21.8.2018 | Svátek má Johana


PRÁVO: GDPR aneb Nechci slevu zadarmo

30.5.2018

„Nechci slevu zadarmo, pravil vychytrale a položil stokorunu na stůl,“ tímto způsobem se profesor Zelí snažil uplatit vrátného v ZOO, aby nemusel za studenty platit plné vstupné.

Jde o ukázku z povídky Miroslava Šimka a Jiřího Grossmanna pod názvem Exkurze do ZOO.

Slevu zadarmo nedostávají ani lidé, když si pořizují nejrůznější zákaznické karty, na které mohou uplatňovat slevy v obchodech. Nemusí kvůli tomu pokládat stokorunu na stůl. Stačí, když firmám svěří údaje o své osobě. Dělají to dobrovolně a často bez velkého rozmýšlení.

Tím umožňují monitorovat svoje chování, čehož mohou firmy využít pro sebe, nebo tyto informace prodat jiným obchodníkům. V obou případech bývají nejrůznější data použita k tomu, aby firmy cíleně vyšly vstříc nákupním zvyklostem klientů a zvýšily tím svůj zisk.

Peněženky některých lidí jsou až přeplněny různými kartami nabízejícími výhodné nákupy. Spokojeny jsou obě strany. Takováto symbióza funguje řadu let.

Nyní do ní vstoupil strašák skrývající se pod podivnou zkratkou GDPR. Jde o nové nařízení, jak se mají chránit osobní údaje. Podle rozruchu, který v médiích vyvolalo, to vypadá na zásadní zlom v životě lidí.

Od pátku prý mohou o svých údajích de facto rozhodovat sami. Pochopitelně je to pouze vidina. Různá data musí poskytovat ze zákona. Další potom už léta lidé ochotně svěřují sami. Dělají to dobrovolně a souhlasí s tím. Stačí se podívat na nejrůznější sociální sítě, o slevových a zákaznických kartách nemluvě. Na jejich chování se patrně nic nezmění.

Tajemná zkratka GDPR má spíše vyvolat iluzi, že lidé budou mít svůj osud, přesněji řečeno svá data, opět ve svých rukou. Třeba tím, že na vlastní žádost budou jejich údaje z nějaké marketingové databáze vymazány. Do ní by se však legálně nemohly dostat jinak, než se souhlasem daného člověka.

Pokud byla získána v rozporu se zákony a předpisy, měla by být zničena a viník potrestán. V tom by příchod tajemného GDPR neměl přinést zásadní změnu. Nejrůznější informace musely dosud být chráněny a nesměly být v rozporu se zákony zneužívány, třeba tak, že byly bez souhlasu osob někomu prodány.

V této souvislosti by možná stačilo přísněji regulovat firmy živící se sběrem, vyhodnocováním a následným využitím údajů, které o sobě lidé rádi poskytují. Rozruch kolem nového nařízení spíše podporuje rozvoj specifického byznysu. Tím je poradenství, jak přežít nástup GDPR bez újmy. Tedy bez pokuty, která může v krajním případě dosáhnout až milionů eur.

Takový strašák zabírá lépe než cílená reklama na základě sesbíraných dat. Mnohé spolky, školy, instituce a firmy by o této zkušenosti nyní mohly dlouho a zasvěceně vyprávět.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Diskuse


P. Zinga
7:43
30.5.2018

A. Alda
10:45
30.5.2018

R. Chodovsky
7:32
30.5.2018

R. Dubravský
9:55
30.5.2018

R. Chodovsky
11:44
30.5.2018

K. Pavlik
3:48
30.5.2018

T. Kohout
6:29
30.5.2018

S. Rehulka
8:10
30.5.2018

M. Krátký
8:18
30.5.2018

I. Vermis
9:12
30.5.2018

K. Pavlik
11:05
30.5.2018

počet příspěvků: 14, poslední 30.5.2018 03:45









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.