aneb Tak trochu o podstatě věci

Obecný úvod

Tak tu dnes budeme mít páté hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, tentokrát kvůli amnestii prezidenta republiky.

Jako prostý a obyčejný občan této země, jak mě oni často titulují, vám řeknu, co si o tomto jednání myslím.

Přibližně 99 intelektuálně insuficientních zákonodárců se bude snažit vládu sejmout s argumentem, že pan Nečas amnestii spolupodepsal, a to jenom proto, aby mohli sestavit vládu vlastní, neboť ve skutečnosti je jim lhostejné, že pan Nečas amnestii spolupodepsal. Přibližně 101 intelektuálně insuficientních zákonodárců se bude snažit zabránit přibližně 99 intelektuálně insuficientním zákonodárcům, aby vládu sejmuli, a budou bránit pana Nečase argumenty typu, že nemohl amnestii nepodepsat, protože se jedná o ústavní zvyklost, aniž budou vědět, co to ústavní zvyklost je, stejně jako to neví pan Nečas.

Jako prostý a obyčejný občan této země, jak mě oni často titulují, slovy srozumitelnými, protože prostými a obyčejnými, vám něco o té amnestii řeknu.

Jak Ústava upravuje amnestii

Konstrukce amnestie je v Ústavě upravena poměrně jednoduše.

Prezident předloží předsedovi vlády návrh amnestie. Předseda vlády je povinen návrh amnestie předložit vládě k rozhodnutí. Vláda rozhodne buď tak, že s návrhem amnestie souhlasí, nebo nesouhlasí. Pokud vláda rozhodne, že s návrhem amnestie souhlasí, uloží předsedovi vlády, aby návrh amnestie jménem vlády spolupodepsal a vrátil prezidentovi, který až poté může vydat rozhodnutí o amnestii. Pokud vláda rozhodne, že s návrhem amnestie nesouhlasí, uloží předsedovi vlády, aby návrh amnestie nespolupodepsal a vrátil jej prezidentovi. Prezident v takové situaci buď nesmí vydat rozhodnutí o amnestii v původně navržené podobě, nebo může původní návrh amnestie opravit podle požadavků uvedených v rozhodnutí vlády a opravený návrh amnestie znovu předložit předsedovi vlády. A popsané ústavní kolečko by se opakovalo.

V podrobnostech platí následující:

Prezident je orgán státu, kterému Ústava svěřuje pouze právo vydat rozhodnutí o amnestii. Prezident totiž může vydat rozhodnutí o amnestii toliko za podmínky, že předseda vlády návrh amnestie spolupodepíše. Prezident nemůže rozhodnout o rozsahu amnestie, může vládě pouze navrhnout, jaký by měl být rozsah amnestie. Prezident není právně odpovědný za amnestii.

Vláda je orgán státu, kterému Ústava svěřuje právo rozhodnout o návrhu amnestie (tzn. i rozsahu amnestie). Vláda rozhodne o návrhu amnestie ve sboru. Předseda vlády je v této fázi jednání vlády pouze jedním z členů sboru (vlády). Pokud vláda návrh amnestie schválí, uloží předsedovi vlády, aby za vládu a jménem vlády návrh amnestie spolupodepsal a vrátil jej prezidentovi. Prezident může až poté vydat rozhodnutí o amnestii, neboť až spolupodpisem návrhu amnestie předsedou vlády je splněna podmínka platnosti amnestie. Pokud vláda návrh amnestie neschválí, uloží předsedovi vlády, aby návrh amnestie nespolupodepsal a vrátil jej prezidentovi, který v takovém případě amnestii v původně navrženém znění nesmí vyhlásit, neboť není splněna podmínka platnosti amnestie. Vláda je právně odpovědná za amnestii.

Předseda vlády je orgán státu, kterému Ústava svěřuje pouze právo, aby návrh amnestie za vládu a jejím jménem spolupodepsal nebo nespolupodepsal. Předseda vlády je povinen předložit návrh amnestie vládě, aby o něm vláda mohla rozhodnout. Předseda vlády může návrh amnestie spolupodepsat, pouze pokud mu vláda usnesením uloží, aby jej spolupodepsal poté, co vláda ve sboru rozhodne, že souhlasí s návrhem amnestie (tzn. i s rozsahem amnestie). Předseda vlády nesmí návrh amnestie spolupodepsat, pokud mu vláda usnesením uloží, aby návrh amnestie nespolupodepisoval, protože vláda ve sboru rozhodne, že s ním nesouhlasí. Pouze pro úplnost a pochopitelně pouze teoreticky dodávám, že předseda vlády by nesměl návrh amnestie spolupodepsat ani v případě, že by vláda o návrhu amnestie nerozhodla, protože předseda vlády by jí existenci návrhu amnestie zatajil. Pokud by předseda vlády, pochopitelně pouze teoreticky, za této situace návrh amnestie spolupodepsal, porušil by Ústavu. Předseda vlády nespolupodepisuje návrh amnestie za předsedu vlády, nýbrž za vládu a jménem vlády. Předseda vlády není právně odpovědný za amnestii.

Co předcházelo vydání rozhodnutí o amnestii

Předseda vlády podle svého vyjádření obdržel od prezidenta návrh amnestie krátce před vánočními svátky. Předseda vlády vládě zatajil, že od prezidenta obdržel návrh amnestie. Tím předseda vlády vládě znemožnil, aby o návrhu amnestie rozhodla. Za této situace předseda vlády návrh amnestie spolupodepsal. Dne 1. 1. 2013 prezident vydal rozhodnutí o amnestii, neboť z jeho hlediska byla spolupodpisem návrhu amnestie předsedou vlády splněna podmínka platnosti amnestie požadovaná Ústavou.

Pan Rychetský k amnestii uvedl: "Jsme svědky neuvěřitelného diletantismu."

Pokud se do věci vloží "oni", přestává být ústavní konstrukce amnestie jednoduchá a může se z ní stát neskutečná, tragikomická fraška.

Co řekl pan Nečas o amnestii - server Idnes.cz - 9. 1. 2013

"Rozsah amnestie je plně v kompetenci prezidenta ... Není možné, aby se předseda vlády podílel na formulování rozsahu amnestie … Je však ústavní zvyklostí, že předseda vlády amnestii prezidenta kontrasignuje ... Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat … Je ústavní zvyklostí, že premiér nemusí vládu informovat předem …"

Vyjádření k tomu co pan Nečas řekl o amnestii

K větě: "Rozsah … amnestie je plně v kompetenci prezidenta." Tato věta je v rozporu s Ústavou.

K větě: "Není možné, aby se předseda vlády podílel na formulování rozsahu amnestie…" Tato věta je formálně v souladu s Ústavou, neboť o rozsahu amnestie může rozhodnout pouze vláda jako celek, nikoli předseda vlády sám.

K větě: "Je však ústavní zvyklostí, že předseda vlády amnestii prezidenta kontrasignuje." Každý student právnické fakulty ví, že ústavní zvyklost, velice zjednodušeně řečeno, je nepsané právní pravidlo, které vzniklo používáním Ústavy a které se používá k řešení situací, které nejsou výslovně upraveny přímo v textu Ústavy. Tato věta je v rozporu s Ústavou, neboť spolupodpis návrhu amnestie předsedou vlády je Ústavou výslovně upraven.

K větě: "Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat." Tato věta je v rozporu s Ústavou, neboť platí její pravý opak. Za situace, kdy pan Nečas vládě zatajil, že od prezidenta obdržel návrh amnestie a tím vládě znemožnil, aby o návrhu amnestie rozhodla, pan Nečas nesměl návrh amnestie za vládu a jejím jménem spolupodepsat, protože k tomu neměl právo.

K větě: "Je ústavní zvyklostí, že premiér nemusí vládu informovat předem, …" Tato věta je v rozporu s Ústavou.

Pan Rychetský k vyjádření pana Nečase uvedl: "Nezbývá než reagovat na výrok pana premiéra, že měl povinnost amnestii spolupodepsat. Nic takového z Ústavy nevyplývá…"

Závěr

Jako prostý a obyčejný občan této země, jak mě oni často titulují, vám na konec něco řeknu.

1) Zatajením návrhu amnestie vládě, spolupodpisem amnestie bez předchozího rozhodnutí vlády a svými prohlášeními pan Nečas jako předseda vlády opakovaně porušil Ústavu.

2) Předseda vlády skládá při nástupu do funkce slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.".

3) Zdá se, že to nikoho příliš nevzrušuje - s výjimkou pana Rychetského, kterému jednoduše řečeno, a lidsky pochopitelně, už z toho všeho asi prostě ujely nervy.

4) A jestlipak víte, jak dopadne dnešní jednání o vyslovení nedůvěry vládě? Napřed si bude 200 intelektuálně insuficientních zákonodárců celý den povídat. Pak přibližně 99 intelektuálně insuficientních zákonodárců bude pro sejmutí vlády a přibližně 101 intelektuálně insuficientních zákonodárců bude proti sejmutí vlády. A pak všech 200 intelektuálně insuficientních zákonodárců půjde domů. A vláda práva a boje proti korupci, jejíž předseda opakovaně porušil Ústavu, bude nepochybně nadále podle svého předsedy vládou práva a vládou boje proti korupci, aniž to asi bude někoho vzrušovat.

5) Souhlasím. Je to depresivní čtení, je to velice depresivní čtení. Začal jsem se bát, aby mně neujely nervy. Ale pak jsem si uvědomil, že o skutečně depresivní čtení by šlo, kdyby popsaná situace neměla řešení, a pak jsem si uvědomil, že řešení má.

6) Dne 14. 1. 2013 podala skupina senátorů proti amnestii ústavní stížnost. Ať již Ústavní soud o ní rozhodne jakkoli, měl by součástí svého rozhodnutí učinit závazný výklad článků Ústavy týkajících se amnestie, neboť podle Ústavy je jediným orgánem, který je k tomu oprávněn. Vše ostatní jsou pouze nezávazné právní názory, včetně tohoto textu.

7) A jestlipak víte, do vyřešení jaké otázky se nyní soustředila podstata věci? Ta otázka zní takto: Z kterých článků Ústavy a z jakého jejich výkladu vyplývá, že předseda vlády je povinen návrh amnestie předložit vládě k rozhodnutí a že předseda vlády může návrh amnestie spolupodepsat až poté, kdy vláda rozhodne, že s návrhem amnestie souhlasí a předsedovi vlády uloží, aby za vládu a jejím jménem návrh amnestie spolupodepsal? Já to vím, ale nepovím. Věřím totiž, že k této otázce se vyjádří Ústavní soud ve svém závazném výkladu článků Ústavy týkajících se amnestie. Čemu bych měl ještě věřit, kdyby se tato má víra nenaplnila?