29.3.2024 | Svátek má Taťána


PRÁVO: Jak probíhá monstrproces (9)

1.12.2015

Trestním řízením u Krajského soudu v Brně, veřejnosti známým jako proces s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, ač se jí z větší části vůbec netýká, se soustavně zabývám od jeho začátku. V úvodním článku Jak se dělá monstrproces, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami, jsem se pokusil shrnout základní poznatky nutné pro orientaci v něm . Navázal jsem pak dalšími články, jež jsem později soustředil na svém blogu. Zdá se, že jejich řada se konečně blíží ke konci.

Proces se podivuhodně vleče. Hlavní líčení od zahájení dne 2. června 2014 bylo zprvu vedeno intenzivně, ale v r. 2015 se více nesoudí než soudí. Od 2. dubna 2015 do 19. října 2015 se hlavní líčení nekonalo a hned 20. října 2015 bylo další jednání odročeno na 10. až 12. listopadu 2015. Ani v listopadu se nepodařilo realizovat plánovaný program a účastníci řízení se znova sejdou v soudní síni ve dnech 1. -3. a 9. -11. prosince 2015. Nezbývá než doufat, že se tentokrát podaří dokončit dokazování a dojde na závěrečné řeči, možná i ne vynesení rozsudku. Příčinou opakovaného odročování byla neúčast předvolaných svědků. Ale hlavní zdroj průtahů, tedy půlroční přerušení hlavního líčení je věcí organizace soudu.

Obžalované představitelky ERÚ Alena Vitásková a Michaela Schneidrová žádné důvody k průtahům dosud nezadaly. Nadbytečné ztráty jejich času a energie jdou ke škodě státu, který je okrádán o jejich pracovní výkon. Kromě toho doplácejí enormním zvýšením nákladů na obhajobu a dopady zákona o státní službě (postavení mimo službu, poloviční plat, popř. nemožnost zastávat funkci). Trpí za geniální nápad spojit jejich věc s řízením proti osmičlenné skupině obžalovaných, zapletených do vydání licencí dvěma fotovoltaickým elektrárnám o silvestrovském večeru r. 2010. Bez vlastního zavinění jsou kráceny v právu na rychlé vyřízení věci.

Bojovné „drzé holce“ Aleně Vitáskové, zjevně odsouzené tajemnými temnými silami k uštvání, průtahy v soudním řízení nepřinesly úlevu. Naopak jejich časový prostor vyplnily nové trampoty v podobě trestního stíhání kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu. Pod záminkou vyšetřování velmi jednoduchého, průhledného a hlavně sporného provinění policie věnuje Energetickému regulačnímu úřadu obtěžující pozornost.

Souběžně vedla Alena Vitásková neúspěšný boj proti přijetí novely energetického zákona, která přinesla omezení nezávislosti Energetického regulačního úřadu, zkrátila její funkční období proti smluvnímu ujednání a nahradila její funkci pětičlennou radou. Nezávislý úřad se stane přívěskem Ministerstva průmyslu a obchodu, jemuž budou držitelé „trafik“ členů rady vděční za jmenování. Vedlejším produktem přijetí novely je riziko zvýšení cen energií pro koncové spotřebitele .

Nezanikne-li její funkce v důsledku působnosti novelizovaného energetického zákona, její protivníci se mohou těšit, že jako trestně stíhaná nebude moci zastávat funkci, bude-li od 1. 1. 2016 podřazena pod zákon o státní službě.

V poslední době Alena Vitásková vyvolala přímo bouři nevole prohlášením, že do cenového rozhodnutí pro r. 2016 nezahrne podporu obnovitelným energetickým zdrojům (majitelům solárních a vodních elektráren či bioplynových stanic), které nemají tzv. notifikaci, čili jejichž podpora nebyla schválena Evropskou komisí.

Ve hře je 42 miliard, jejichž nevyplacení by přivedlo některé majitele obnovitelných zdrojů do velkých ekonomických nesnází. Vyjednání notifikací s Evropskou komisí je v pravomoci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Úsilí o vytlačení Aleny Vitáskové z vlivu na ekonomiku podnikání v energetice je nepřehlédnutelné, i když koordinaci akcí z jednoho místa nelze prokázat. Důvody k němu vyplývají ze souvislostí s historií obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren. Na počátku jejich zavádění chytří lidé v tichosti nastavili ekonomické podmínky pro poskytování podpory obnovitelných zdrojů tak, že umožnily jejich majitelům dosahovat nemravně vysokých příjmů. Podnítili tím obrovský zájem investorů, jenž vedl k zahlcení Energetického regulačního úřadu žádostmi o licence. Vedení úřadu nápor organizačně nezvládlo, nastal chaos. Když pak stát se zpožděním zjistil rozsah škod a bez výstrahy přístup k zvýhodněným sazbám dotací časově omezil, nastal obrovský tlak na získání licence do konce r. 2010 za každou cenu, třeba i cestou nezákonného jednání. Vzniklo ideální prostředí pro bujení korupce. Kdyby protikorupční policie důkladně rozkryla vlastnickou strukturu některých fotovoltaických elektráren, možná bychom se divili jménům počestných veřejných činitelů, tiše se podílejících na jejich zisku.

Alena Vitásková podnikla různé kroky, které ohrožují příjmy držitelů neoprávněně nabytých licencí, ale vynášejí také na denní světlo otázku po odpovědnosti původců počátečních nesmyslných cenových pravidel a také po zavinění bývalého vedení ERÚ, za jehož působení docházelo k nezákonnostem při vydávání licencí. Vývoj směřuje i ke zkoumání možného korupčního pozadí vydání některých licencí včetně možného majetkového propojení některých veřejných činitelů se solárním byznysem. V zkratovém vidění ohrožených je Alena Vitásková veřejný nepřítel č. 1, kterého je třeba „zaříznout“. Nenapadá je, že „drzá holka“ nedělá nic mimořádného, co by dělat nemusela, takže její nástupce bude pokračovat v jejích šlépějích.

V každém případě atmosféra ve vládnoucích kruzích je pro Alenu Vitáskovou krajně nepříznivá. Nestrannost a nezávislost soudu při rozhodování o jejím osudu bude proto vystavena náročné zkoušce.