27.6.2016 | Svátek má Ladislav






PRAHA: Není smlouva, nebudou tepláky

5.12.2013

Metrostav vyhrožuje zastavením výstavby tunelu, vedení Prahy neplatností kontraktu. Krvácet budou oba

Každá významná stavba má pět stadií: všeobecné nadšení, všeobecné ochlazení, hledání viníků, potrestání nevinných a odměnění nezúčastněných. Staré stavařské moudro potvrzuje historie budování pražského tunelu Blanka. "Investice" za 37 miliard, která má vést do již dnes přetížené radiály V Holešovičkách, právem vyvolává všeobecný odpor. A pokud někdo přece jen slízne nakyslou smetanu při otevření monstrózního projektu, nemusí to být současná politická reprezentace Prahy. Provoz v tunelu měl být sice zahájen už za pět měsíců, ale komunální volby nejspíš proběhnou dříve.

Způsob, jakým pražští radní v čele s Tomášem Hudečkem (TOP 09) řeší problémy s dluhem vůči Metrostavu, vyvolává rozpaky. Stavební firmě se snad ani nelze divit, že sahá k ultimativním výhrůžkám a je odhodlána 7. prosince zastavit veškeré práce na dostavbě tunelu. Zvláště pokud magistrát prohlašuje, že je smlouva na výstavbu Blanky neplatná.

Primátor Hudeček ani minulý týden nevypadal, že ví, jak vyhrocenou situaci vyřešit. Pouze v pátek 22. listopadu prohlásil, že další kroky oznámí až po projednání s Metrostavem.

Promarněný rok

Oznámení Metrostavu z minulého týdne, podle něhož přeruší stavbu tunelu, definitivně utnulo křehké příměří mezi největší tuzemskou stavební firmou a hlavním městem. Praha podniku už rok a půl dluží částku pohybující se mezi jednou a 2,5 miliardy korun, aktuálně jde podle Metrostavu o 2,1 miliardy. Razantní krok stavařů nicméně vyprovokovala nejspíš až konstrukce o neplatnosti smlouvy, o které mluvilo vedení pražského magistrátu koncem předminulého týdne. Prezidentovi Metrostavu Jiřímu Bělohlavovi v tu chvíli došlo, že jeho faktury žádný současný zástupce města neparafuje. Pražští radní jsou totiž bez sebe strachy, že kvůli předraženému tunelu skončí "v teplákách". Nedokážou ani stavební firmě podepsat, že má stavbu dokončit.

Pražský primátor Tomáš Hudeček nyní zažívá to, čím prošel jeho předchůdce Bohuslav Svoboda loni před Vánoci. Tehdy stavební firma rovněž hrozila zastavením Blanky a tlačila na proplacení faktur. Hudeček, který do křesla usedl 20. června, ovšem na rozdíl od Svobody nemá manévrovací prostor ani čas.

Praha promarnila rok. Kategorizace prací na Blance, za niž město zaplatilo jen právníkům sedm milionů, nedokázala jednání s Metrostavem posunout o moc dál stejně jako desítky dalších právních posudků za další miliony korun. Ostrý konflikt byl přitom s blížícím se termínem předání díla na spadnutí. Radnice mohla těžko předpokládat, že monopost F1 vjede na Prvního máje 2014 do díry, za kterou bude stavební firmě dlužit miliardy.

I dílčí závěr se hodí

Nyní vedení města napadlo zdánlivě jednoduché řešení: kontrakt neplatí. Praha opírá konstrukci o dílčí závěry kontrolního odboru, že smlouvu s Metrostavem nikdy neprojednala rada ani zastupitelstvo. A to je prý v rozporu se zákonem o hlavním městě Praze. Kontrakt má být tudíž neplatný od samého počátku. "Město bez legitimního důvodu vyplatilo desítky miliard korun a v tomto protiprávním jednání nemůže pokračovat," prohlásil primátor Tomáš Hudeček. "My se všichni podle té smlouvy pět let chováme. Po komunikacích vybudovaných podle této smlouvy jezdí Pražané autem a teď se budeme tvářit, že ta stavba neexistuje?" kontruje mluvčí Metrostavu František Polák.

Město si chce co nejdříve nechat ověřit závěr prostřednictvím advokátů. Pakliže bude smlouva prohlášena za absolutně neplatnou, stojí za to zodpovědět několik otázek.

Co by to znamenalo pro vztah Prahy a Metrostavu? Blanku by na základě rozhodčí doložky v kontraktu patrně řešil Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR, jak si malovali minulý týden na Mariánském náměstí.

Současní radní by si oddechli, neboť by se zbavili neřešitelného problému, jak zaplatit Blanku a vyhnout se nebezpečí trestního stíhání. Platili by však zase Pražané. Případné zakonzervování Blanky bude stát stovky milionů ročně. Rozeběhnout jednou zastavenou stavbu navíc nemusí být jednoduché. V Berlíně přerušili před dvěma lety stavbu letiště a nejsou s to s ní pohnout doteď.

Co by absolutně neplatná smlouva přinesla Metrostavu? Jestliže by soud označil kontrakt za absolutně neplatný, řešilo by se finanční vypořádání Prahy a Metrostavu v rámci takzvaného bezdůvodného obohacení. Zjednodušeně řečeno, na tunelový komplex by byl zpracován znalecký posudek, který by jej ocenil v cenách obvyklých v místě a čase. A v tom se skrývá ďábel, který stavební firmu a jejího ředitele musí děsit. Ceny nasmlouvané v kontraktu z roku 2006, s nimiž Metrostav celou dobu kalkuloval, by nehrály roli. V současnosti se staví podstatně levněji. Smíří se firma bez boje s tím, že znalec určí cenu nižší, než je kontrahovaných 25 miliard korun? To není příliš pravděpodobné. Jen valorizace vyplývající ze smlouvy přesahuje tři miliardy.

Scénář radních, podle něhož by Blanku řešil rozhodčí soud ve zkráceném řízení a na počátku příštího roku by bylo jasno, má ovšem podle oslovených právníků několik významných děr. Pokud je smlouva absolutně neplatná a řídí se obchodním zákoníkem, jak bývá obvyklé, nebyla by platná ani rozhodčí doložka (ledaže by byla sjednána zvlášť). Tunel by se v tom případě dostal k soudu, což znamená roky sporů. Podle ustanovení obchodního zákoníku je navíc ten, kdo způsobí neplatnost smlouvy, povinen nahradit druhé straně vzniklou škodu. Metrostav by si jistě nenechal líbit, kdyby v rámci bezdůvodného obohacení přišel o stamiliony nebo miliardy, a město by mělo na krku další žalobu.

Rychlé řešení však neznamená ani rozhodčí soud. Takto složitý případ by se nevyřešil během pár měsíců. Konstrukce absolutní neplatnosti smlouvy kvůli tomu, že nebyla schválena radou nebo zastupitelstvem, se kromě Blanky týká dalších desítek smluv. Jak s nimi naložit? Pustil by se magistrát do prověřování všech vztahů, u nichž lze za poslední čtyři roky nárokovat bezdůvodné obohacení?

Bémovi pohrobci

Každopádně obě strany budou muset znovu definovat kolbiště, ať pomocí soudu, nebo bez ní. Jiná cesta z průšvihu než pokusit se domluvit s Metrostavem neexistuje. Současná prohlášení radního Jiřího Vávry, že Blanka je největší černou stavbou v dějinách, nicméně ke hledání smíru nepřispívají. Přece jen stavební firma stavěla, jak si magistrát přál, a to včetně toho, že administrativa se vyřeší "potom". Copak Blanka nemá platná stavební povolení?

Stavba tunelu běžela až na občasné propady bez zjevných potíží do roku 2011. V nové koalici ODS a ČSSD se stal radním pro dopravu Karel Březina (ČSSD), někdejší ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Ten si nechal dát na papír čísla týkající se tunelu a zřejmě zkoprněl. Cena stavby od roku 2007 nepozorovaně narostla o deset miliard. To byl první náraz reality, kterou minulé vedení magistrátu pod vedením Pavla Béma na veřejnosti nepropíralo. Z analýzy společnosti White & Case je přitom zjevné, že většina položek, o něž narostly náklady na Blanku, byla známa či povolena za primátora proslulého cvrlikáním s lobbistou Romanem Janouškem.

Druhý šok přišel o rok později v době, kdy novému řediteli odboru městského investora Janu Beránkovi přistály na stole faktury za více než miliardu. Týkaly se totiž prací, z nichž pouze 30 procent bylo v souladu se zadávací dokumentací stavby. Ostatní představovaly takzvané změny během výstavby neboli nechvalně proslulé vícepráce. Beránek faktury odmítl proplatit. Následně se ukázalo, že nikdo ze strany investora, tedy pražského magistrátu, ani správce stavby - najaté společnosti Inženýring dopravních staveb (IDS) - nepovažoval za nutné průběžně kontrolovat finanční náklady. Nikdo neřešil dokonce ani soulad stavby se zákonem o veřejných zakázkách, zda objem víceprací nepřekročil 20procentní limit. Dluh města u Metrostavu mezitím narůstal, takže loni v prosinci už dosahoval bezmála dvou miliard.

Potvrzujeme správnost cesty

Řešením problému Blanka Praha živí řadu právníků. Společnost Weil, Gotshal & Manges vytvořila patnáct kategorií prací, a světe, div se, stavba, která se v reálu zadávací dokumentaci z roku 2006 příliš nepodobá, se do limitu vešla ještě s pětiprocentní rezervou. Pouze Trojský most, u něhož bylo porušení zákona tak flagrantní, že jej nešlo přehlížet, začalo město řešit separátně.

Rada se rozhodla, že nastoupí cestu doporučenou právníky s vidinou, že se jí podaří tunel Blanka s jejich pomocí dokončit. Na základě doporučeného postupu v rámci kategorizace začalo město postupně umořovat dluh u Metrostavu.

Radní zároveň zadávali další právní posudky, které měly jediný cíl: potvrdit správnost nastoupené cesty. Žádný z nich ale nesňal břímě trestní odpovědnosti.

Naposledy si nechal magistrát vypracovat posudek u advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Ten měl znovu ověřit postup města při vypořádání se s unikátním mostem, jehož cena byla třikrát vyšší než v zadávací dokumentaci. Město totiž nechalo až po tendru na celou Blanku soutěžit architekty o ztvárnění překlenutí Vltavy.

Posudek měl zároveň odpovědět na otázku, jak se vypořádat s náklady, které Metrostav prostavěl od poloviny minulého do poloviny letošního roku, přestože mu k tomu město nedalo závazný pokyn ve formě vyžadované zákonem. A odpověděl: hotové práce za stovky milionů korun není možné zpětně legalizovat jednacím řízením bez uveřejnění (JŘBU). Nebyly formálně správně zadány anebo nesplňují požadavky zákona o veřejných zakázkách na to, aby u nich připadalo JŘBU v úvahu.

Chybí odpadkový koš

Je s podivem, že ani jedna z 15 položek kategorizace od společnosti Weil, Gotshal & Manges neobsahovala kategorii "odpadkový koš". Do té spadají takzvané nezpůsobilé výdaje za práce, které nenaplňují podmínky zákona o veřejných zakázkách. Jde například o práce, k nimž investor přispěl svým jednáním a mohl je předvídat. Ředitelství silnic dálnic má pro obávanou kategorii číslo sedm, pražský dopravní podnik symbolicky třináctku. Praha se bez odpadkového koše obešla.

Z letmého prolistování veřejně dostupných dokumentů k tunelu Blanka je přitom jasné, že například dodatečné požadavky městských částí na opravy náměstí, budování nových cyklotras a chodníků či dodatečné desítky milionů za urychlení výstavby na žádost města nemohou být ničím jiným.

Právě tato kategorie ovšem přivádí veřejné investory k šílenství. Správně by se práce měly soutěžit v otevřeném výběrovém řízení, jenomže jak, když už stavby stojí? Problém se poprvé projevil před třemi lety na dokončeném Pražském okruhu. Tři ředitelé Ředitelství silnic a dálnic odmítli firmám podepsat faktury za téměř miliardu, až to za ně pod hrozbou mezinárodní arbitráže musela udělat vláda a stát vyplatil peníze v rámci dohody o narovnání.

V podobné situaci se nyní ocitli pražští radní. Legálně neproplatitelná se jeví odhadem zhruba miliarda korun. Nikdo z radních asi nebude souhlasit s jejím proplacením. Obzvláště v situaci, kdy se Blance věnuje českobudějovická expozitura Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Mimochodem ta, na základě jejíž práce už mají radní na krku obvinění v kauze Opencard.

Raději mimosoudně

Ani pokud se v příštích týdnech ukáže, že smlouva Metrostavu s Prahou na výstavbu tunelu Blanka platná je, nedá se očekávat, že hlavní město hladce proplatí dlužné peníze.

Pravděpodobně se pokusí vydat cestou mimosoudního narovnání, které nyní zkouší právě na Trojském mostě. Ten nechala ocenit Českým vysokým učením technickým, přičemž posudek by měl být hotov zhruba do měsíce.

Pokud bude ocenění nižší třeba o 300 milionů, je opět otázkou, jaký apetit bude mít Metrostav k této formě řešení. "Trváme na tom, že dostaneme zaplaceno podle smlouvy," říká mluvčí Metrostavu František Polák.

Každopádně daň za hříchy bývalých vedení hlavního města i toho současného bude pro Pražany vysoká. Magistrát už za tunel zaplatil 25 miliard korun a podle nejnovějšího vývoje to vypadá, že si pořídil největší pěstírnu žampionů na světě. Anebo největší noclehárnu netopýrů?

Vyhrocení vztahů mezi Metrostavem a vedením hlavního města naznačuje, že se Blanka z hlediska stavařského moudra z úvodu článku ocitla v bodě tři. Další krok bude proto zásadní. Potrestají se nevinní, anebo se dostane také na bývalého primátora Pavla Béma a jeho ansámbl?

Týdeník EURO 48/2013, 25.11.2013



Diskuse


V. Vaclavik
12:13
6.12.2013

J. Matuška
16:38
5.12.2013

J. Rechnovský
14:25
5.12.2013

J. Kadeřábek
18:13
5.12.2013

J. Kraus
13:33
5.12.2013

P. Papež
12:11
5.12.2013

I. Schlägel
7:36
5.12.2013

počet příspěvků: 14, poslední 6.12.2013 12:13









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.