20.10.2017 | Svátek má Vendelín


PRÁVO: Lekce pro Chovance

25.2.2017

Izrael ukazuje, jak důležitá je občanská role armády

Nápad ministra vnitra Chovance na ústavní zákon, který by držitelům zbraní umožnil zasahovat proti teroristům, jaksi zapadl. Ale jeho argumenty a hlavně jejich kritika by zapadnout neměly. Zapadnout by neměla ani úterní zpráva o rozsudku v Izraeli. Před rokem seržant Elor Azaria zastřelil již zneškodněného teroristu („neutralizovaného“, říká se korektně). Teď půjde na 18 měsíců do vězení za zabití. Ale zajímavější je atmosféra, která proces provázela. Týká se fenoménu „mimosoudních poprav“ – a také s ním si zahrávají úvahy ministra Chovance. To není bagatelní téma.

Tyto věci se děly, dějí a dít budou. Když před 15 lety zasahovali Rusové proti teroristům v divadle na Dubrovce, postříleli je, byť už omámené plynem. Co kdyby přesto odpálili nálože? Nikdo to pak soudně nezkoumal. V Izraeli se to zkoumá zásadně. A společensky je nejzajímavější zřejmě toto: do role vymahačů práva se staví hlavně armáda, kdežto do role obhájců palby i za cenu „mimosoudní popravy“ se staví ti, komu se říká mlčící většina, ale i některé osobnosti popkultury.

Jako by byl svět vzhůru nohama. V navyklém světě přece armáda hájí roli tvrďáků proti změkčilým civilistům. Ale v tomto světě ministr obrany Ja’alon („armáda je poslední baštou izraelských hodnot“) i šéf generálního štábu Eizenkot hájili spravedlnost. A seržanta Azariu hájili demonstranti („nechráníme své vojáky, kteří chrání nás“) a raper Subliminal. Ano, Izrael dbá na občanský a hodnotový charakter armády.

To vše staví do jiného světla argumenty, které se u nás objevily po nápadu ministra Chovance. Třeba argument inspirací Izraelem. O. k., inspirujme se jím. Jenže kdo říká A, má dodat i B. Izrael není jen zemí, kde lidé nosí zbraně, ale především zemí, kde nositelé zbraní prošli armádou. Byli vyškoleni ve věcech profesních, hodnotových, občanských a v odpovědnosti. I tak to někdy skřípe, jak ukázal případ seržanta Azarii. A teď si položte otázku: Jak by to fungovalo u nás, kdyby byli k zásahům proti zločinu oprávněni lidé, kteří trénují jen na střelnici a hodnotově se orientují jen na webu?

LN, 23.2.2017



Diskuse


J. Berger
11:30
25.2.2017

M. Drašner
9:05
25.2.2017

V. Šiška
8:58
25.2.2017

P. Lenc
9:49
25.2.2017

J. Kanioková
17:18
25.2.2017

P. Rudolf
7:41
25.2.2017

B. Uhlich
8:50
25.2.2017

P. Rudolf
9:17
25.2.2017

J. Lepka
10:29
25.2.2017

Z. Lapil
23:09
25.2.2017

J. Schwarz
13:02
25.2.2017

P. Dvořák
14:03
25.2.2017

K. Varda
16:00
25.2.2017

Z. Lapil
23:11
25.2.2017

J. Kanioková
17:20
25.2.2017

počet příspěvků: 25, poslední 26.2.2017 01:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.