29.3.2024 | Svátek má Taťána


PRAHA: Megalománie radních – nikoliv občanů!

19.11.2012

Požádali mne z občanského sdružení Praha 10, abych vystoupil se svým příspěvkem a vyjádřil se k megalomanskému projektu a jeho realizaci na místě proponovaného náměstí v Praze 10- Malešicích. Jde o typický příklad jednání volených zastupitelů.

Od šedesátých let tady zarůstala velká plocha, takže jsme hned po listopadu 1989 usilovali o její zastavění a navrhovali tak Malešické náměstí, které naše čtvrť postrádá. Táhlo se to neuvěřitelných 23 let, kdy zastupitelé (tak jak se střídali ve volbách) jednou schvalovali, podruhé zamítali návrhy investorů, později tedy developerů, jak onu plochu zastavět.

Napsal jsem od té doby, kdy jsme spolu s kolegy zakládali časopis P 10, množství článků. Nic to nebylo platné.

Megalomanská publikace o jednom náměstí

Mám před sebou vázanou a barevnou publikaci "Byty Malešice" o 42 stranách, kterou vydala dceřiná společnost holdingu, jehož majoritním vlastníkem je jedna z největších developerských společností obchodující na burze v Tel Avivu.

V našem hlavnímu městě už čeští, ukrajinští, slovenští a makedonští stavbaři a řemeslníci (nejen tedy jen nádeníci) postavili rezidenční areál Krásná Hůrka v blízkosti stanice metra B a přírodního parku Košíře-Motol.

Nu, a teď jsme se konečně dočkali i my v Praze-Malešicích, čtvrti, která má 10 000 obyvatel. Takových měst je v naší republice více, ale všechna se už dnes vyznačují moderním vybavením, při němž měli tamní radní na zřeteli především zdraví a spokojenost občanů. To dá rozum! Proč by se takové "králíkárny", jak je kdysi nazval Václav Havel, měly stavět i nyní?! A vidíte, přece nám tu vyrostly před očima dvaadvacetiposchoďové mrakodrapy. V jejich těsné blízkosti je nízkopodlažní poliklinika s lékárnou a všemi lékařskými službami, také školy v pokornějších objektech, malý supermarket, poštovní a spořitelní úřad.

Protože jsme petice podepisovali , vyjadřovali se ve vyložených knihách návštěvníků přespočetných výstav, jak by to tu jednou mohlo vypadat, přistoupil úřad městské části Prahy 10, do které patříme (ač jsme kdysi bývali univerzitním městem, o čemž svědčí četné názvy ulic), k rozsáhlé přestavbě Malešického parku s dětským hřištěm a nádhernou zelení. Už už jsme doufali, ale marně…

To má být náměstí v Praze 10 - Malešicích!

Takže rostou železobetonové nosné konstrukce dvacetipodlažních výškových budov, jsou prý navrženy a realizovány s důrazem na harmonii bydlení v metropoli. Developerská firma dokonce tvrdí, že hlavní myšlenkou od prvopočátku vždy bylo žít v místě, "které budete mít skutečně rádi". Jistě - zatravněné střechy výškových budov k tomu patří, také střešní zahrady a po stěnách pnoucí se popínavé rostliny, obchodní promenáda v přízemí celého areálu, automatická závlaha záhonů a předzahrádek – zajisté též.

Ale co ty vysoké betonové obrubníky kolem dřevin a stromů vysazených metr nad úrovní? Uprostřed náměstí, nikde žádná lavička k odpočinutí, natožpak dětské hřiště. Vždyť tady bude bydlet několik desítek rodin, jak se myslelo na jejich pohodlí a zdraví? Za byt o velikosti 53 m2 činí přibližná cena 2,1 mil Kč bez DPH, ale včetně parkingu a sklípku. První zájemci skládají rezervační poplatek 50 000 Kč, smlouva o smlouvě budoucí hovoří o 15 % z celkové kupní smlouvy k zaplacení do sedmi dnů po jejím podpisu a 85 % z celkové kupní smlouvy včetně DPH nutno zaplatit do 30 dnů od vydání kolaudačního rozhodnutí. Samozřejmě, že koupi bytu lze financovat hypotékou.

A nyní po dostavbě první poloviny náměstí se začalo s hloubením základů, tak se mnozí z nás "bláhovců" domnívali, že konečně tu vznikne kýžené koupaliště s bazénem, saunami a se vším vybavením, které dnes k takovému zařízení a zdravému bydlení všude patří. Přepočítali jste se, holenkové! I tady v té druhé polovině náměstí budou garáže nejméně pro dalších 500 automobilů, aby toho hluku kolem nebylo tak málo!

Co myslíte, o čem se nejvíce diskutovalo k tomuto bodu na veřejném zasedání zastupitelstva městské části Praha 10? Samozřejmě o parkovacích místech pro automobily, o garážích, také o porušování předpisů ze strany developera, o jeho marném pokutování. Přesto i starosta Milan Richter přiznal, že "jednáme nad rámec zákona" – rozhodněte zastupitelé: ponechat 88 parkovacích míst navíc nebo jít do soudního sporu, který se potáhne. Ano, stali jsme se obětí černé stavby, nedodržuje se smlouva.

Megalománie minulého vedení městské části Praha 10 ponese teprve své hořké plody. Nejvíc to postihne občany, kteří od počátku byli proti takových výškovým budovám uprostřed náměstí. Ale to už nelze vůbec hovořit o nějakém náměstí, kde se předpokládá volná plocha pro veřejné a hromadné produkce, vystoupení, předvolební mítinky – nic takového v Malešicích nikdy nebylo a teď už také nebude!

Od prvopočátku jsme usilovali právě o to, aby se posilovalo naše zdraví, a to zdraví i těch, kteří v těch nových výškových objektech budou bydlet. Nedá se nic dělat? Budeme zase jezdit za vodou do vršovického Edenu nebo na věčně přeplněné branické koupaliště ?!

Každý lékař vám potvrdí, že není nic lepšího pro naše zdraví nežli pohyb ve vodě, plavání, saunování, vodní sporty. My to víme už dávno, ale bohužel se to dosud k sluchu našich pánů radních nikdy nedoneslo, protože by přece jinak museli naše požadavky předložit uchazečům o zastavění malešických ploch. A že jich bylo už zastaveno požehnaně – celá malešická pláň je jeden obytný objekt vedle druhého. Garáže, obchodů už méně, doprava sem mizerná.

Jedno velké poučení: Také rozpočet městské části Praha 10, kterou tvoří Vršovice, část Vinohrad, Strašnice, Záběhlice, Malešice, Hrdlořezy, by měl být členěn podle počtu obyvatel v jednotlivých lokalitách. Aspoň v těch základních položkách, takovému demokratickému rozdělování bychom měli rozumět. A snad se dočkáme i toho bazénu či koupaliště, když už jsme o náměstí přišli…

Pak si budeme lépe rozumět, budeme volit své zastupitele s vědomím, že myslí na občany a naše zdraví. Mohl bych se nad vším povznést ve svých 85 letech, k nimž mně loni sám pan starosta gratuloval. Ale už se k odpovědi na můj dopis tenkrát nedostal a řekl si tak, jak to slýchávám kolem sebe: "Dědku, že si nedáš pokoj!"

A vidíte, nedám, protože mám tři děti, šest vnoučat a čtyři pravnučky – všichni dohromady chtějí zdravě žít.

P.S. Ke zdravému životu vždycky patřila a bude patřit voda! A jestliže ještě dneska někomu nedopadl ten pětník, kam už dávno měl, pak je to opravdu moc zlé!