28.3.2024 | Svátek má Soňa


PRÁVO: Česká republika není právní stát

24.11.2011

Do rozpuštění KSČM (nebo KSČ?) ani nebude

Proč ministerstvo vnitra mrhá penězi daňových poplatníků na posudky expertů, kteří podle publikovaných zpráv neznají základní ústavní principy? Dokonce ani ústavní princip, že zákon nesmí odporovat Ústavě.

Snad i každému laikovi je jasné, že pro posouzení tak zásadní otázky, jakou je ústavní zřízení politického systému, na kterém je založena státní moc, je rozhodující ústavní pořádek, kterému zákon odporovat nesmí.

Právním státem nemůže být stát, v kterém politický systém, na kterém je založena státní moc, odporuje Ústavě.

V čl.5 Ústavy je politický systém České republiky založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran. Ústava podmiňuje existenci politických stran dvěma požadavky.

Prvním požadavkem je, že každá politická strana musí respektovat základní demokratické principy. Druhým požadavkem Ústavy je, že ústavně přípustná je existence pouze těch politických stran, které (jak jinak než aktivně) odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Státní moc je nejsilnější mocí ve státě. Je prosazována státem organizovaným násilím.

Jak může odmítat násilí k prosazování svých zájmů politická strana, jejíž tradice je na prosazování svých zájmů státem organizovaným násilím postavena?

KSČM se hlásí k majetku KSČ. Tvrdí-li KSČM, v rozporu s tím, že nositelem tradice KSČ v prosazování svých zájmů státem organizovaným násilím není, zanikla KSČ bez nástupce. V takovém případě majetek KSČ jako majetek "nikoho" patří státu. Stát by měl majetek KSČ zabavit a na představitelích KSČ, vystupujících nyní s M, vymáhat odškodné za léta trvající neoprávněné užívání majetku patřícího po zániku KSČ státu. KSČ získala majetek státu státem organizovaným násilím. Proč by vláda měla nutit občany ČR "šetřit" na úkor majetku státu získaného státem organizovaným násilím? Násilné získání každého cizího majetku, tedy i státu, se podle trestního zákona nepovažuje jen za krádež, ale za loupež.

Nedávno publikoval Milan Hulík článek, v kterém rozebíral, že KSČM právní subjektivitu nemá, a samostatným subjektem proto není. Dovozoval, že z právního hlediska má KSČM statut pouhé organizační složky KSČ. Protiústavní aktivity expertů ministerstva vnitra nevylučují, že jsou vedeny i jejich obavou, že v případě podání návrhu vlády soudu by soud právní názor Milana Hulíka potvrdil. Proto by vláda návrh na posouzení ústavnosti měla podat tak, aby soud mohl o návrhu rozhodnout i v případě potvrzení právního názoru, že KSČM podle práva neexistuje.

Nezávisle na tom existuje judikát evropských soudů, kterým evropský soud odmítl stížnost KSČM se zdůvodněním, že nemůže nepotlačovat základní lidská práva ten, kdo desítky let základní lidská práva občanů potlačoval. Jak jinak, než státem organizovaným násilím. Judikát je obtížně dostupný veřejnosti. Pro ministerstvo vnitra, či dokonce vládu by měl být dostupný. K posouzení, zda již jen toto rozhodnutí nezavazuje soudy ČR k rozhodnutí o protiústavnosti KSČM.

Nezávisle na již uvedeném podle čl.3 Ústavy je Listina základních práv a svobod součástí ústavního pořádku ČR. Listina v čl.36 zakazuje rozhodnutí týkající se základních práv a svobod chráněných Listinou vyloučit z pravomoci soudů. Již ze samotného názvu Listiny je jasné, že Listina upravuje základní práva a svobody všech občanů ČR. A to především politických práv občanů (oddíl druhý Listiny), kterými se občané nejen volebním právem podílejí na vytváření politického systému ČR, který je základem státní moci.

Podle čl.36 Listiny rozhodnout o ústavnosti KSČM vládě nepřísluší. Rozhodnutí přísluší pouze soudu. Publikované závěry posudků expertů ministerstva vnitra se o ústavně právní podstatě ústavnosti KSČM nezmiňují. Je-li tomu tak, jsou pro rozhodnutí vlády právně nevýznamné. Zákon odporovat Ústavě nesmí.

Posudky expertů ministerstva vnitra jsou v rozporu s čl.36 Listiny, a jsou proto protiústavní. Vláda se podle Ústavy ujímá výkonu své funkce vládním slibem dodržovat Ústavu. Ústava vládu zavazuje ústavní pořádek dodržovat, a ústavní zřízení chránit. Již ze svého slibu má vláda ústavní povinnost podat soudu návrh na přezkoumání ústavnosti KSČM. Ani ne tak podle zákona. Především podle Ústavy, které zákon odporovat nesmí. Návrh nikoliv jen na pozastavení činnosti KSČM, ale na její rozpuštění. Aby rozpuštěním KSČM vláda nastolila ústavní politický systém, na kterém jedině může být založena ústavní státní moc.

České soudy návrh vlády zamítnout mohou. Již jenom s ohledem na minulost soudců. V případě zamítnutí návrhu vlády na rozpuštění KSČM českými soudy má vláda Ústavou (čl.10 a 10a) uloženou povinnost chránit ústavní zřízení ČR postupem podle Smluv EU. Smlouvy EU jsou jako součást právního řádu ČR podle Ústavy zákonu nadřazeny. Vláda musí ovšem najít někoho, kdo namísto předkládání právně nevýznamných závěrů, pomíjejících závaznost Ústavy vládě, ne-li přímo účelových dezinformací, bude nejen Ústavu, ale i Smlouvy a především Listinu základních práv EU včetně související judikatury evropských soudů znát.

Kolik daňoví poplatníci zaplatili za posudky expertů, ministerstvo vnitra nezveřejnilo. Jak to, že spolu s cenou za posudky, nezveřejnilo ministerstvo vnitra posudky expertů v tak zásadní věci týkající se každého občana ještě před jejich předložením vládě? Kdo nám chce tajit záležitost, která má pro ústavní zřízení státu, a tedy i každého občana, zásadní význam?

Na rozdíl od expertů zveřejňuji tento svůj posudek bez nároku na honorář. Ani tak ne pro vládu. Především pro občany. Aby za peníze daňových poplatníků nedělal nikdo z občanů hlupáky. Vždyť znalost Ústavy není zdaleka jen věcí právníků. V právním státě by znalost Ústavy měla být v osnovách základních škol. Nikoliv předmětem jednání vlády. I to vypovídá o tom, že v rozporu se svou deklarací Česká republika právním státem dosud není a do doby nastolení ústavního politického systému ani nebude.