20.3.2019 | Svátek má Světlana


PRÁVO: Jak zlikvidovat konkurenci

26.10.2013

Stačí nasadit do firmy "kukačku", která provede protizákonný obchod nebo úplatkářskou provokaci. Tak vypadá trestní odpovědnost právnických firem po česku

Právní bomba, která už nějakou dobu tiká, očividně vybuchla. V rámci kauzy středočeského hejtmana Davida Ratha začala protikorupční policie stíhat také firmy. Mezi nimi jednoho z lídrů českého stavebního trhu – pražský Metrostav. Detektivům to umožnil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který platí od prvního ledna loňského roku. Společnostem, tedy nikoli výhradně jejich managementu, tak hrozí pestrá škála trestů od masivní pokuty až po likvidaci podniků.

Policie stíhá osm subjektů, které v kauze Rath figurují. Jde především o zmíněný Metrostav a někdejší Konstruktivu Branko, stejně jako o společnosti se vztahem ke "spolupracující obviněné" Ivaně Salačové. Totožnost všech dotčených firem není známa. Jejich obvinění způsobilo, že již nyní je na trhu velká poptávka po specialistech na trestní odpovědnost právnických osob.

Do podobné situace se podle dikce zákona mohou dostat rovněž banky, IT společnosti, energetický gigant ČEZ nebo společnosti zřizované kraji.

Může za to norma, která stanoví, že v Česku jsou trestně odpovědné všechny právnické osoby vyjma státu a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Trestní odpovědnost nevylučuje dokonce ani majetková účast státu. Případně stíhaní, souzení, drastických pokut nebo zrušení mohou tedy být polostátní hráči jako zmíněný ČEZ či městské společnosti typu dopravního podniku. Hrozí cílené zničení?

Novou vlnu stíhání rozjela policie na základě prostorových odposlechů z kanceláře Rathovy spolupracovnice Kateřiny Pancové. Mikrofony zachytily její rozhovory se šéfem Metrostavu Pavlem Pilátem, kde padaly kódované termíny a čísla k jednotlivým zakázkám. "A je to, a vyřizujeme my, jo?" prohlásí v jednu chvíli podle odposlechů zveřejněných deníkem Dnes Pilát.

Odpovědnost právnických osob se snažilo prosadit do trestního práva ministerstvo spravedlnosti v roce 2004. Jeho aktivita Parlamentem neprošla. Po razantním přepracování vešla norma v platnost po osmi letech. Cílem je nenechat podniky, které překročí zákon, mimo trestní odpovědnost. Tu dosud nesli jednatelé, představitelé statutárních orgánů a tak podobně. Firmy byly mimo postižitelnost a často na tuto možnost při nelegálních obchodních krocích hřešily.

Poslední vývoj kolem Metrostavu posiluje obavy z možného zneužití právní úpravy k účelové likvidaci společností v konkurenčním boji. Teoreticky stačí do statutárních orgánů firmy nastrčit volavku či kukačku, která provede krok za hranu zákona, a firma může zmizet z obchodní mapy. V právnických kruzích se o možném zneužití zákona mluví bez servítků, oslovení zástupci státu i advokacie ale rizika veřejně připustit nechtějí. Především z obavy, aby se z nového právního institutu nestal výnosný byznys, postavený na prodeji nadsazených preventivních programů.

"Samotné podání trestního oznámení nemá automaticky za následek zahájení trestního stíhání. Pro rozhodnutí o zahájení trestního stíhání musí zjištěné a odůvodněné skutečnosti získané prověřováním nasvědčovat tomu, že byl spáchán trestný čin, a musí být dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. K tomu podotýkáme, že ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu, dopouští se sám trestného činu," pokouší se rozptýlit obavy z možného zneužití ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Robert Schuster.

Situaci nevidí zcela černě ani právník Tomáš Sokol. "Zneužití zákona nelze vyloučit nikdy a u žádného předpisu. Sama existence trestního zákona, který vymezuje trestné činy, v sobě logicky obsahuje možnost jeho zneužití křivým obviněním z jednání, k němuž nikdy nedošlo. Dá se spekulovat třeba o možnosti nasadit někomu do firmy zaměstnance, který vyvede nějakou zhůvěřilost, za kterou pak bude firma trestně stíhána. Kromě toho by ovšem byl asi trestně stíhán rovněž onen zaměstnanec.

A venkoncem, jak praví zákony profesora Parkinsona, kde je blbost, není třeba hledat spiknutí. Čímž míním, že na většinu problémů si budou právnické osoby stačit samy bez cizích interventů," připomíná Sokol.

Strach podnikatelů nemusí být přesto lichý. Zvláště v situaci, kdy policie staví svoje obvinění především na odposleších, které mají být za standardních okolností podobným doplňkem důkazního řízení jako například domovní prohlídky. Metrostav budiž názorným příkladem.

Smrtící sankce

Institut trestní odpovědnosti právnických osob pochází z angloamerického právního systému, kde se pravidelně aplikuje od poloviny 19. století. V Anglii a Walesu trestní odpovědnost právnických osob vychází z několika základních principů. "Prvním je takzvaný vicarious liability, který lze definovat jako obreport jektivní odpovědnost zaměstnavatele za vlastní zaměstnance. Jinak řečeno, odpovědnost v zastoupení. Soudy opakovaně judikovaly, že pokud je účelem určitého zákona zakázat určité jednání, v takovém případě je pak za dodržování takového zákazu odpovědná právnická osoba, pokud tak jednal zaměstnanec v rámci svého zaměstnání," vysvětluje šéf trestní komise Legislativní rady vlády, docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokát Tomáš Gřivna.

Právnické osoby, vyjmenovává legislativa, se mohou dopustit až osmdesáti trestných činů (viz box na straně 24). Překvapivě není v jejich výčtu porušování povinností při správě cizího majetku, takové jednání lze však "naroubovat" na podvod.

Faktem je, že samotné trestní stíhání právnické osoby, byť skončí následným zproštěním viny a očištěním u soudu, může mít pro firmu fatální důsledky. Může být poškozeno její dobré jméno. Existuje také riziko, že trestní sankcí uloženou právnické osobě budou postiženy další subjekty – nejen vlastník firmy, ale také věřitelé, jejichž pohledávky nebude možno v důsledku uložených sankcí uspokojit. Respektive drobní akcionáři, kteří nemohli závadné chování ovlivnit.

"Za novou a efektivní sankci je možné považovat trest uveřejnění odsuzujícího rozsudku s nevratným dopadem na reputaci právnické osoby. Jde o uveřejnění rozsudku na náklady odsouzené právnické osoby nejčastěji v nějakém celostátním nebo krajském deníku, v závislosti na povaze spáchaného trestného činu, stejnou roli může vykonat rozhlas, televize a internet. Zveřejnění odsuzujícího verdiktu může právnickou osobu natolik stigmatizovat, že zákazníci budou její produkty zcela ignorovat. Například banku," vypočítává možné následky Gřivna.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zavádí rovněž pozastavení výkonu jednoho nebo více předmětů činnosti obviněné právnické osoby, hrozí-li důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost. Nebo že dokoná trestný čin, o který se pokusila nebo který připravovala. Toto opatření podle Filipa Seiferta z advokátní kanceláře Toman, Devátý & partneři nahrazuje institut vazby u fyzických osob. Dále je myslitelné omezení nakládání s majetkem. "Přichází v úvahu, pokud existuje obava z maření výkonu peněžitého trestu," míní Seifert.

Docent a advokát Tomáš Gřivna upozorňuje na další doprovodné jevy, které mohou společnosti tvrdě zasáhnout. "V případě trestního stíhání je další a značnou hrozbou přístup orgánů činných v trestním řízení do vnitřní komunikace a obchodních aktivit firmy. Vzhledem ke zkušenostem v České republice není možné vyloučit, že dojde k úniku informací do médií. Jako věc důležitou pro trestní řízení se dá označit téměř cokoli," říká Gřivna.

První odsouzení

Firmy z kauzy Rath nejsou jediné, které na sobě zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zakusily. Podle dostupných zjištění byly do července tohoto roku odsouzeny tři právnické osoby. Státní zastupitelství podalo deset obžalob na jedenáct právnických osob, zejména za daňové trestné činy a podvodná jednání včetně neoprávněného čerpání evropských dotací. V této době bylo obviněno asi třicet právnických osob. Nejčastěji jsou stíhány za podvod, zkrácení či neodhospodářská vedení daně, porušování autorského práva a vydírání.

Týdeník Euro zmapoval tři případy rozsudků. S ohledem na pravděpodobná odvolání k druhým instancím se rozhodl názvy dotčených firem nezveřejnit.

Městský soud v Brně odsoudil k peněžitému trestu jistou právnickou osobu za přečin úvěrového podvodu. Obvodním soudem pro Prahu 1 byl další subjekt odsouzen za přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby s trestem uveřejnění rozsudku v tiskovém sdělovacím prostředku. Krajský soud v Ostravě odsoudil další podnik k publikaci verdiktu v regionálním denním tisku, šlo o trestný čin dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Odpovědnosti se nevyhnou společnosti zaregistrované v cizích zemích a daňových rájích. Trestnost činu spáchaného na území republiky začne česká policie vyšetřovat, dopustíli se ho právnická osoba, která tu má sídlo, umístěn podnik či organizační složku. Anebo vykonává nějakou činnost (z pronajaté kanceláře nebo jiného prostoru), případně má v tuzemsku nějaký majetek. "Jako příklad může posloužit zahraniční právnická osoba, která se dopustila trestného jednání v cizině. Jenže následek nastal v České republice, taková právnická osoba bude mít uloženy finance na účtu banky v Česku," líčí Gřivna.

Firmy se navíc při tolerování trestné činnosti vystavují nebezpečí, že je dostihne mezinárodní spolupráce, byť do té doby těžkopádná a neúčinná. Ukázkou je kauza Mostecké uhelné společnosti, která dospěla po letech k rozuzlení minulý týden ve Švýcarsku. Třebaže jde o nepravomocný výnos.

A novou dynamiku získá tažení proti právnickým osobám od Nového roku. K tomuto dni začíná platit zákon o zjednodušení mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, který nahrazuje dosavadní úpravu v trestním řádu a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. "Snazší bude třeba převzetí stíhání ze zahraničí a výkony v cizích zemích. Včetně vykonání rozhodnutí o pokutě mimo naši jurisdikci," podotýká právník Gřivna.

Týdeník EURO 42/2013, 14.10.2013



Diskuse


počet příspěvků: 1, poslední 29.10.2013 07:21









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.