21.2.2019 | Svátek má Lenka


PRÁVO: Ani den bez čárky

31.10.2008

Dopis strýci do zámoří

Milý Radovane,

užívej si v klidu palem a pláží, o nás doma strach neměj. Máme tu okurkovou sezónu, vše klape, politikové se i po volbách mají rádi, tolerují a odpouštějí. Neskrblíme optimismem, krize s prachama nás radši obešla obloukem, brněnský fotbalový majitel pořád míří do evropských pohárů, přestože prohráváme málem i s Buštěhradem. Všichni se tady moc těšíme, až budeme zaslouženě chvíli celičkému kontinentu dělat kápa a taky nějakou zásadní normu, třeba o povinném tvaru pivní sklenice, prosadíme.

Karavana jede, i když psi občas štěkají, že udavačem byl i náš žijící spisovatel největší. Což ale neříkej mému jmenovci bestselleristovi, protože ten by nepřekousl, že je někdo větší než on. Celou knihu o zájezdu napsal, kde si to s o tom pochybujícími literárními kritiky-mazaly vyřídil. A když jeden šéf galerie, s ním si v ješitnosti nezadající, pohrdavě dal najevo svou nevědomost o něm, celého křečovitého úvodníku v příloze LN se od něj dočkal. Údajného udavače se zastala pěkná řádka kulturní fronty. Pobavil mne častý názor, že i kdyby odbojáře náhodou prásknul, nic jiného mu nezbylo. Aby nenaletěl provokatérovi a neměl další polízanici při studiu poté, co ho dokonce i z KSČ vyhodili.

Šéf protidrogovky už toho taky prý má dost. Ten sice dělal kdysi též u těch, co spisovatelského velikána i s agentem zmáčkli, ale to je aspoň profík. A věř mi, že drogoví fiškuntálové se často kvůli němu raději našemu kraji vyhýbají. A jeho lidmi stíhané kauzy mají úroveň a úspěch. Bohužel to nelze říct o mnoha jeho kolezích. Ještě donedávna většina policistů sbírala informace a stopy, zatímco vyšetřovalo, v kancelářích sedělo a spisy tvořilo, jen pár. Novela trestních předpisů udělala vyšetřovatele skoro ze všech, takže si taky všechno musí dělat sami. Možná je to dobře, nejsem kdovíjaký policejní odborník. Ale jeden zpropadený důsledek to má.

Ať se podíváš, Radovane, kamkoliv, kde se něco odhaluje, hledá a postihuje, čárkám se tu nevyhneš. Za hlavu, kus. Přestože se všichni nadřízení zaklínají, že na ně nehrají. Dělal jsem, dávno tomu, měsíc revizora v dopravním podniku. Se zlou by ses potázal, kdybys tvrdil při vyúčtování, že zrovna na tvých linkách bohužel jezdili jen poctivci s lístkem. Za každého sice byly prémie, ale i tak denní norma obnášela osm černých pasažérů. Pokud jsi ji delší dobu neplnil, ocitl ses v podezření z flákání a nemilosti. Nedávno jsem viděl film, kde černý šerif v obchoďáku novicovi kladl na srdce: „Pokud denně nebudeš mít tři záchyty, končíš!“ Jeden policajt mi nedávno vyprávěl, jak musel s obtížemi vysvětlovat na stanici, že se ze silniční kontroly vrací bez jediného zlosyna jedoucího bez pásů nebo za jízdy telefonujícího.

Sice takový stav je hoden podivu, ale jakousi logiku má. Horší je to s čárkovým hodnocením při vyšetřování. Už jsem viděl pěkných pár policejních prezidentů, dušujících se, že na to nedbají, abych jim to mohl věřit. Zvlášť když dokola slyším, že objasněný případ = obviněný pachatel = odměna. Důsledky jsou fejetonohodné. Dostaneš obžalobu na zloděje čokolády v krámu, abys zjistil, že tři tví kolegové mají téhož za něco podobného v rozmezí měsíce. Do přelíčení dalších pár případů přibude. A jelikož u nás se netresce každá krádež samostatným trestem, ale překombinovaným systémem tzv. společných a souhrnných trestů, tak se Studentská pečeť často odplaty dočká až po několikaletém vyřešení předchozích. Pokud zloděj navštíví jiný okres, odkud se to dozvíš v podstatě náhodou, je to teprve maso. Jedna státní zástupkyně mi tuhle vyprávěla, jak se vztekla, když zjistila, že ta sama policejní služebna stíhala v pěti samostatných kauzách tutéž zlodějku za jednotlivé krádeže v průběhu pár týdnů. Holt jedno obvinění = jeden úspěšný případ. Měli jsme tu autobazar, kterému jedna slovutná banka svěřila tu čest uzavírat úvěrové smlouvy. Jistě by Tě, Radovane, napadlo to samé co ty bazaristy, tedy uzavřít asi osmdesát smluv s bezdomovci, často i bez ŘP. Než došlo i na ně (nijak výrazně), policie měla osmdesát snadných čárek za ty nešťastníky, podepsavší pro různé vykutálence (kteří se myslím nikdy nenašli), že dostali sto táců. Které nikdy neviděli. Nebo uprostřed našeho Bronxu jedna firma (myslím taky dodnes se chechtající) dostala od podobné bankovní instituce privilegium uzavírat úvěrové smlouvy i bez potvrzení zaměstnavatele s tím, že ho donesou do čtrnácti dnů. Stála tam tehdy fronta a úvěrově placené mobily šly na dračku. Obžaloby telefonistů živily náš soud několik let. Absurdity stav dosáhl, když jsem v jednom týdnu dostal obžaloby dvě. Na téhož výtečníka, co přes zákaz řídil auto. Jednou to bylo popsáno, že jel a byl zastaven, podruhé vyšperkováno, že navíc při jízdě policii ujížděl. Ale jinak šlo úplně o totéž a kdyby tu druhou obžalobu dostal jiný kolega, při rychlém rozhodnutí by byl odsouzen za tentýž delikt dvakrát. Přitom každý z obou vyšetřujících měl svou vlastní čárku.

Při tiskových konferencích ministra vnitra a policejního prezidenta slýcháš, Radovane, jako nejzásadovější výsledek policejní práce OBJASNĚNOST. To je počet spáchaných trestných činů podělený obviněnými. Pokud se k děliteli přidají v poslední době trestní řidiči opilí a bez řidičáku (z logiky věci těchto musí být objasněno 100%, neboť bez jejich zadržení by se o nich nevědělo…), výsledné číslo je stále lepší. A není potřeba moc se pílit za případy zpropadenými. Kamarád mi tuhle vyprávěl, že na okrsku, kde nahlásil, jak mu kdosi rozkopal u auta dveře a zrcátko, ho přesvědčovali, že škoda se vejde do 5 000 Kč. Rozuměj, hranice trestného činu, aby případ nebylo třeba moc šetřit.

Nemysli si, Radovane, že nasazuji jen na alibismus četnictva. U soudů se to promítá podobně. Tady Ti sice za skončení věci nikdo nic nedá, ale tzv. vyřízenost je hlavním kritériem hodnocení. Soudce, soudu i celého kraje. O tom se vedou přesné tabulky a na ministerstvu zaměstnávají jistě několik lidí jen k jejich studování. Hlavu Ti hned za méně čar nikdo neutrhne, ale s krabatým čelem na Tě pohlíží, ku vysvětlení zve. A důvodem většiny kárných žalob je. Málokdy Ti je vytknuto, že nerozlišíš prekluzi od promlčení, spočítat škodu neumíš a krádež si pleteš s loupeží. Ale neskončené kauzy Ti krk zlomí. Proto nejoblíbenější způsob vyřízení kriminální věci je trestní příkaz bez jednání. Čárka je stejně hodnotná jako rozsudek po ročním přelíčení a obviněný, který jím dostane popáté veřejné práce, z nichž žádné ze čtyř předešlých nevykonal, je rád a proti rozhodnutí neprotestuje.

Nemyslím si ale, Radovane, že u vás je to jinak. Mám dojem, že i po Tobě tady zůstaly nějaké hříšky. Když uvážíš, že čárka za Tebe je srovnatelná s tou, kterou lze získat telefonátem bance, jestli tam nemají nějakou půjčku za tisícovku s falešným zaměstnavatelem, jistě chápeš, že ztráty palem a pláží se hned tak bát nemusíš. Ale řecký malíř Apellés, co dělal machra svou pracovitostí, že prý „NULLA DIES SINE LINEA“, by u nás byl jak doma.

Tvůj

jinak soudce Městského soudu v Brně



Diskuse


mjr. zeman
0:32
1.11.2008

Inka
12:39
31.10.2008

R.
10:07
31.10.2008

počtář
13:51
31.10.2008

jurist
8:50
31.10.2008

Hugo
21:20
31.10.2008

Zdenek
7:46
31.10.2008

Magor Milda, Mgr. etc.
7:45
31.10.2008

Hadí oči
1:36
31.10.2008

počet příspěvků: 9, poslední 1.11.2008 12:32









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.