17.10.2017 | Svátek má Hedvika


PRÁVO: O přeplněných věznicích ...

22.6.2011

... a poněkud podivných praktikách některých státních zástupců

Článek na zpravodajském serveru Lidovky.cz z 12. 6. 2011 informoval o alarmující přeplněnosti českých věznic, a to v některých případech až o třetinu. Kvůli nelidským podmínkám prý hrozí, že dojde ke vzpouře trestanců. V přepočtu vězněných osob na 100 000 obyvatel Česká republika s 208 vězni převyšuje cca dvakrát evropský průměr. V Evropě je na 100 000 obyvatel více vězňů jen snad na Slovensku (272), v Bělorusku (385) a v Rusku, které se počtem 598 vězňů již blíží USA (748), což jsou počty vězňů ve srovnání s evropskými poměry (např. Finsko 60, Německo 87, Rakousko 103 a Itálie 111) obrovské.

Nicméně nejen geografická blízkost, nýbrž i blízkost kulturní a historická by svědčily jednoznačně pro to, aby v Česku počet vězňů odpovídal spíše poměrům v Rakousku, než aby uvedené hodnoty převyšoval dvojnásobně.

Dvacet procent odsouzených jde dle citované zprávy na vrub neplatičům výživného, což je svým způsobem absurditou – ve věznici jsou možnosti vykonávat pracovní činnost malé, a tak vězněním neplatiče jeho dluh na výživném jen narůstá. Těm, kteří jsou informováni o tom, jaké případy se trestně stíhají, je známo, že se za mřížemi v čím dál větším počtu ocitají pachatelé drobných krádeží. Často jde o bezdomovce, kteří se pro své dluhy nemohou ubytovat u svých příbuzných, aby je nevystavili riziku exekuce. Takoví lidé se pak zákonitě po každém propuštění z výkonu trestu rychle ocitají nad propastí a je jen otázkou času, kdy se do vězení vrátí. Vězení se tak plní „zločinci“, kteří nikdy nekradli jinde než v různých nákupních centrech, kde se snaží přes pokladny přenést zboží, nejčastěji potraviny, alkohol či věci, které lze rychle směnit za hotovost. Párkrát se jim to podaří, brzy jsou ale chyceni a jsou tak pravidelnými obyvateli českých věznic. Navíc jde o skupinu, která stále výrazně narůstá. Pro bezdomovce moc východisek ani není. Mnohdy je to kolotoč – krádeže, prodej kradeného, nákup alkoholu nebo drog, vězení…

Také některé případy mohou vzbudit podiv nad tím, že vedly k uložení nepodmíněného trestu. Například mediálně známý případ občanského aktivisty za práva otců Jiřího Fialy, odsouzeného za incidenty s justiční stráží v soudní budově k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce jednoho roku. Není divu, že odsouzený to bere jako nespravedlnost a držel 43 dní na protest proti těmto praktikám hladovku, která jej přivedla až na hranici života a smrti.

Ať se to vezme jakkoli, počet vězněných osob v Česku by měl vyburcovat odpovědné orgány k rychlému úsilí, jež by směřovalo k nápravě tohoto stavu. Jinak je zde skutečně našlápnuto směrem k vězeňským poměrům panujícím v Bělorusku.

Již dlouho se uvažuje o alternativních formách trestu odnětí svobody (domácí vězení, elektronické náramky pro kontrolu odsouzených). To bychom ale nesměli být v Česku, aby se kolem zakázky za dvě miliardy nevyrojila od samého počátku kupa podezření na korupci, na přípravu zadání „na míru“ pro určitou firmu atd. Nemluvě o osobách motajících se kolem této věci a nechvalně známých z jiných afér a trestních kauz.

Plnění věznic neplatiči výživného a drobnými zlodějíčky kontrastuje s tím, jak se u nás často postupuje v některých jiných případech. Z poslední doby například případ údajného podplácení odvolaného šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka ze strany bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila, odložený policií na pokyn dozorové státní zástupkyně. Liší-li se názor kriminalistů a státní zástupkyně tak diametrálně, pak se skutečně nelze zbavit podezření, že za intervencí státní zástupkyně musí být nějaké zájmy. Je zvláštní, že v případech drobných zlodějíčků za ně u policie státní zástupci neorodují a že se tak děje zrovna v případě souvisejícím se tendrem na poradenskou firmu za 80 milionů korun.

Na renesanční radnici v Prachaticích jsou v přízemí obrazy podle Helbeinova Tance smrti. Na jednom úplatný soudce bere peníze od boháče, který není v právu, a chudák, kterému je právo odpíráno, lomí zoufale rukama. Avšak smrt s přesýpacími hodinami připomíná, že se brzy bude soudce zodpovídat. K obrazu je nápis:

Bohatý chytrec vida zlé, vyhne se
Chudý před se jda, v škodu uvalí se.
Právem každý nevinný bývá dáven,
Skrz dary vinný bývá pomsty zbaven.
Právo pavučině se přirovnává,
Jíž brouk proráží, muška v ní zůstává.

Druhý obraz ukazuje soudce přijímacího úplatky od boháče. Za soudcem číhá smrt a sahá po něm. K tomu nápis:

Kdož pro dary křivě soudíš chudého,
Vytrhnu tě z soudu i z lidu mého.
Nemůžete práva osudu zbýti,
Jehož což živo jest, nemůž ujíti.

Jedno české přísloví říká, že žádný strom neroste do nebe. I když zde by se možná lépe hodilo ono poněkud drsnější pořekadlo o praseti, na které se vaří voda. Ty čtyři sta let staré říkanky našich moudrých předků ostatně nic jiného neříkají.

Autor je advokát



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Urban
11:56
23.6.2011

J. Tic
19:01
22.6.2011

J. Urban
11:57
23.6.2011

I. Kudrnová
14:51
22.6.2011

T. Šmilauer
8:41
22.6.2011

J. Chládek
10:02
22.6.2011

počet příspěvků: 6, poslední 23.6.2011 11:57









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.