24.5.2016 | Svátek má Jana






PRÁVO: Historie jednoho squatu na Žižkově

11.3.2016

aneb Takto se firma asi neřídí

Poměrně krátká historie squatu v Jeseniově ulici na Žižkově by vydala na román na pokračování. Budu stručný, ale podrobnosti mohu sdělit na požádání, zejména orgánům činným v trestním řízení. Mluví se často o trestní odpovědnosti osob, které objekt, který je v majetku státu a ve kterém jim vypršela smlouva o výpůjčce, odmítají opustit a nadále nelegálně užívají. Podle mého názoru by měla být rovněž prověřena odpovědnost osob, které tento protiprávní stav zavinily ať už úmyslně nebo svým nedbalostním jednáním. Tato stať není jen prostou úvahou, ale pokusil jsem se v ní shrnout konkrétní fakta a vyvodit závěry.

Nejprve trocha edukace k vysvětlení základních pojmů. Neoprávněné užívání neobydlené nemovitosti se nazývá SQUATTING, neoprávněně užívaná nemovitost je SQUAT. SQUATTEŘI jsou osoby, které nemovitost neoprávněně užívají. AUTONOMNÍ SOCIÁLNÍ CENTRUM lze definovat jako místo, kde působí levicoví radikálové a anarchisté. KLINIKA označuje výlučně zdravotnické zařízení.

Generální inspekce bezpečnostních sborů od doby svého vzniku v roce 2012 hledala sídlo pro dvě tzv. výkonná oddělení pro Prahu a Středočeský kraj, která dočasně sídlila v komerčním pronájmu. Jako ředitel této instituce jsem měl možnost poznat téměř všechny neobývané budovy v Praze ve vlastnictví státu. Buď byly malé, nebo velké, na nevhodném místě, památkově chráněné apod. Vždy byla vynikající spolupráce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. V polovině roku 2014 nám úřad nabídl nemovitost v Jeseniově ulici v Praze 3 – bývalé zdravotnické zařízení. Protože vyhovovala jak velikost, lokalita, dostupnost pro občany apod., požádali jsme ministerstvo financí o účelovou investiční dotaci ve výši 40 mil. Kč na rekonstrukci budovy.

Pan ministr financí Andrej Babiš při osobním jednání s žádostí souhlasil, možná i proto, že v této lokalitě bylo dřívější sídlo AGROFERTU. Neoficiálně jsme projednali i možnost změny užívání ze zdravotnického zařízení na kancelářské prostory, což by si vyžádalo novou kolaudaci po rekonstrukci budovy. Na všech úřadech jsme k tomu získali předběžný souhlas.

Než mohlo dojít k převodu majetku na inspekci, tak budova byla v prosinci 2014 obsazena squattery a začaly se tam konat jakési aktivity. Zda bylo pouze otázkou náhody, že k aktivizaci squatterů došlo až ve chvíli, kdy inspekce o objekt projevila zájem, nebo to tak někdo zkoordinoval, nevím. Ale na náhody moc nevěřím.

Generální ředitel ÚZSVM Ing. František Dittrich mi sdělil, že ministr financí i nadále souhlasí s převedením na inspekci a že peníze na rekonstrukci dostaneme. Zbývalo jen, aby vláda usnesením vyňala objekt z privatizace, do které byla zařazena již někdy kolem roku 2005. Proto byl zpracován příslušný referátník. Proti záměru se však postavila dvě připomínková místa. Jedna připomínka byla pouze doporučující, proto nebyla vzata v úvahu, ale vypořádání zásadního stanoviska jednoho ministerstva trvalo až do dubna roku 2015. Hlava nebrala, proč takový odmítavý postoj, až z veřejně dostupných zdrojů vyplynulo, že vysoce postavená osoba z ministerstva má nedaleko od předmětného objektu bytový dům. Prostě někdo nechtěl v ulici squattery, ale výsledek byl přesně opačný. Squatteři tenkrát sehráli divadlo pro média a demonstrovali před úřadem vlády, jako že jim squat někdo bere. Opak však byl pravdou, vláda rozhodla, že se budova nebude privatizovat, ale bude převedena Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tím pádem objekt nebude prodán, ale bude jim zapůjčen do té doby, než bude zahájena rekonstrukce. No zlatý voči...

Po protiprávním obsazení budovy v prosinci 2014 byly ze strany ÚZSVM podniknuty kroky k navrácení právního stavu, proběhl policejní zásah a vyklizení. Byla zřízena ostraha objektu, aby nedošlo k opětovnému neoprávněnému zabrání budovy.

Squatteři oslovili řadu politiků a přihlásil se k nim ministr financí Andrej Babiš. Následovala společná schůzka přímo v budově v měsíci lednu 2015. Na ní zaznělo, že stát našel pro nepotřebný objekt využití a podle zákona musí být budova převedena organizační složce státu, která jí potřebuje. Ministr financí chtěl znát „podnikatelský záměr“ squatterů a podpořil jejich žádost, aby inspekce, než dojde k rekonstrukci, jim prázdnou budovu pronajala. S tím by mohl souhlasit pouze blázen, a proto jsem to na místě odmítl. Stejný názor měl i Ing. Dittrich.

Během pár dnů byl generální ředitel ÚZSVM vyhozen a s inspekcí to od té doby šlo také z kopce. ÚZSVM vyhlásil jakési podivné „výběrové“ řízení, na jehož základě byla budova v havarijním stavu – bez funkčních odpadů, vody, elektřiny a bez odpovídající kolaudace – bezúplatně zapůjčena fyzické osobě pro shromažďování lidí – v normálním právním státě by to bylo na kriminál. Mohu se pouze domnívat, že šlo o politické rozhodnutí, mající za cíl přilákat hlasy voličů, ale to by zřejmě lépe odpověděli PR odborníci. Nicméně na sociálních sítích dali squatteři jasně najevo, že žádné hlasy ve volbách za to nebudou.

PhDr. Matěj Stropnický, politik z Magistrátu HMP se významně zasazoval o vybudování squatu. Osobně se účastnil jednání na inspekci i v objektu v Jeseniově. Možná i to přimělo pana Babiše k nezákonnému postupu. Páně Stropnického 180o otočka ve vztahu k hnutí ANO, po jeho zvolení do čela Strany Zelených v průběhu roku 2015, byla jistě zajímavá, nikoliv ale překvapivá. Možná toto jednání pana Stropnického ml. přivedlo Andreje Babiše na správnou víru – odmítnutí prodloužení výpůjčky.

Inspekce se zabývala hledáním jiného řešení, protože bylo jasné, že peníze na rekonstrukci nedostane. To se podařilo, a proto mohlo v únoru 2016 zaznít jednoznačné resumé, že o objekt v Jeseniovce již nemá zájem. Bylo to i na základě stížností, které zaznívaly od obyvatel z okolí. Od toho co se děje ve squatu se inspekce jednoznačně distancovala, protože vůči tomuto objektu a nakládání s ním, nebyla v žádném právním vztahu.

ÚZSVM v současné době již nemá důvod prodlužovat smlouvu o výpůjčce, protože objekt je opět pro stát nepotřebný. Pokud o něj neprojeví zájem jiná organizační složka státu (a to bych se velice divil), tak bude opět zařazen do privatizace a patrně prodán v dražbě. Domnívám se, že nejlépe by bylo objekt zbourat a vystavět zde bytový dům, který se nejlépe hodí do této revitalizované zóny a rezidenční čtvrti, která se po dlouhé době stala dobrou adresou v Praze.

Také se řada lidí podivuje nad tím, jak dlouho byla bývalá poliklinika nevyužívána a chátrala. Aniž bych se chtěl kohokoliv zastávat (a navíc mi to vůbec nepřísluší hodnotit), tak s ohledem na zákonný postup ta doba zase nebyla tak dlouhá. Byla to zkrátka tahanice o majetková práva, na jejímž konci byl prázdný zdevastovaný dům, tak jako v mnoha jiných případech. Teprve soudní rozhodnutí všech možných stupňů někdy počátkem milénia umožnilo zařadit objekt do privatizace – ale pouze jako zdravotnické zařízení. Až změna kategorizace v roce 2014 (opět se souhlasem vlády) umožnila jiné využití – i pro organizační složky státu – a budova byla nabídnuta inspekci. Situaci tohoto objektu několikrát projednávala vláda a byla přijata čtyři vládní usnesení. Komu se to zdá jako hodně přitažené za vlasy, tak ať se zajímá o nakládání s majetkem státu obecně. No hrůza...

Jestliže zaznívají jakési právní úvahy o jednoduché změně v užívání objektu, tak se jedná o právní diletantismus (česky oblbování). Jakoukoliv změnu musí projednat vláda a změna užívání (tzv. rekolaudace) je možná pouze na základě schválené studie, vypracovaného projektu a provedené rekonstrukce. Jestli si tyto zákony prosadila tzv. betonářská lobby, nevím. Ale myslím si to.

Pikantní také je, že bezplatnou výpůjčkou objekt ztratil na hodnotě. Mimo jiné lze předpokládat, že úpravy, které squatteři v budově provedli svépomocí, bude nutné pro případ dalšího využití odstranit a to bude stát nemalé peníze.

Nemám zkušenosti s řízením komerční společnosti, ale myslím si, že tak jak předvedl Ing. Andrej Babiš řízení svého úřadu ve vztahu k převodu práva hospodaření k objektu v majetku státu v Jeseniově ulici na Žižkově, tak se ani soukromá firma neřídí. Mám dvacet let zkušeností s řízením organizačních součástí státní instituce. Za tu dobu jsem byl u různých převodů majetku, jeho koupě, prodeji, darování, několika rekonstrukcí budov, architektonických studií, záměrů a různých dalších obludit, které ve státním sektoru znamenají jediné – úžasnou byrokracii, mnoho nekompromisních úředníků, záplavu vyjádření, stanovisek, razítek apod. Zákony, upravující hospodaření s majetkem státu jsou velmi rigidní, tvrdé, za každé pochybení hrozí sankce. To co si nemůže dovolit úředník – a když si dovolí, tak letí – si beztrestně může dovolit politik? Kdo více by měl dodržovat zákony než zákonodárce sám. Vždyť právě politik má tu nejlepší možnost, zákony, které jsou proti zdravému rozumu, změnit.

Případ squatu na Žižkově je důkazem toho, že zákony jsou ohýbány tak, jak se to právě komu hodí. Budiž tento případ nezapomenut, až se občan bude rozhodovat, koho zvolí do zákonodárného sboru. Zda toho, kdo zákony navrhuje, schvaluje a dodržuje anebo toho, kdo neustále jenom kritizuje, beztrestně zákony porušuje a ohýbá ve svůj prospěch.

Když se teď Andrej Babiš dovolává zákona, je to z jeho strany přiznání, že zákon dříve porušil. Na rizika s tím spojená byl upozorněn a příslušné orgány by tedy měly konat.

Jó, a kdyby chtěl někdo ze squatterů poradit, co by mohli obsadit tentokrát – znám všechny opuštěný baráky v Praze – několik jich je blízko k...

Psáno v Praze 10. března 2016

Autor je bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů

Ivan Bílek


Diskuse


F. Kusák
16:00
11.3.2016

J. Balcar
17:50
11.3.2016

M. Prokop
17:52
11.3.2016

M. Prokop
17:52
11.3.2016

J. Růžička 714
12:40
11.3.2016

L. Křivan
11:05
11.3.2016

L. Křivan
10:54
11.3.2016

Z. Lapil
11:52
11.3.2016

J. Brunner
17:41
11.3.2016

Z. Lapil
21:27
11.3.2016

M. Prokop
17:54
11.3.2016

Z. Lapil
21:32
11.3.2016

M. Hoblík
10:34
11.3.2016

Š. Hašek
10:23
11.3.2016

P. Čech
9:47
11.3.2016

L. Křivan
11:06
11.3.2016

P. Aron
8:46
11.3.2016

J. Kombercová
10:29
11.3.2016

J. Švarda
8:34
11.3.2016

P. Lenc
8:16
11.3.2016

K. Wágner
6:07
11.3.2016

M. Fermette
6:38
11.3.2016

M. Fermette
6:40
11.3.2016

I. Procházková
1:03
11.3.2016

počet příspěvků: 27, poslední 11.3.2016 09:32









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.