Zdanění náhrad ve věci církevních restitucí je opakovaná krádež

Špatné, nesystémovém nemorální a protiústavní. To je dle mého názoru zdanění církevních restitucí, kterého by rád dosáhl Andrej Babiš. I díky tomuto tématu chce najít své politické spojence – a zřejmě je také najde, a to především v komunistech a SPD.

Jenže tento nápad je úplně absurdní. Byli to právě komunisté, kteří v roce 1948 sebrali církvím majetek a její hlavní představitele – tedy především duchovní – perzekuovali. Teď mají církve z náhrady za tento ukradený majetek platit daň?! Vždyť je to směšné! Zestátnění majetku církví bylo krádeží. Sprostou krádeží. Teď navíc mají církve mít zdaněno to, co jim právem patří a přijít tak o další prostředky? To by přece byla další krádež a křivda!

Mám k tomu příměr. Představme si, že Pepovi někdo ukradne peněženku s deseti tisíci korunami. Ta se později najde a úředníci se ji rozhodnou Pepovi vrátit. Jenže najednou přispěchá berňák a z uvedených deseti tisíc si vezme 1900 Kč jako daň. Kromě toho bude Pepa, který byl původně okradený, sám prověřován, zda náhodou není zloděj nebo podvodník.

Takové postupy by přece u nás neměly být normální! Toto dodatečné zdanění navráceného majetku jednoznačně odmítám. A argumenty o tom, že by tím stát získal peníze? Přece nemůžeme kvůli naplnění státní kasy někoho opakovaně okrádat!

Vůbec se proto nedivím, že další politické strany tuto nebetyčnou hloupost kritizují. Čertí se nejen ODS, TOP09 a STAN, ale logicky především lidovci. A to tím spíše, že právě po jejich zádech Babiš do politiky šplhal. Jak je však vidět právě na příkladu restitucí, k tomu, aby dosáhl svého, se je schopen spojit s kýmkoliv a neštítí se ničeho.

Autor je slovácký senátor

(převzato z Profilu)