24.8.2016 | Svátek má Bartoloměj






PRÁVO: Jak probíhá monstrproces (4)

20.9.2014

Blížící se zima a vývoj na Ukrajině jsou důvodem ke starostem, jak je v případě naplnění katastrofického scénáře s úplným přerušením ruských dodávek ropy a plynu české domácnosti a průmysl přežijí. Energetická bezpečnost státu se rázem stala věcí prvořadého zájmu. Ve snaze přispět k uklidnění veřejnosti Česká televize pohotově zařadila v neděli 14. září 2014 do programu Otázek Václava Moravce jako hlavní bod první části pořadu vystoupení Aleny Vitáskové, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, která si v minulosti vysloužila přezdívku „plynová královna“.

Paní předsedkyně, obvykle při veřejných vystoupeních využívající jako účinnou zbraň k posílení účinku svých argumentů ženský půvab, se tentokrát stylizovala do mužské strohosti zjevu, která vhodně podtrhla ráz jejího projevu. Vystupovala rázně a sebejistě. Nenechala nikoho na pochybách, že je bezvadně informovaná o zásobách a budoucích dodávkách zemního plynu. Zdůraznila význam dobře fungujícího regulačního úřadu, jehož nezávislost musí být v nebezpečné energetické situaci státu nekompromisně hájena. Působila přesvědčivě jako rázná manažerka, která ví, kudy na zabezpečení plynu všem potřebným, promyslela příslušná opatření a má vůli a sílu vynutit si jejich uplatnění: chvílemi působila jako malý Putin v sukních.

Pochlubila se také výsledky své pracovní návštěvy USA, kde ji přijaly nejvyšší autority v oboru a dostalo se jí uznání úrovně její práce. Nezapomněla ani na důležitost součinnosti s ostatními evropskými regulátory. Celkem to byla krásná uklidňující pohádka o zabezpečení tepla na zimu a o triumfující mocné ženě.

Chvilky televizní slávy ale záhy vystřídala tvrdá realita složitého postavení paní předsedkyně: od března r. 2013 čelí trestnímu stíhání, které přešlo v řízení u Krajského soudu v Brně, kde v úterý a ve středu pokračovalo hlavní líčení. Proces se týká osmi obžalovaných, jež spojilo vydání licencí pro provoz dvou fotovoltaických elektráren v majetku společností slováckého miliardáře Zdeňka Zemka o silvestrovské noci roku 2010. Žalobce k nim přihodil Alenu Vitáskovou a bývalou ředitelku licenčního odboru Michaelu Schneidrovou, které měly v r. 2012 každá svým dílem zabránit obnovení licenčního řízení, jež by podle jeho utkvělých představ vedlo k odebrání licencí. Se skutkem ze silvestrovské noci r. 2010 nemají tyto obžalované nic společného, nadměrnou ztrátu času, energie a nákladů na obhajobu musejí ale nést. Možnost, že zatěžování významné státní úřednice účastí na úkonech trestního řízení v nadbytečném rozsahu může poškodit stát, žalobci nedochází: chová se, jako by státní zastupitelství stálo nad všemi ostatními složkami státu a nemuselo se na nic ohlížet.

Jakoby náhodou - a spíše záměrně než náhodou - Česká televize a ČTK doprovodily zmíněné „soudné dny“ zprávou o tom, že nejvyšší státní zástupce podal proti Energetickému regulačnímu úřadu správní žaloby, kterými se domáhá zrušení výše zmíněných licencí, jejichž vydání podle něj odporuje zákonu. A případem se prý již zabývá Krajský soud v Brně v trestním řízení, v němž je Alena Vitásková v postavení obžalované.

Zpráva je ukázkou mimořádně špatné novinářské práce, možná účelově vykonané za účelem ovlivnění nálady v soudní síni. Především není aktuální. Pavel Zeman skutečně žaloby podal, ale již ve dnech 20. a 27. srpna 2014. Mimoto se vůbec netýkají licencí, jejichž podivné vydání je pozadím trestního řízení u Krajského soudu v Brně. Ty již neexistují. Energetický regulační úřad je přezkoumal, zrušil a nahradil novými. Žaloby směřují právě proti nim. Jsme tedy svědky „války“ dvou nezávislých úřadů: ERÚ v souladu se svou zákonnou pravomocí, na základě odborného vyhodnocení doplněných podkladů, vydal licence. Ale NSZ na základě vlastního nezávislého vyhodnocení podkladů žádá soud, aby je zrušil. To je korektní civilizovaný postup řešení odborného sporu mezi dvěma nezávislými ústředními orgány státní moci, odpovídající zásadě subsidiarity trestního práva a vzájemnému respektu dvou nezávislých orgánů státní moci.

V současnosti ale probíhá další související řízení, o němž se zpráva ČT a ČTK nezmiňuje. Žalobce z procesu u Krajského soudu v Brně poskytl totiž ERÚ poznatky z trestního řízení, o nichž se domnívá, že jejich správné vyhodnocení mělo zabránit vydání nových licencí Zemkům. Protože je nezávislý úřad vyhodnotil odlišně od jeho laického názoru, nechal zahájit úkony trestního řízení proti úředníkům ERÚ, kteří se vzepřeli jeho vůli. A vede si ostře: nechal provést razii v úřadovnách ERÚ, při které policisté podrobili vážně nemocného ředitele licenčního odboru mnohahodinovému vysilujícímu výslechu.

Na rozdíl od výše zmíněného postupu Pavla Zemana v tomto případě nelze hovořit o korektnosti, ale spíše o posedlosti a neúctě k nezávislosti úřadu, který má ve struktuře státních orgánů silnější postavení než NSZ. Prostředky trestního práva jsou posledním nástrojem, který se má uplatnit, když porušení zákona nelze napravit jinak. Jestliže se nejvyšší nadřízený žalobce pustil cestou správního řízení, pouze soud může rozhodnout, zda se úředníci ERÚ skutečně dopustili pochybení. Zamítne-li soud žaloby, celá akce s raziemi ztratí smysl a zařadí se pouze do výčtu operací v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které stály daňové poplatníky spoustu peněz, ale výsledek přinesly jen malý, pokud vůbec jaký. Žalobce se na úhradě nákladů samozřejmě nebude podílet, protože za porušení základních principů trestního práva se ve Švejkolandu kárné žaloby nepodávají, avšak podmínkou přípustnosti vymáhání regresní náhrady na původci škody je odsouzení kárným soudem. Teprve vyhoví-li soud žalobám, bude na místě zkoumat, zda došlo k administrativnímu pochybení nebo trestnému činu.

Trestním řízením u Krajského soudu v Brně se soustavně zabývám od jeho začátku. V článku Jak se dělá monstrproces, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami, jsem se pokusil shrnout základní poznatky, nutné pro orientaci v něm. Navázal jsem pak dalšími články, jež jsou dosažitelné na internetových stránkách spolku Šalamoun či zde na Neviditelném psu a leckde jinde, v nichž jsem komentoval vývoj kauzy na základě poznatků, získaných v soudní síni.

Pokračování hlavního líčení ve dnech 17. a 18. září 2014 ozvláštnilo první výrazné zajiskření mezi obhájci a předsedou senátu. Skupina čtyř advokátů jej vyzvala k vyloučení pro podjatost. Spatřovali ji v jeho způsobu vedení výslechů jejich klientů a některých svědků, jímž měl dokazování vést v neprospěch obžalovaných. Aby zvláštností nebylo málo, mezi jinými příklady podjatého nakládání uvedli výslech obž. Aleny Vitáskové. Zvláštnost spočívá v tom, že žádný z „rebelujících“ obhájců Alenu Vitáskovou nezastupuje, ona sama o jejich ochranu nežádala a její obhájci se k útoku na předsedu senátu nepřipojili.

Po uzavřené poradě senátu pan předseda výzvu odmítl usnesením. O návrhu bude nyní muset rozhodnout Vrchní soud v Olomouci. Řízení pokračuje dále bez přerušení. V případě vyloučení pana předsedy stížnostním soudem by se muselo celé řízení od začátku opakovat. Přidávání dalšího materiálu k projednávání je za těchto okolností poněkud riskantní. Pokud pan předseda řízení nepřerušil do rozhodnutí stížnostního soudu, zřejmě věří, že k jeho vyloučení nedojde.

Na okraj této episody na základě zkušeností z monitorování desítek soudních řízení dodávám, že mezi soudci se občas vyskytují svérázné osobnosti s osobitým způsobem vedení procesu. K zvláštnostem soudce Aleše Novotného patří jeho sklon k častému vybízení obžalovaných, aby si uvědomili závažnost své životní situace a ohrožení trestem. Snad se je takto snaží přivést k uvážlivému postupu obhajoby, ale obžalovaní, kteří všechny hrozby vnímají i bez upozornění, nemusejí být dobře míněným napomínáním potěšeni. Zda v projevech „otcovské péče o odsouzené“ prokvétá podjatost, rozhodne soud.

Dokazování dále pokračovalo výslechy zbývajících svědků, většinou navržených obhajobou. Nepřinášely celkem žádná překvapení, s výjimkou vyvolání pochybností o korektnosti důkazu ve prospěch obžalovaných v podobě notářského zápisu, jenž byl patrně sepsán jinde, než se v něm uvádí. A obhájce Aleny Vitáskové potěšily určité rozpory ve svědecké výpovědi bývalého místopředsedy ERÚ Blahoslava Němečka.

Dalšími dvěma dny v příštím týdnu se monstrproces opět posune o kousek blíže k rozsudku.



Diskuse


B. Rybák
23:07
21.9.2014

počet příspěvků: 1, poslední 21.9.2014 11:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.