Když i ministerstvo pro místní rozvoj si povšimlo, že vývoj nájemného se vymyká jakékoliv únosnosti, je zřejmé, že je čas na politická rozhodnutí. Příčina dnešních problémů je již v r. 1995, kdy bylo tehdejším ministerstvem financí přijato chybné rozhodnutí nemající v Evropě obdoby. Totiž rozhodnutí o tom, že zákonná výše nájemného se nebude vztahovat již na nově uzavírané nájemní smlouvy, a tedy u těchto nově uzavíraných smluv mohou pronajímatelé požadovat jakékoli nájemné, aniž by jeho horní hranice byla jakkoliv omezena. To, při omezeném působení tržních sil v bydlení – poptávka zde neklesá zvyšováním ceny – vedlo k takovému nárůstu nájemného, že Česká republika je dnes patrně zemí, kde je, v poměru k příjmům občanů, nájemní bydlení nejdražší v Evropě. Bezodkladná opatření jsou proto nezbytná.

Především je nutné přijmout takovou zákonnou úpravu, která již např. existuje z dobrých důvodů v Rakousku nebo v řadě měst v USA, totiž, aby se seniorům od určitého věku, tedy např.od 65 let, bydlících v přiměřených bytech, již nájemné nezvyšovalo. Tam, a tím spíše pak u nás, z více či méně stagnujících důchodů, není možné rostoucí nájemné zaplatit.

Seniorům, kteří zůstali bydlet ve velkých bytech, nebude pomoženo tím, že se přestěhují do v budoucnosti postavených bytů, jak navrhuje ministerstvo, ale tím, že jim bude umožněno si velké byty vyměnit za menší. A jelikož jim v tom brání zákonný požadavek písemného souhlasu pronajímatele, je třeba jednoduchou úpravou stávajícího ustanovení § 715 Obč. zákoníku umožnit, aby si byty vyměnili i bez takového souhlasu pronajímatele, neboť ten na takové výměně bytu starého člověka nemá žádný zájem – očekává, že se mu byt v krátké době tak jako tak uvolní... Pronajímatelům musí být však umožněno, aby se sami žalobou bránili proti takové výměně bytu, která by z objektivních důvodů byla pro ně nepřijatelná.

Konečně je třeba odstranit situaci, kdy soudy na základě své vlastní úvahy, bez jakéhokoliv zákonného zmocnění, stanovují nájemcům nezaplatitelné nájemné, a tím je v podstatě vyhazují na ulici. Je třeba zákonem stanovit, že stávající nájemce, který má řádně uzavřenu nájemní smlouvu, nemůže být práva nájmu zbaven jen proto, že je na něm požadováno nájemné, které zjevně přesahuje jeho příjmy.

Chápu, že některá navrhovaná opatření by byla za normálních okolností nadbytečná. Ale není přece možné do omrzení deklarovat snahu o odstranění ghett „sociálně vyloučených“ a současně vytvářet nová ghetta těch, kteří poctivě pracují nebo pracovali a nyní již, bez svého zavinění, nemohou nájemné ze svých příjmů zaplatit.

Autor je poslanec za ČSSD