„Je to dobrá zpráva pro slušné lidi a špatná zpráva pro darebáky,“ prohlásil na mimořádné tiskové konferenci tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. Reagoval tak na skutečnost, že po měsících marného úsilí byl v Jihoafrické republice dopaden a vzat do vazby kontroverzní podnikatel Radovan Krejčíř, který se skrýval před českou spravedlností nejprve na Seychelách a potom právě v Jihoafrické republice.

Skeptici v této souvislosti upozorňovali na to, že zdaleka není vyhráno. Jak ukázal další vývoj, měli pravdu. Radovan Krejčíř žije na svobodě na jihu Afriky, na dálku se vysmívá české spravedlnosti a z rovnováhy ho nevyvádějí ani občasné pokusy policistů, kteří ho přijedou navštívit a pokoušejí se ho vyslechnout.

Patrně také tato zkušenost se postarala o to, že když byl ve Švýcarsku zatčen další kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr, žádná mimořádná tisková konference ministra vnitra se nekonala. Titulní strany novin sice plní informace o Pitrově zadržení, zároveň je však tato událost hodnocena mnohem střízlivěji, než tomu bylo v případě Krejčíře.

Pitr může sázet na to, že švýcarské zákony poněkud jinak posuzují daňové delikty než ty tuzemské. Proto ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vidí šance na jeho vydání do České republiky padesát na padesát. A to ještě někteří odborníci tvrdí, že k takovémuto číslu mohl dojít jen s určitou dávkou optimismu. Přitom Pitr má velmi kontroverzní pověst. Byl spojován s dalším, dnes už mrtvým kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Právě kolem Krejčíře, Pitra a Mrázka opakovaně kroužili policisté, když se pokoušeli odhalit desítky neobjasněných násilných trestných činů typu vražd, únosů,vydírání, pokusů o atentát a podobně.

V souvislosti se zastřelením Mrázka se spekulovalo o tom, že vlastníkem jeho archivu se mohl stát právě Pitr. Nejrůznější informace a kompromitující materiály, které Mrázek podle všeho i s pomocí některých policistů či lidí napojených na tajné služby shromažďoval, mohou údajně sloužit k vydírání některých politiků, úředníků nebo osob z policie či justice. Ostatně bez zákulisní pomoci by například mohl Radovan Krejčíř jen obtížně uprchnout po zatčení ve své vile v Černošicích a zmizet na Seychely.

Podobně by asi Tomáš Pitr nemohl téměř tři roky unikat policii. Ta se přitom o Pitra mohla intenzivně zajímat už v minulosti například v souvislosti s podivnými okolnostmi kolem Setuzy. Pitr se vždy ohrazoval proti tvrzení, že by vlastnil v tomto podniku významný podíl. Podle svých slov pouze zastupoval skutečné vlastníky. Patrně přitom využíval nejrůznějších vazeb na politiky.

Konkrétně ministerstvo zemědělství šlo v minulosti skupině kolem Setuzy podezřele na ruku. Projevilo se to v majetkových vztazích kolem tohoto potravinářského kolosu i ve způsobu hrazení dluhů. Rovněž vysoké dotace na bionaftu byly podezřelé. Zkrátka Pitrova slova o tom, že má dobré vztahy s některými politiky, nemusela být daleko od pravdy. Jeho působení kolem Setuzy ocenil nakonec soud trestem odnětí svobody za machinace s akciemi tohoto podniku.

Tento verdikt zapadá do mozaiky dalších Pitrových aktivit. O nich se mluví už léta a většinou v souvislosti s podezřením, že jsou za hranou zákona. Například Pitr je oficiálně považován za nemajetného. Svědčí o tom nejlépe způsob splácení několikamilionového dluhu. Ten vznikl v době, kdy Pitr obchodoval s nezdaněným rumem, na čemž měl údajně vydělat stovky milionů korun. Daňový dluh splácel finančnímu úřadu tak, že mu byla strhávána čtvrtina z oficiálního platu. Ten v této souvislosti činil dvacet tisíc korun. Pitr však neměl problémy pouze s placením daní za obchod s alkoholem. Za neoprávněné vyinkasování daně z přidané hodnoty při fingovaných obchodech by měl strávit několik let ve vězení.

Pitr čelil i dalším trestním stíháním, která byla nakonec zastavena. Nakolik kvůli zákulisním vlivům, o tom lze pouze spekulovat. Přesto ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta v médiích připustil, že se k Pitrovi dostávaly informace z policejního prostředí, které mu umožnily vyhnout se zatčení. Všichni tak nemusí mít zájem na tom, aby se lidé typu Krejčíře či Pitra skutečně dostali do českého vězení a promluvili o jejich napojení na politiku či státní správu.

Což může být dobrá zpráva pro takovýto typ darebáků a špatná pro slušné lidi, mám-li ještě jednou použít a parafrázovat slova bývalého ministra vnitra Ivana Langra.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6