25.8.2016 | Svátek má Radim






PRÁVO: Odškodnění za sterilizace

7.8.2014

Ze svých studentských let na lékařské fakultě si dodnes vzpomínám na jednu větu v tehdejší oficiální učebnici porodnictví: „Při druhém císařském řezu operatér zpravidla připojí podvaz vejcovodů jako prevenci dalšího těhotenství.“ Není divu, že současným legislativcům a bojovníkům za lidská práva v této chvíli vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Císařský řez byl totiž v té době operací naprosto výjimečnou a kdyby někdo před padesáti lety nám, mladým lékařům sdělil, že touto operací bude v budoucnu ukončeno daleko více než každé desáté těhotenství, považovali bychom ho za nezodpovědného fantastu.

Z dnešních bojovných aktivistů však málokdo ví, že přes všechny pokroky v operační technice, chirurgickém šicím materiálu a přes rozvoj anesteziologie zdravotní riziko opakovaného císařského řezu stále hrozivě vzrůstá. Sám jsem ve svém životě provedl snad stovky takových operací. Ačkoliv je nekomplikovaný císařský řez výkonem relativně jednoduchým a zkušenému operatérovi trvá pár desítek minut, představuje opakovaný řez v původní jizvě už daleko závažnější nebezpečí. A co teprve třetí řez! Často je nutno bojovat s mnohočetnými srůsty a čelit poranění okolních orgánů, zejména močového měchýře.

Staré porodnické pravidlo říká „jednou řez – vždycky řez“. Neplatí sice naprosto stoprocentně, ale samotné těhotenství a porod po předchozím císařském řezu je nutno považovat za rizikové. Neznám žádného porodníka s dlouholetou praxí, který by neviděl případy samovolného roztržení dělohy, vcestného lůžka a jiných život ohrožujících komplikací po takovém opakovaném těhotenství. Dobrovolná sterilizace po dvou císařských řezech je výkonem blahodárným, zejména pokud obě tato těhotenství skončila porodem zdravého dítěte.

Za dobu 45 let gynekologické a porodnické praxe jsem nepotkal žádného porodníka, který by provedl ženě při císařském řezu sterilizaci tajně, bez jejího vědomí a souhlasu. Proč by to dělal? Proč by si komplikoval život zbytečným prodloužením operačního výkonu? V dějinách lékařství se samozřejmě vyskytli psychopatičtí jedinci, stejně jako se vyskytli úchylní prokurátoři a soudci. Ale že by snad takovými sadistickými choutkami byla nakažena celá československá gynekologie v letech 1972 až 1991?

Po celých těch devatenáct let totiž u nás platila vyhláška umožňující ženy dokonce za provedení sterilizace finančně odměnit. Ačkoliv si dnes před touto vyhláškou bojovníci za lidská práva znechuceně odplivují, představovala tenkrát pro mnohé ženy vítanou ekonomickou podporu a zejména matky mnoha dětí ji vnímaly jako žádoucí „bolestné“. Vzpomínám si na jednu pacientku, která se přestěhovala do Ostravy z východního Slovenska a žádala opakování operační sterilizace jenom proto, aby dostala znovu peníze a aby ta její neplodnost byla opravdu jistá.

Komentátor Lidových novin Petr Pešek nazývá finanční kompenzaci sterilizace komunistickým kostlivcem zločinného režimu. Tento mladý muž si zřejmě neuvědomuje, že ačkoliv je komunistickému režimu možno vytýkat mnohé, rozhodně to nebyla antipopulační politika. Naopak si vzpomínám, že matka třinácti dětí dostala od prezidenta republiky za třináctý porod Řád práce a zavázala se, že u příležitosti jakéhosi sjezdu KSČ porodí ještě dítě čtrnácté.

Jako zpráva z jiného světa tudíž zní legislativní záměr hromadného odškodnění provedených sterilizací. Že snad poučení rodičky před výkonem bylo uspěchané a nesrozumitelné? Někomu se to opravdu po dvaceti a třiceti letech může tak jevit. Ale snad by měl tedy být každý takový případ posuzován individuálně. Vždyť prý byla nedávno v důsledku nedostatečného poučení odškodněna několika milióny dolarů jedna Američanka, která zanedbala skutečnost, že káva v rychlém občerstvení je horká. A jiná zas nebyla dostatečně poučena o nebezpečí rakoviny plic a tabáková továrna bude taky platit milióny.

Pokud bude tedy asi tisíc sterilizovaných žen hromadně finančně odškodněno, proslaví se tím jeden zbytečný ministr a státní kasa to jistě unese. Přibude jenom jeden další legislativní nesmysl v pestré kytici jiných výtvorů našich učených zákonodárců. Ono totiž ve skutečnosti nejde o odčinění utrpení, ale o prachy. Jenom bych byl velice nerad, aby černého Petra dostali čeští gynekologové, kteří tyto výkony prováděli vesměs v souladu se zákonem a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A podsouvat jim třeba nějaké rasistické motivy zavání bohapustou zhovadilostí.

Autor je gynekolog a porodník



Diskuse


P. Kersch
22:29
8.8.2014

J. Lepka
14:02
7.8.2014

P. Lenc
14:01
7.8.2014

Z. Bureš
13:48
7.8.2014

J. Lepka
13:59
7.8.2014

Z. Bureš
14:50
7.8.2014

B. Hamáček
12:51
7.8.2014

D. Šimáček
11:25
7.8.2014

J. Jurax
20:21
7.8.2014

V. Ing.flössel
10:31
7.8.2014

J. Vozábalová
1:09
7.8.2014

počet příspěvků: 21, poslední 8.8.2014 10:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.