po patřičném vystřízlivění) reagoval naprosto dle svých rozumových možností.

Odposlechy jeho telefonu prokázaly naprosto jasně fakt, že si byl vědom všech podrobností svého činu. Onu ženu považoval za obtížný hmyz rozprsklý na předním skle a opravdu nejspíše nechápal mediální vír, jenž se objevil krátce po jeho zločinu. Místo pokory a snahy o nápravu (pokud nějaká může u pokusu o vraždu být) se staral jen o sebe.

Česká justice má před sebou poměrně zásadní úkol. Bude nyní muset čelit novým znaleckým posudkům, které budou hovořit o špatném zdravotním stavu pacienta, který není schopen absolvovat trest. Jistě se najde znalec v oboru, který z pana Janouška udělá nebožáka krátce před koncem pozemské pouti. Nejspíše se najdou různé kanály, jimiž bude vyvíjen tlak na patřičné osoby, aby akceptovaly všechny trest oddalující argumenty. Pan advokát Široký již zvažuje obnovu procesu nebo aspoň dovolání k nejvyššímu soudu. Jistě se nabízí i možnost postoupit celou kauzu „vejš“, tedy do Strasburgu, neboť argument o politizaci celé kauzy už rovněž zazněl.

Nevím, jestli Fortuna vypisuje sázky i na podobné případy, jako je pravděpodobnost nástupu tohoto jedince do výkonu trestu. Kolik by asi byl kurs, že Roman Janoušek opravdu nastoupí?

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora