25.8.2016 | Svátek má Radim






PRÁVO: Ministře Kalousku, odstupte…

19.11.2011

Ministr Kalousek, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a žena s mnoha funkcemi Karolína Peake se dohadují, zda se Česko ještě může připojit k trestnímu řízení u švýcarského soudu ve věci Mostecké uhelné a získat tak zajištěných 12 miliard korun. Ministr Kalousek je největší optimista, můžeme se prý připojit jako soukromý žalobce, jen Česko podle pana ministra "ztratilo možnost požadovat výši trestu a mít závěrečnou řeč" . Pavel Zeman má jiný názor,: "můžeme o miliardy usilovat již jen v civilním řízení", ministr Pospíšil odkázal na ministerstvo financí, ale jinak soudí, že "věc ztracena není a můžeme ještě nyní uspět", Karolina Peake naopak soudí, že "jsme propásli všechny lhůty a miliardy jsou pro nás ztracené". Z názorů těchto odborníků, z toho tří právníků, si tedy můžeme vybrat. Nejlépe, když budeme věřit panu Kalouskovi, ten nám dává totiž největší naději. Bohužel nikoho ze shora uvedených odborníků nenapadlo se podívat na švýcarský Google a vyťukat si slovo "Strafprozessordnung" (trestní řád), tedy to, co v advokátní kanceláři umí každý koncipient, který čte německy. A dozví se vše, bez drahých analýz, a může v zastoupení klienta vypracovat podání, kterým se připojí k trestnímu řízení proti pachateli, který klientovi způsobil škodu ve výši 12 000 Kč, natož pak 12 miliard.

Ještě neuvěřitelnější je reakce Vrchního státního zástupce JUDr. Rampuly a ministra Kalouska na dopis švýcarské federální státní zástupkyně Grazielly de Falco Haldemann z 8. července 2011 adresovaný ministru Miroslavu Kalouskovi navazující na "Oznámení orgánů činných v trestním řízení švýcarské konfederace České republice" ze dne 14. června 2010.

V dopise se uvádí následující: "Při výkonu žádosti o mezinárodní právní pomoc od českých orgánů z 20. dubna 2009 a jejího doplňku z 19. května 2009 předalo Státní zastupitelství Švýcarské konfederace prostřednictvím Federálního úřadu švýcarské justice ve dnech 25. června a 14. října 2010 Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze velké množství dokumentů, které podle názoru Státního zastupitelství švýcarské konfederace obsahují významné poznatky v souvislosti s připojením České republiky ke švýcarskému trestnímu řízení. Při setkání se zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze dne 3. března 2011 při výkonu našeho dožádání z 10. září 2010 nám státní zástupce pan Miroslav Pecka potvrdil, že tuto dokumentaci obdržel."

Federální státní zástupkyně upozorňuje i na to, že mimo tuto dokumentaci mají české orgány další informace a dokumenty, které mohou být užitečné pro rozhodování, zda se české orgány připojí ke švýcarskému trestnímu řízení. Zmiňuje dopis z roku 1999 zaslaný ministrem Baštou státní zástupkyni Marii Benešové a dopis Jana Mullera z Komise pro cenné papíry ministru Baštovi.

Konečně poslední dokumenty, které paní De Falco Haldemann zmiňuje, jsou výslechy provedené v Česku v září 2010 u ministrů vlády, kteří odhlasovali prodej akcií MUS v držení českého státu společnosti INVESTENERGY SA; tyto doklady potvrzují, že při předmětném usnášení byla Česká republika vystavena podvodu. V této souvislosti odkazuje i na státního zástupce pana Ladislava Letka, který byl u výslechů přítomný.

Nejdůležitější bylo v dopise paní Haldemann upozornění, že podle švýcarského trestního řádu je třeba návrh poškozené osoby předložit nejpozději během soudního jednání, tedy před soudem rozhodujícím ve věci samé (článek 123, odst.2 CPP). Tomu ovšem předchází povinnost podle § 118 odst.3 tohoto řádu se jako poškozená osoba přihlásit do skončení trestního přípravného řízení. (Die Erklärung ist gegenüber einer Strafverfolgungsbehörde spätestens bis zum Abschluss des Vorherfahrens abzugen.) Pokud tak poškozená osoba neučiní, tak ji na to podle následujícího odstavce téhož paragrafu státní zastupitelství upozorní – což uvedeným dopisem švýcarské státní zastupitelství prostřednictvím jejího nejvyššího představitele právě učinilo. V takovém případě, uvádí švýcarská státní zástupkyně, má poškozená osoba potom jako účastník řízení možnost nahlížet do spisu, což jí umožní odůvodnit a vyčíslit škodu, a to nejpozději při prvním přednesu této osoby v soudním řízení. Je to tedy tzv. adhezní řízení, v kterém trestní soud rozhoduje o nároku na náhradu škody subjektu poškozeného jednáním obviněného. Dodejme, že jde o identické řízení, které upravuje při projednávání nároku poškozeného i český trestní řád.

Každý advokát zastupující poškozeného ví, že je výhodnější přihlásit se s nárokem na náhradu škody způsobené obviněným do trestního (adhezního řízení), než se o tuto škodu soudit v občanskoprávním řízení u civilního soudu. To proto, že v případě odmítnutí tohoto nároku trestním soudem, má poškozený ještě možnost uplatnit jej právě v onom civilním řízení, když dokazování v něm se může lišit od adhezního řízení prováděného v trestním řízení. Stručně řečeno, mám-li možnost připojit se k trestnímu řízení s požadavkem náhrady škody, je třeba to udělat včas, zejména jsem-li k tomu soudem nebo orgánem trestního řízení vyzván. V záloze mám potom ještě civilní řízení, kdybych u trestního soudu neuspěl.

Ministr Kalousek má pravdu, že škodu je možno uplatnit v civilním řízení, ale s procesní nevýhodou uvedenou výše a navíc poškozený nemá možnost disponovat trestním spisem, jako v případě adhezního řízení. Znamená to tedy, že není ztraceno vše, ale pokud již bylo hlavní líčení u soudu ve Švýcarsku zahájeno a shora uvedené úkony nebyly z české strany učiněny, ztratila Česká republika možnost získat zpět 12 miliard v rámci adhezního řízení.

Proto je naprosto nepochopitelný dopis vrchního státního zástupce JUDr. Vlastimila Rampuly ze dne 29. dubna 2011 ministrovi financí Kalouskovi. Buď v něm jde o úmyslné mlžení o řádném postupu, anebo o diletantismus tohoto státního zástupce. Celý tento dopis provází stesk či stížnost na to, že státní zastupitelství nezná švýcarský trestní řád. Tento trestní řád je na internetu. Pokud na Vrchním státním zastupitelství nikdo neumí německy, pak by stačilo panu doktorovi Rampulovi, aby zavolal do některé advokátní kanceláře, kde mají nějakého koncipienta mluvícího německy (informace na netu), aby si přečetl ustanovení o poškozené osobě v trestním řízení a jejích právech. Prakticky je úprava práva a povinností takové osoby stejná jako v českém právním řádu – se základní povinností – přihlásit se s nárokem na náhradu škody do zahájení hlavního líčení v dané trestní věci.

Vrchní státní zástupce JUDr. Vlastimil Rampula ve svém dopise ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi ze dne 29. dubna 2011 píše, že švýcarská strana ve své výzvě (opakovaných výzvách) nedostatečně specifikuje škodu, která měla České republice vzniknout, cituji: "Taková žádost by měla být doplněna o popis konkrétního jednání, jehož se nějaké osoby v nějakém čase dopustily, toto jednání mělo za následek škodu nějakého nebo i zcela konkrétního subjektu a navíc toto jednání bylo v rozporu s právem, ať již českým nebo švýcarským." Podle JUDr. Rampuly je zcela nedostačující formulace uvedená v "Oznámení České republice" ze dne 14.6.2010, kterou má ministr již k dispozici a kde je pouze uvedeno, že v "rámci celého postupu přivlastnění společnosti Mostecká uhelná, utrpěla Česká republika velmi pravděpodobně škodu." "Stejně tak se jako nedostatečné jeví konstatování vyjádřené v doplňku dožádání švýcarské strany ze dne 26.5.2010", píše dále JUDr. Rampula, kde je uvedeno: "…skutečně se zdá, že Česká republika byla velmi pravděpodobně svými zplnomocněnými zástupci dovedena k rozhodnutí o prodeji akcií Mostecké uhelné společnosti na základě nepravdivého uvedení skutečností."

Naštěstí nejvyšší státní zastupitelství bylo vybaveno lepšími právníky, než je JUDr. Rampula, když ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality napsal dne 15.4.2011 Vrchnímu státnímu zastupitelství, že "dožadující švýcarské orgány nejsou povinny skládat účty dožádanému státnímu zastupitelství, tj. odůvodňovat, na základě jakých skutečností hodlají považovat Českou republiku za poškozeného". Z toho je patrné, že Vrchnímu státnímu zastupitelství vůbec nepřísluší přezkoumávat požadavek švýcarské strany, zda Česká republika může vystupovat v trestním řízení vedeném ve Švýcarsku jako poškozená osoba, či nikoliv.

Nejvyšší státní zastupitelství v tomto dopise vyjádřilo názor, že kdyby švýcarská strana věděla, který orgán České republiky je oprávněn vyjádřit se v daném trestním řízení za Českou republiku jako poškozenou, mohla by se na základě článku 52 Schengenské prováděcí smlouvy dotázat přímo tohoto orgánu, tj. MF ČR, zda se Česká republika hodlá zúčastnit trestního řízení a připojit se k trestnímu stíhání, a nemusela by se obracet na Vrchní státní zastupitelství v Praze jako na justiční orgán ČR a čelit jeho názorům při vyřizování svého požadavku.

Důležité je, jak JUDr. Rampula také uvádí, že Nejvyšší státní zastupitelství dospělo k závěru o nekompetentním postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze a uložil mu, aby toto zastupitelství bezodkladně postoupilo požadavek švýcarské strany vyjádřený v jejím dopise ze dne 26.5.2010, zda se česká strana připojí jako poškozený k trestnímu řízení vedenému ve Švýcarsku jako poškozená osoba, ministerstvu financí, což tedy chybující Vrchní státní zástupce JUDr. Rampula učinil předmětným dopisem ze dne 29. dubna 2011. Zdá se, že tedy aspoň v dubnu JUDr. Rampula konal. Konal však tak, že nezapomněl na závěr svého dopisu připsat, že "švýcarskými orgány zaslané materiály navozují dojem, že právní úprava postavení poškozeného není zcela totožná, přičemž Vrchní státní zastupitelství nemá přesné informace o právní úpravě postavení poškozeného ve švýcarském trestním řízení (sic) a ani je v rámci právní pomoci nemá možnost zjistit." Tato ignorance je neuvěřitelná. V době internetu, vyhledavače Google a odborů pro styk s cizinou na každém státním orgánu a znalosti němčiny jako druhého nejdůležitějšího jazyka v ČR nemá Vrchní státní zastupitelství možnost zjistit, co je napsáno ve švýcarském trestním řádu? Žijeme v blázinci? To, co umí začínající advokátní koncipient nebo student Právnické fakulty, nezná Vrchní státní zástupce, ministr financí, ministr spravedlnosti nebo místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády a jejich aparáty. Na to musí konat specielní zasedání vláda? Je třeba k tomu najímat drahé experty na švýcarské právo?

Aspoň k jednomu "kvalifikovanému" závěru však JUDr. Rampula dospěl, když napsal ministru Kalouskovi, že z "oznámení švýcarské strany lze dovodit, že ten kdo se považuje za poškozeného, musí sdělit švýcarským justičním orgánům, že se cítí být poškozen a že se připojuje k trestnímu řízení. Poté si může zvolit právního zástupce a nakonec může uplatnit své právo na náhradu škody."

Takže dodejme, stačilo, aby ministr Kalousek nechal napsat odpověď, že se připojujeme k trestnímu řízení, že nás bude zastupovat švýcarská nebo česká advokátní kancelář ta a ta, jejíž zástupce si prostuduje spis a poté specifikuje škodu, popřípadě pokud škoda nevznikla, vezme své přistoupení zpět.

Další opatrné či návodné námitky JUDr. Rampuly, že "není známo, zda takovým rozhodnutím (přihlášením se), nepřechází na poškozeného důkazní povinnost, tj. povinnost, zda mu škody vznikla a v jaké výši a jaké právní následky nastanou za situace, pokud své důkazní břemeno neunese a rovněž není známo, jaký má takový postup vliv na běh samotného trestního řízení", jsou irelevantní, neboť takové pochybnosti mohly být odstraněny kliknutím na klávesnici počítače. Obavy, obavy… Nakonec Vrchní státní zástupce namísto toho, aby na internetu četl švýcarský trestní řád, radí panu ministrovi, "všechny informace je nutno opatřit předem, aby poškozený nebyl nakonec vystaven negativním dopadům svého rozhodnutí" (sic !).

Zdá se, že pan ministr Kalousek této opatrné radě vyhověl a jak nyní prohlásil, nedostal podklady, na jejichž základě by vypočítal škodu, která Česku vznikla.

Mohl je tisíckrát mít, kdyby se jménem Česka přihlásil, byť jenom v dopise, a poslal právního zástupce do Švýcarska prostudovat spis. Takto by postupoval každý advokát, kdyby se na něj Česká republiíka obrátila. Těch 12 miliard by za to stálo. Strážci naší státní pokladny a nejlepšímu ministrovi střední a východní Evropy to však za to nestálo. Pan ministr by měl odstoupit nebo ty peníze daňovým poplatníkům zaplatit z vlastní kapsy.



Diskuse


J. Malá
22:13
19.11.2011

M. Raabová
19:32
19.11.2011

F. Doušek
21:06
19.11.2011

G. Zahradníček
21:15
19.11.2011

F. Doušek
21:32
19.11.2011

G. Zahradníček
17:31
20.11.2011

S. Vaněček Šauerová
21:48
19.11.2011

F. Doušek
0:45
20.11.2011

G. Zahradníček
17:33
20.11.2011

G. Zahradníček
17:29
19.11.2011

I. Kudrnová
17:01
19.11.2011

E. Seibert
21:42
19.11.2011

J. Charvát
14:23
19.11.2011

A. Reček
16:56
19.11.2011

F. Doušek
21:08
19.11.2011

P. Fiala
14:07
19.11.2011

M. Prokop
17:10
20.11.2011

A. Nováček
13:01
19.11.2011

S. Trkola
13:44
19.11.2011

F. Doušek
21:09
19.11.2011

M. Losa
12:59
19.11.2011

J. Šimek
14:13
19.11.2011

L. David
12:29
19.11.2011

J. Urban
11:51
19.11.2011

J. Sirový
10:44
19.11.2011

M. Petr
7:05
19.11.2011

T. Kočí
9:23
19.11.2011

J. Šimek
12:04
19.11.2011

F. Nágl
5:29
19.11.2011

J. Hejna
8:56
19.11.2011

J. Slanina
11:11
19.11.2011

počet příspěvků: 37, poslední 20.11.2011 05:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.