28.3.2024 | Svátek má Soňa


PRÁVO: Otec a drogový dealer Zdeněk Majzlík

5.4.2012

Kéž by bylo více takových...

Je mu 66 let a podle současných zákonů je nebezpečnějším pachatelem trestné činnosti, než zloději, podvodníci a násilníci. Shání a sám pěstuje pro svou dceru konopí s vyšším obsahem THC, než povoluje zákon.

Jeho pětačtyřicetiletá dcera trpí roztroušenou sklerózou. Do svých sedmadvaceti ráda lyžovala, závodně tančila a koncertně hrála na kytaru. A pak se to někde zvrtlo. Deprese, odkázanost na invalidní vozík, permanentní bolestivé křeče, nefunkčnost střev, zácpy, trvalý vývod z močového měchýře, dvakrát hospitalizace na jednotce intenzivní péče, myšlenky na sebevraždu. Takový je život jednoho člověka z mnoha v České republice, kterému pomohla až marihuana, když oficiálně uznané léky, které byly ordinovány ve stále větším množství, postupně ztrácely svou účinnost. Má to však háček...

Přestože nemocní nebo rodinní příslušníci či přátelé chtějí pomoct a konopí seženou nebo dokonce vypěstují, riskují vysoké pokuty, soudy a mnohaletá věznění. To všechno přesto, že po státu nic nechtějí, nikomu jinému neškodí a dokonce snižují svým počínáním nároky a náklady veřejných rozpočtů na drahou léčbu oficiálně schválenými farmaceutickými přípravky, kterých mohou používat méně. Možná, že to bude jeden z problémů. Farmaceutická lobby je jedna z nejsilnějších na světě. Skrze solidární veřejné zdravotnictví ovládla již mnoho států a životů i peněženek jejich občanů. V mnoha případech by se přitom lidé mohli léčit nebo zmírnit příznaky či vnímání své choroby bez jejich pomoci. Nesmělo by to však být stejnými vládami, které jdou farmaceutickému průmyslu na ruku, označeno za nelegální.

Případ pana Zdeňka Majzlíka a jeho dcery není zdaleka ojedinělý. V České republice už byla souzena a odsouzena řada lidí za to, že se po nedostatečné účinnosti oficiálně schválených léků soustředila na pomoc marihuany. Pěstovali ji, dělali si z ní masti, přidávali do jídla, kouřili jí. Nikomu ji neprodávali, nikoho jiného nenutili k jejímu užívání. Jen jí pěstovali více, než se státu líbilo, a měla vyšší obsah THC, než stát povolil.

Mými jedinými drogami v životě jsou cigarety, občas alkohol (ty stát dovolil, protože z nich má příjem, přestože škodí jistě nepoměrně více), ale hlavně Život a rodina (do kterých má stát snahu kecat stále víc). Je mi 41 a dosud jsem nevyzkoušel žádnou jinou drogu a nemám to v úmyslu. Jsem například zásadním odpůrcem pomoci feťákům, placené z veřejné kasy. Každý jsme strůjcem svého osudu a každý si za něj máme nést plnou odpovědnost a nezneužívat sdílené pomoci povinně přenesené na jiné. K pachatelům trestné činnosti pod vlivem drog nebo za účelem obstarání peněz na ně bych byl přísnější, než jsme k nim doposud (ostatně to bych byl zejména u násilných trestných činů obecně). Pokud by také někdo nabídl drogy mým dětem, velmi pravděpodobně bych se na policii obrátil až s jistým zpožděním... Jenže ani do jedné z těchto kategorií pan Zdeněk Majzlík nespadá. Není ohrožením ani pro sebe, ani pro svou rodinu, ale ani pro společnost, jakkoli to stát vidí jinak.

Díky svému tátovi, který každý den riskuje nerovný souboj se státem a jeho vězením, se stal pro jeho dceru život s roztroušenou sklerózou snesitelným. Po nikom nic nechce, marihuanu neprodává (sám ji neužívá), nikoho neokrádá, neloupí, neznásilňuje, netuneluje veřejné rozpočty, nepletichaří ve veřejných zakázkách, neodklání peníze před manželkou při rozvodovém řízení, neutíká od vážné dopravní nehody, kterou v opilosti způsobil, neobohacuje se na jiných. Jen to podělaný THC v konopí, které pomáhá jeho dceři, a počet rostlin, které pěstuje, nejsou podle státních norem. Zároveň je však také, oproti všem jiným výše uvedeným druhům trestné činnosti, které jsou skutečným ohrožením občanů i společnosti, snadným cílem pro stát.

Smekám, pane Majzlíku a dovoluji si i ostatním nabídnout podporu této petice (Petice za legislativní změny zpřístupňující pacientům v České republice léčbu konopím a umožňující jeho výzkum). Kéž by bylo v České republice více takových odpovědných lidí a rodičů, když už se s tím musíte prát, jako jste Vy a Vaše rodina.

(Facebookový profil pana Zdeňka Majzlíka zde.)

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora