Pražský městský soud napařil bývalému šéfovi nemocnice Na Homolce devět let natvrdo. Na celém zločinu je však třeba vidět i některé novátorské prvky, pro které nejspíše vejde do dějin kriminalistiky.

Případ bývalého primáře neurochirurgie a ředitele nemocnice Na Homolce a jeho dalších brachů v kšeftu dospěl do své závěrečné fáze. Dostali citelné tresty odnětí svobody s nutností vrátit aspoň část toho, co toto Bratrstvo kočičí pracky nasyslovalo na zakázkách pro uvedené zařízení, úplatcích pro „spřízněné“ firmy a další byznys.

Na tom by nebylo vůbec nic divného. Podobné případy se stávaly, stávají a nejspíše stávat budou, protože šustění oběživa je pro jistý druh lidí hudbou, jež předčí rajské tóny Chopinova majstryšku. Co je ovšem novum, je novátorský přístup pana doktora, který si velmi pečlivě s neurochirurgickou přesností zaznamenával všechny schůzky s případnými donátory, a to jak místopisně, tak časově, včetně přesného vyčíslení obdrženého bonusu. V záznamech se našly i fotografie pana bývalého primáře a ředitele této vážené instituce, kterak stojí pouze ve slipech a rukavicích a hromadou bankovek.

Chápu předsedkyni senátu soudu, že před hlavním líčením nechala pana MUDr. Dbalého vyšetřit psychiatrem, a to nepochybně ke zjištění příčetnosti. I přes dobrozdání psychiatrů ve mně neustále hlodá pochybnost, jestli v tomto případě znalci nemohli opravdu přehlédnout závažnou duševní poruchu.

MUDr: Dbalý se marně hájil přesvědčivými argumenty, že slůvko „moolah“ (slangový výraz pro prachy) je fikcí, že ony zápisky schůzek, v nichž byly předávány peníze (přesně vyčíslené v zápiscích pana doktora), jsou poznámky pro přípravu sci-fi románu, kterým hodlal v budoucnu trumfnout A.C. Clarka. Neústupná předsedkyně senátu trvala na tom, že šlo o prachy, o hnusné kšefty, že pan doktor říká neskutečné pitomosti a že zmíněná fotka ve slipech rozhodně není vtipná novoročenka (snímek pocházel z dubna).

Pan MUDr. Dbalý vnesl do dějin kriminalistiky zcela nový prvek, totiž přesný časový a skutkový popis svého zločinu. Tedy okolnosti, které jeho předchůdci a současníci spíše zatajovali, a to ničením věcí doličných, posíláním případných úplatků na konta švýcarských bank či Kajmanských ostrovů. Nepochybně se rovněž nenechávali fotografovat u corpus delicti. MUDr. Dbalý chtěl velmi pravděpodobně usnadnit těžkou práci vyšetřovateli, a tak mu poskytl skvělý materiál, který výrazným způsobem usnadnil složitou a nevděčnou práci kriminální policii našeho státu.

Z celého případu lze vyvodit, že i jedinec ve vysokém postavení s dlouhou odbornou a manažerskou praxí může totálně zblbnout. Předpokládám, že po odkroucení popsaného trestu bude MUDr. Dbalému poskytnuta péče v jiném zařízení, kde sice nejspíše nebude mít rovněž zcela volný pohyb, ale jistě dostatek času na sepsání avizovaného románu. Už teď jsem si jist, že půjde o skvělý studijní materiál pro mediky nejen 4. ročníku.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora