25.4.2024 | Svátek má Marek


PRÁVO: Jak zvýšit důvěru v justici

10.11.2012

Pokud předseda soudu manažersky selhal, měl být odvolán, a ne policejně stíhán

Padni komu padni je nádherné heslo. Trestněprávní represe musí mít vždy za všech okolností rozměr co nejpřísnějšího nakládání se sprostým podezřelým. V dnešní době, kdy nám korupce bují za každým rohem, se nesmí zastavit před ničím. Proto jsem s potěšením vyslyšel zprávu, že i doktor Jaromír Pořízek, předseda Krajského soudu v Brně, byl obviněn z trestných činů spáchaných při výstavbě areálu – justičního paláce, v němž sídlí soudy a státní zástupci pro okresy Brno-město a Brno-venkov. Stavba za nakonec skoro dvě miliardy korun byla o pouhou jednu miliardu korun předražená, a to se musí vyžádat oběti.

Sluší se předně poznamenat, že stát již byl sám k sobě velmi tvrdý a potrestal jednu svoji kapsu, tedy ministerstvo spravedlnosti a jeho příslušnou podsložku Krajský soud v Brně, tím, že mu druhá podsložka státu finanční úřad sdělila, že zneužila dotaci a musí vrátit státu do druhé kapsy nejprve tři čtvrtiny z ceny 1,9 miliardy. Roztomilé bylo, jak krásně po odvolání sankci finanční ředitelství snížilo na pouhých 480 milionů korun. Ne že by snad jedna složka státu neměla právo kontrolovat druhou složku státu, ale jak je možné dospět k názoru, že někdo, kdo nic nemá, má vracet 1,9 miliardy, a pak svůj názor otočit na 480 milionů korun, když stejně všichni sají ze státního rozpočtu, na který jsou napojeni jako nemluvně na mateřský prs?

Nicméně zpátky k váženému panu předsedovi krajského soudu. Škoda je minimálně 480 milionů korun, i když vzato suma sumárum skoro jedna miliarda. Doufám, že státní zástupce sedí a rychle sepisuje návrh, kterým zajistí veškerý majetek váženého pana předsedy, včetně jeho tužky, peněženky a zahradního nábytku. Vždyť je na první pohled zjevné, že pachatel trestného činu na náhradu škody nemá a hrozí nebezpečí, že by mohl svůj majetek ihned zmenšovat. Už jenom tím, že by si na židličku sedl a tužkou psal.

Stejně tak je krystalicky jasné, že pan předseda by měl okamžitě putovat do vazby. Trestnou činnost určitě nespáchal sám a viděla ho při tom spousta lidí, a navíc to byli zcela evidentně jeho podřízení, se kterými je každý den ve styku a má nad nimi pravomoc. Hrozí pak důvod vazby nejpřísnější – a to ovlivňování svědků, tzv. důvod koluzní. Pevně tak věřím, že státní zastupitelství má dostatek argumentů, které příslušnému soudu k rozhodování předloží. Současně se však domnívám, i když je to možná odvážná konstrukce, že u doktora Pořízka hrozí důvod vazby útěkové. V novinách se píše, že doktor Pořízek označil prostřednictvím své asistentky obvinění za absurdní, což je – protože předpokládám, že je slušně vychován – jiné synonymum pro slovní spojení "naprostá kravina". Akdo by chtěl žít ve státě, kde se vrší absolutní ptákoviny a podle nich se postupuje při sdělování obvinění? Nikdo. Logicky z toho vyplývá argument, že pan předseda chce utéci, a proto bych mu napařil i vazbu útěkovou.

Policie dělá, co jí nepřísluší

Domníváte se, že jsem zešílel? No, má to jedno možné vysvětlení. Dosaďte si místo váženého předsedy kohokoli jiného, neoblíbeného politika, údajného korupčníka či jakoukoli jinou osobu, a náhle máte krystalicky čistou trestní kauzu s rozsáhlou majetkovou trestnou činností, se kterou každý souhlasí. Nebo je tady ještě jedna možnost, celé je to postavené na hlavu, jak nakládání se státními dotacemi, tak možnost trestněprávních postihů. Policie ČR se cpe do míst, kam jí to nepřísluší. Pokud na začátku 90. let ostentativně ignorovala páchání hospodářské trestné činnosti, dnes stíhá manažery za manažerské chyby, které sice vedou k blbým rozhodnutím a finančním škodám, ale rozhodně nejsou trestným činem. Zdá se, že jsme se rozhodli jednat stylem – protože rozhodování s sebou přináší rizika, je nejlepším řešením použít na takové chyby při rozhodování trestní právo. Sice by normálního člověka napadlo, že nejlepším řešením je neschopné manažery odvolat a v případě, že jejich jednání hraničí až s bláznovstvím, je teprve stíhat. To však nepochybně nebude případ doktora Pořízka.

Při stavbě došlo k překročení rozpočtu, a jak jsem kauzu sledoval, za významného souhlasu pana předsedy. Táži se však, zdali má být dále předsedou krajského soudu a zdali neselhal jako manažer. Ovšem, co vlastně stát a všichni občané od předsedy soudu chceme – aby byl technicko-stavebním manažerem, nebo aby byl předsedou soudců a řídil jejich rozhodovací činnost v rovině, která je přípustná? A hned navazuji, když už někoho napadlo stavět justiční palác, který stál miliardu, a náhle stojí dvě miliardy (mimochodem ti, kdo se pohybují ve stavebnictví, vědí, že žádná cena na papíře projektu není cenou konečnou), proč na to nikdo pana předsedu neupozornil? Co dělal celý slovutný aparát ministerstva financí, ministerstva spravedlnosti a všichni ostatní, když se to dělo? Dělali houby jako v jiných případech.

Ovšem z hlediska obecných zájmů státu a jejich rozpočtové politiky se jedná i tak o absurdní pakatel. Předmětem trestního stíhání bude rozdíl jedné miliardy, což – jak je v Čechách obecně známo – činí cena jednoho kilometru dálnice. Obávám se, že se tak řeší problém, který se měl řešit zcela jinak, pokud předseda manažersky selhal, měl být odvolán ze své funkce anebo měl odstoupit sám. Ve zbytku jsme zaměstnali policii, finanční orgány, NKÚ zkontrolováním toho, na co je potřeba znalost trojčlenky a obyčejný selský rozum a co by pochopilo i dítě po absolvování základní školy.

Žijeme v demokracii a právním státě, ve kterém je klidně obviněn předseda krajského soudu za blíže nespecifikovaný trestný čin, a v zásadě je to každému jedno. Výsledek je však možné odhadnout již nyní. Maximální zvýšení důvěry v justici a podpoření důvěryhodnosti rozhodování Krajského soudu v Brně,Městského soudu v Brně a Okresního soudu v Brně. Ve velkých uvozovkách.

LN, 8.11.2012

Autor je advoká