29.6.2016 | Svátek má Petr, Pavel






PRÁVO: Kde končí soukromí

30.1.2016

Kdepak Velký bratr, ve firmě hlídá Velký manažer

Před dvěma lety Edward Snowden prohlásil: „Dítě, které se dnes narodí, vyroste bez jakékoliv představy o soukromém životě.“ I proto si pokrokáři Snowdena – toho, kdo odhalil americké šmírování – tak oblíbili. Uvidíme, zda je rozčílí verdikt Evropského soudu pro lidská práva, který představu o soukromém životě upřesňuje, leč povoluje zásadní novinku: firmy smí kontrolovat internetové aktivity svých zaměstnanců, jsou-li „páchány“ v pracovní době a na firemním zařízení. Dosud mohl váš zaměstnavatel kontrolovat, na jakou webovou stránku (třeba Facebook) se připojujete. Teď bude moci kontrolovat i obsahy těch stránek a vaši soukromou korespondenci. Není to další krok do světa Orwella?

Řekněme rovnou, že není, přesněji být nemusí. Evropský verdikt sice firmám usnadňuje šmírování, ale zároveň lajnuje hřiště, na kterém šmírování připouští. Dosud na něm nebyly pevné čáry, jaké třeba řidičům ukazují dopravní značky (začátek dálnice a jejích pravidel). Až teď začínají vznikat.

Znáte-li někoho, kdo v práci nikdy nepoužil firemní připojení pro soukromé e-maily, návštěvy webu či telefonáty, získáváte bod. Dělá to snad každý, ale tím není řečeno, že každý má také nárok na stejnou ochranu soukromí, jako kdyby používal vlastní počítač, mobil či SIM kartu. To, že lidé firemní zařízení používají, je dáno jejich vytížením i jistou pohodlností: proč bych si pořizoval vlastní IP adresu, když mi poslouží ta firemní?

Poslouží, ale má to háčky. Třeba ten, že už čtyři roky u nás platí trestní odpovědnost firem. Jinými slovy: stáhne-li si zaměstnanec pomocí „svého“ počítače v práci nějaký nelegální soubor nebo „jen“ pirátsky ukradne duševní vlastnictví, vystaví tím riziku trestního stíhání celou firmu. Prostě je to problém spíš manažerský než orwellovský.

Verdikt přináší víc otázek než odpovědí. Třeba: Jak stanovit „pracovní dobu“, když stále víc lidí i firem pracuje po síti a neustále? A co výběrové tresty? Firma přece ví, že „to dělá každý“, ale výsledky šmírování může uplatnit jen proti tomu, kdo se jí znelíbí. Znáte-li někoho, na koho by se ve firemní síti nenašlo absolutně nic soukromého, získáváte deset bodů.

To vše je pravda. Ale lepší než šermovat Orwellem je zvykat si na pravidla. Třeba že soukromí je tam, kde se pohybuji na svém vlastním hřišti. Tam mám právo na jeho plnou ochranu. Ale za čarou už ne. Můžu se tam pohybovat, ale musím počítat se šmírováním.

LN, 28.1.2016



Diskuse


Ś. Svobodová
10:27
31.1.2016

A. Hrbek
17:06
30.1.2016

F. Lesniak
7:41
30.1.2016

S. Rehulka
4:16
30.1.2016

J. Aspirin
11:30
30.1.2016

Z. Lapil
11:36
30.1.2016

P. Papež
21:48
31.1.2016

počet příspěvků: 9, poslední 31.1.2016 09:48









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.