24.4.2024 | Svátek má Jiří


PRÁVO: Praní peněz a mámení účelové spravedlnosti

29.5.2019

Odsouzení bez důkazů není spravedlnost. Nedaří-li se postihovat jeden druh trestné činnosti, nemůžeme po soudech chtít, aby si domýšlely chybějící důkazy.

Server iDnes publikoval komentář Soudy nevidí špinavé peníze. Prokazování praní se nedaří, ve kterém cituje názor expertů na účinnost postihu praní špinavých peněz. Když jde případ k soudu, „dostane kauzu okresní soud, který často nemá zkušenosti s komplikovanými hospodářskými kauzami. Právě to je podle řady expertů důvod, proč případy praní peněz končí osvobozujícími rozsudky.“ Měli bychom zřejmě praní peněz nechávat vyšším soudům, které mají více zkušeností.

Při vší úctě ke komentátorovi i řadě nejmenovaných expertů - takový názor je tragický nesmysl. Ve skutečnosti jsou u soudu možné jen dvě situace. Buď obžaloba soudu předloží důkazy, ze kterých vyplývá vina nade vši rozumnou pochybnost, nebo obžaloba soudu takové důkazy nepředloží.

Pokud důkazy prokazují vinu nade vši rozumnou pochybnost, nechť je obžalovaný shledán vinným; od toho tu soudce je. Pokud takové důkazy soudu předloženy nebyly, ptejme se státního zástupce, proč tedy někoho obžaloval. Rozhodně to nemůžeme zachraňovat tím, že účelově přesuneme obžalobu jinam, kde se soudce do případu „lépe vcítí“ a odsoudí někoho i bez dostatku jasných důkazů.

Pokud jsou jasné důkazy, má být úplně jedno, který soudce bude rozhodovat. Pokud nejsou jasné důkazy, má být také úplně jedno, který soudce to dostane na stůl.

Pokud dovolíme, aby se soud „díky svým zkušenostem“ do případu „lépe vcítil“, pak tím otevíráme dveře rozsudkům ve stylu „soud rozhodl na základě svého vnitřního přesvědčení … jednání obžalovaných odpovídá běžnému postupu v podobných případech … soud je přesvědčen, že obžalovaní se na nezjištěném místě nezjištěným způsobem domluvili ...“.

Přeloženo do řeči právních laiků: jasné důkazy nejsou, ale my jsme se do toho tak nějak vcítili!

Pokud si myslíme, že hospodářská kriminalita je příliš obtížně prokazatelná, tak si dohodneme, že snížíme důkazní břemeno a že u vybraných trestných činů už nebude nutné prokazovat vinu nade vši rozumnou pochybnost; že třeba u praní špinavých peněz bude postačovat jen „pravděpodobně“. V tom případě buďme ale upřímní. Přiznejme na férovku, že jsme tzv. pro vyšší blaho snížili standard dokazování, a neschovávejme se za účelové přesouvání případů jinam, kde to soudce díky svým zkušenostem „líp uvidí i při nedostatku jasných důkazů“.

Autor je advokát