19.3.2024 | Svátek má Josef


PRÁVO: Jak přes kopírák

22.9.2017

Proč se beztrestně sdílejí postupy sexuálního zneužití dětí?

Někteří rodiče se ve své snaze získat dítě nezastaví naprosto před ničím. Jen aby dostali při rozvodovém řízené či tahanicích o dítě potomky do své výhradní péče, jsou schopní bez jakýchkoli výčitek křivě obvinit partnera.

O tom, že se jedná o opravdu častý a přehlížený problém, svědčí i tvrzení státního zástupce citovaného deníkem Právo. Podle jeho slov v poslední době významně narostl počet případů obviněných otců. Důvodem samozřejmě nebyl větší počet případů sexuálního zneužívání. Jak se dalo očekávat, většina z těchto nařčení otců se ukázala jako nepravdivá a účelově vykonstruovaná.

Otcové sice byli nakonec osvobozeni, ale následky křivých obvinění bývají dalekosáhlé a často i trvalé. Tyto matky natrvalo zničí svým partnerům dobrou pověst, kterou jim už těžko někdo vrátí zpět. Na obviněných vždy zůstane stín podezření a pochybností. Také často zničí vztah dětí s otcem a jeho rodinou a velmi často poškodí i vztah k budoucím partnerům.

Další nepříjemností je, že kvůli mnoha nepodloženým obviněním přibývá spousta zbytečné práce policii, soudům i pracovníkům odboru sociálněprávní ochrany dětí, kteří se pak kvůli rodičovským neshodám nemohou věnovat skutečně ohroženým dětem. Nepříjemné je to i pro samotné děti, které jsou zcela bezdůvodně vláčeny po lékařích, různých znalcích, nezřídka i pomáhajících neziskovkách a musí dokola odpovídat na dotazy, které jsou všechno, jen ne příjemné.

To vše ale musí proběhnout, protože obvinění ze zneužívání je ze své podstaty vždy závažné a není možné ho brát na lehkou váhu. Zabírá proto i delší dobu, než se je podaří spolehlivě vyvrátit.

Případy jak přes kopírák

Nebojím se říci, že se z křivého obvinění nyní doslova stává fenomén. Na internetu už dokonce existují utajené skupiny a fóra, kde si ženy radí, jak lživě obvinit otce a vypadat přitom co nejvěrohodněji. Nikoho proto nepřekvapí, že mnohé případy jsou si nezřídka velmi podobné.

Postup těchto bezskrupulózních matek (opačné případy jsou, ale v nepoměrně menším množství) bývá obvykle následující:

1. Nejprve se obrátí na neziskové organizace, jejichž pracovníci potvrdí, že zneužívání nelze ani dokázat, ani vyvrátit.

2. Další zastávka obvykle následuje na OSPODu (odboru sociálněprávní ochrany dětí). Ženám zde zpravidla doporučí podat u soudu návrh na předběžné opatření na úplný zákaz nebo alespoň výrazné omezení styku dítěte s otcem a takto vážné podezření jsou povinni nahlásit policii.

3. Následně jde dotyčná na policii, která začne vyšetřování. Celá mašinérie se rozeběhne. Primárně je nutné izolovat otce od dětí, což se často stane vykázáním otce z domácnosti nebo dokonce jeho preventivní umístěním do vazby.

4. Tím vzniká půl roku až rok časového prostoru, kdy otci se musí bránit a matky podají návrh na svěření dětí do jejich péče. Pokud existuje podezření, že otec zneužil své děti, většinou jsou otcům jejich práva stýkat se s dětmi omezena.

Soudy často rozhodují automaticky

Donedávna bylo bohužel naprosto běžnou praxí, že soudy na takový návrh matek přistupovaly automaticky bez dalšího ověřování a hledání jakýchkoli relevantních důkazů. Asi každý si dokáže představit, že pro nevinné otce měla tato předběžná opatření naprosto devastující účinek.

Při přerušení kontaktu a řízení táhnoucím se pak celé měsíce dochází zcela pochopitelně ke vzájemnému odcizení otce a jeho dětí. Nicméně poté, co se tyto případy obvinění začaly podezřele množit, začaly být soudy mnohem opatrnější a nařizují alespoň asistovaná setkávání otce s dítětem.

Křivé obvinění by mělo být důsledně trestáno

Už mnohokrát jsem upozorňoval na to, že křivé obvinění ze sexuálního zneužívání je stejně odporné jako zneužívání samotné. Nemůže a nesmí zůstat jen u slov. Každé křivé nařčení ze sexuálních útoků na děti by mělo být důsledně a tvrdě postihováno trestněprávní cestou a soudy by měly jasně ukázat, že podobné excesy nebudou tolerovat.

Ten, kdo chce připravit své dítě na základě lži o výchovu jednoho z rodičů, si nezaslouží být nazýván rodičem a rozhodně by neměl mít zásadní vliv na výchovu svých dětí. K tomu ale nepotřebujeme nové zákony. Podobné nápravy lze dosáhnout již podle těch současných, ale k tomu je potřeba vůle. A ta velmi často chybí.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu