25.4.2024 | Svátek má Marek


PRÁVO: Proč je Randákovo stíhání falešná hra

13.11.2012

Když jsem psal komentář Kauza Lessy očima právníka, netušil jsem, že tak brzy budeme svědky další zjevně zmanipulované trestní kauzy vůči veřejně známé osobě. Protože plný text Randákova obvinění zveřejnil internetový deník Insider, můžeme si podrobně ukázat, proč jde (opět) o špinavou hru.

Zveřejnění výplatnice Nagyové není trestným činem
Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 180) netrestá libovolné zveřejnění osobních údajů. Trestné je pouze neoprávněné zveřejnění osobních údajů, jímž je způsobena vážná újma na právech.

Usnesení policejního orgánu rozepisuje, jak Randák nechal zveřejnit její osobní číslo zaměstnance a zdravotní pojišťovnu, ale to je pouze omáčka. Jestli má Jana Nagyová osobní číslo 1234 a je pojištěná u VZP, nebo má osobní číslo 007 a je pojištěná u VoZP, je samozřejmě bezvýznamné a zveřejněním takového údaje se nedá způsobit žádná újma. Celá kauza se točí jen a pouze kolem zveřejnění, kolik Jana Nagyová dostávala peněz.

Může být zveřejnění odměn neoprávněným jednáním, kterým se způsobí vážná újma? Člověk nemusí být studovaný právník, aby tuto otázku zodpověděl. I laik, který pouze čte denní tisk, zaregistroval, že se to řešilo u nějakého soudu a že ten vydal rozhodnutí, jež se státním úředníkům příliš nelíbí. Nedá mnoho práce si na na stránkách Nejvyššího správního soudu dohledat rozsudek č.j. 5 As 57/2010 - 79. Tam Nejvyšší správní soud jasně sdělil, že veřejnost má mít k podobným informacím přístup.

Ona vážná újma tedy mohla spočívat leda v tom, že údaje byly v novinách zveřejněny o něco dříve, než by Úřad vlády musel tak jako tak zpřístupnit podle zákona o svobodném přístupu k informacím (přičemž na odměny Nagyové činili novináři dotazy ještě předtím, než někdo výplatnice vynesl ven, takže správně měly být zpřístupněny ještě mnohem dříve). A teď je zcela na místě se ptát, zdali si pražská krajská kriminálka neumí dohledat příslušný judikát nebo zdali ho dohledat nechtěla. Navíc v situaci, kdy na trestním stíhání whistleblowera byl zájem až úplně shora. Proč to vypadá, že policie pracuje na politickou objednávku?

Mimochodem, velmi by mě zajímalo, jak policejní vyšetřovatel dospěl k závěru, že Jana Nagyová není veřejná osoba. Neexistuje žádná závazná definice veřejné osoby a neexistují žádné průkazy, podle kterých by se jednoznačně poznalo, že držitel je veřejnou osobou. Je však možno říci, že Jana Nagyová je veřejnosti obecně známa jako vysoká státní úřednice a současně jako velmi dobrá známá našeho pana premiéra, která díky němu dostávala absurdně vysoké odměny z veřejných prostředků - což o ní kolovalo ještě předtím, než Radák údajně nechal zveřejnit přesná čísla. To z ní automaticky činí osobu legitimního veřejného zájmu. Úvahy policejního vyšetřovatele, že o žádnou veřejnou osobu nejde, smrdí účelovostí (což je odborný právnický výraz pro vylhanost) na sto honů.

Konečně i sám sáhodlouhý popis skutku, jak ji na ulici oslovují neznámí lidé a jaký to má obrovský dopad na celou rodinu Nagyové, usvědčuje policejního komisaře ze lži; nemůže v jednom odstavci tvrdit, že Jana Nagyová není veřejná osoba a současně že je předmětem obrovského veřejného zájmu.

Usnesení o zahájení trestního stíhání je vadné
Neméně zajímavé je zdůvodnění, proč je stíhán právě Karel Randák. Usnesení uvádí pouze dva "důkazy": zaprvé podání vysvětlení Petra Nečase, podle kterého slyšel od redaktora novin, že Karel Randák nabízel redaktorovi výplatní pásky. To je ovšem jenom nepotvrzené svědectví z doslechu. Petr Nečas ví z doslechu, že prý Randák někomu nabízel výplatní pásky - a to se vydává za důkaz v trestním řízení!

Absurdita takového "důkazu" je zjevná. V žádném jiném případě by se nemohlo něco takového použít jako důvod k zahájení trestního stíhání. Pokud se tak v případě Karla Randáka stalo, je třeba se ptát, čím je případ Karla Randáka tak jiný.

Jako druhý a poslední důkaz je označen "úřední záznam policejního orgánu ze dne 23. 08. 2012", z něhož má vyplývat, že Karel Randák převzal v prosinci 2011 nebo lednu 2012 ukradené výplatnice od pracovnice Úřadu vlády. Ani to ovšem nelze pokládat za důkaz proti Karlu Randákovi. Srpnový "úřední záznam, ze kterého vyplývá", není důkazem - důkazem by byl protokol a fotodokumentace ze sledování z prosince 2011 a ledna 2012 nebo záznam z odposlechu z té doby, případně svědecká výpověď o tom, co se v té době stalo. Onen úřední záznam ze srpna je maximálně jen shrnutím a vyhodnocením nějakých starších důkazů. Jakých, to však zůstává utajeno.

Viděl někdo Karla Randáka přebírat výplatní pásky? Hovořil Karel Randák do mikrofonu o výplatních páskách? Nebo je snad výplatní páska v Randákových rukách na nějaké fotografii? To by byl důkaz, ale usnesení policejního orgánu nic takového neuvádí, jen zmiňuje, že podle úředního záznamu takový závěr vyplývá. Vlastně je to svého druhu ekvivalent onoho Nečasova svědectví z doslechu, ovšem s tím, že onen úřední záznam ani nenaznačuje, z kolikáté ruky takové svědectví pochází. Protože usnesení policejního orgánu odkazuje na jakési utajované a nekonkretizované důkazy, je v tomto bodě nepřezkoumatelné. Obviněnému není sděleno, o co je jeho trestní stíhání opřeno. Takového používání utajovaných důkazů je nezákonné a lze přirovnat k praktikám středověké inkvizice nebo ke Kafkově Procesu.

Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání je tedy nutno zrušit, zčásti pro nedůvodnost a zčásti pro nepřezkoumatelnost.

Co dál, doktore?
To zdaleka neznamená, že státní zástupce nesmyslné usnesení policejního orgánu opravdu zruší. V zásadě přicházejí v úvahu tři možnosti:

1) usnesení bude potvrzeno a stíhání bude pokračovat
Tato varianta je z hlediska práva nejhorší možná, podle zvyklostí v Česku nejpravděpodobnější. Na druhou stranu podle novinových zpráv měl onen redaktor popřít, že by na Randáka Nečasovi ukázal, což zpochybňuje první "důkaz". Nesprávnost usnesení bije do očí už příliš nápadně. Nechejme se tedy překvapit.

2) usnesení bude zrušeno, ovšem trestní stíhání bude zahájeno znovu
Napodruhé se snad podaří napsat rozhodnutí s méně formálními vadami (neexistence trestného činu pochopitelně zůstane), ale čest policejního komisaře kpt. Kokeše a věrohodnost trestního stíhání už to nenapraví. Nad procesem už navždy zůstane stín toho, že někdo byl ochoten podepsat se pod absolutně nezákonný paskvil, kterým se vyhovělo přáním pana premiéra. I kdyby mělo nové usnesení méně formálních vad, těžko už půjde diváka přesvědčit, že napodruhé budou tytéž trestní orgány jednat profesionálně.

3) usnesení bude zrušeno a případ bude odložen
Nejméně pravděpodobná varianta. Znalci českých poměrů tuší, že policejní komisař se nejspíše nepouštěl do tak ožehavého případu bez souhlasu státního zástupce. Navíc zahájení Randákova stíhání bylo tak absurdní a nese takové rysy manipulace, že se těžko mohlo odehrát jen tak. Pokud byl na Randáka vypsán kontrakt (a vše tomu nasvědčuje), budou všechny stížnosti a všichni advokáti zbyteční, dokud se případ nedostane k soudu.

Žijeme v zajímavých časech, a to nejen pro právníky a pro Karla Randáka. Chcete tvrdit, že vás jako řadových občanů a neprávníků se to netýká? Tak se zamyslete nad tím, že náš komisař Kokeš byl ochoten podepsat zjevně nezákonné rozhodnutí a někoho začít stíhat, přestože dobře věděl, že případ bude hodně ostře sledován (v jeho prospěch uveďme, že možná to nebyl jeho nápad a dostal to od kohosi pokynem). Jak moc budou orgány dbát zákona, když budou vědět, že to žádnou pozornost nevzbudí? Když i sám policejní prezident byl sestřelen v podivném trestním řízení a když soud ochotně akceptoval i smyšlené důvody k odvolání vrchního státního zástupce, myslíte, že vy budete mít proti tomu imunitu?

Jiří Opatrný