20.4.2024 | Svátek má Marcela


PRÁVO: Divím se, že se diví návladní z Olomouce

4.7.2014

První větev kauzy Nagyová dopadla přesně podle očekávání, soud prvního stupně nepodlehl žádným vábením a posoudil věc v celku střízlivě. Již od počátku, a vyjádřil jsem to už na začátku kauzy, se jevil skutek, pokud se týká zpravodajců, jako evidentní možné kázeňské provinění, nikoliv jako trestný čin. Pokud se pak týká hlavní aktérky, s ohledem na její bezúhonnost, možnou trestněprávní kvalifikaci a klasifikaci, je velmi logický závěr trest podmíněný vyslovený tzv. trestním příkazem.

Jsem poněkud překvapen tím, že se ještě pořád Vrchní státní zastupitelství v Olomouci diví. Nemá se moc čemu divit, jedná se zde nikoliv o skutkové hodnocení věci, ale hodnocení právní, které bylo zřejmé od počátku.

Smutné je, podíváme-li se zpátky, co všechno se kvůli takovému výsledku muselo stát. Vzpomeneme si na výkřiky státních zástupců, kteří hnali do vazby do té doby bezúhonné členy vojenských tajných služeb a kteří neváhali přenášet bez uzardění svoji příslušnost v takto banální věci daleko od údajného místa spáchání skutku a tím fakticky omezovat právo na tzv. zákonného soudce.

Neškodí si v této souvislosti připomenout, že pokud – a zde se budu držet vyjádření právních odborníků v tisku – důkazy v trestním spise zřejmě nejsou tolik třaskavé, pak platí, že nebyly třaskavé, ani když byla omezována osobní svoboda zcela nevinných osob. Klasická vazba koluzní pro zcela evidentní nicotnou kauzičku srovnatelnou s banální dopravní nehodou?

Taktéž je fascinující reakce politických komentátorů, kterým nebyla a není sympatická ODS, paní Nagyová a tzv. kmotrovský a korupční systém vládnutí. Prý se má věc projednat veřejně, aby lid viděl. Přesně nevím, co by lid měl vidět, ale veřejné projednání tady není kvůli lidu – to bylo v časech procesů s Miladou Horákovou. Veřejné projednání je tady jako záruka na spravedlivý proces pro obžalovaného.

Nicméně zdá se, že nás veřejné projednání nemine, když Vrchní státní zastupitelství v Olomouci avizovalo podání odporu proti trestnímu příkazu. Pokud to myslí vážně, vyjde najevo tristní obraz práce orgánů činných v trestních řízeních. Vrchní státní zastupitelství bude veřejně obhajovat svoje spíše společenské než právní názory, a to u soudu, u kterého by se nemělo ani objevit. Pro právní laiky – státní zástupci si odpory do trestních příkazů podávají málokdy, v řádech procent, a účast Vrchního státního zastupitelství jako veřejného žalobce u Obvodního soudu pro Prahu 1 lze přirovnat k útoku pěti divizí armády Spojených států amerických na dědečka, který v newyorském Central Parku hodil plechovku od piva místo do koše na zem. I když cesty justice jsou nevyzpytatelné a ještě uvidíme, co se bude dít.

LN, 2.7.2014

Autor je advokát