25.4.2024 | Svátek má Marek


PRAHA 3: Odložený závazný volební příslib

26.6.2018

Většina čtenářů si určitě vybaví známou scénu z filmu Pupendo, v níž dal Bolek Polívka své filmové manželce, Evě Holubové, dárek k narozeninám – nakreslený kožich – se slovy: „To je takovej odloženej závaznej příslib.“

I my, občané Prahy 3, jsme již několikrát dostali podobný „odložený závazný příslib“ privatizace bytů, v nichž řadu let bydlíme. Naše byty se měly privatizovat v roce 2014, ale harmonogramy privatizace se neustále měnily a posouvaly, MČ si v mezičase ještě usmyslela, že před privatizací provede „revitalizaci“, která – jak už to u zakázek zadávaných MČ bývá – byla provedena neuvěřitelně lajdácky. Dodnes jsme se jako nájemci nedomohli odstranění vad. Dospěli jsme do tak absurdních situací, že např. v otázkách nefungujícího odvětrávání, které jsme reklamovali už mnohokrát, jsme odpovědnými zastupiteli MČ přesvědčováni, že nám přece v pořádku funguje.

Po čtyřech letech čekání se nám byty slavnostně a velmi urychleně nabídly k privatizaci. Obecní kasa, vedená zjevně s tolik proklamovanou péčí řádného hospodáře, totiž zeje prázdnotou a je třeba ji rychle doplnit. Není asi třeba zdůrazňovat, že od roku 2014 podstatně vzrostly ceny bytů, obyvatelé zestárli a jen těžko dosáhnou na hypotéky, které se navíc nabízejí za podstatně horších podmínek, že přes předchozí ujištění našich radních se do odhadní ceny bytů započítalo i zateplení a jiné potěmkinovské úpravy, že jsme čtyři roky platili zbytečně nájemné, které jsme mohli použít na splácení hypotéky, že kromě kupní ceny budeme muset zaplatit i daň z nabytí nemovitých věcí atd.

Škoda, která nám tím vznikne, je skutečně nemalá. Ale, světe div se (nebo vlastně nediv se), nikdo za to nemůže a nikdo za to nenese odpovědnost. Na radnici ukazují prstem jeden na druhého se slovy „já nic, to oni“, „ono“ se to odložilo, neudělalo, stalo, a je jim všem úplně jedno, že nás jejich neschopnost a liknavost bude při koupi bytu stát statisíce. Vždyť oni nám laskavě něco nabízejí a my přece můžeme, ale nemusíme koupit. Jinými slovy: občane, trhni si nohou (to v každém případě) a kup si a zaplať, nebo nekupuj a plať nám dál nájem za holobyt, do kterého jsme 32 let kromě výměny oken a stoupaček nic neinvestovali. Otázka ale je, jaký ten nájem bude, protože na ujištění, že se nájmy po privatizaci zvedat nebudou, se ve světle ostatních „závazných“ příslibů opravdu nelze spolehnout. Těch seniorů, kteří si nemohou byty koupit, je mi opravdu líto.

Občané Prahy 3 sepsali petici, jíž požadovali snížení cen privatizovaných bytů právě s odvoláním na újmu, kterou jim způsobily neustálé odklady privatizace. Na zasedání zastupitelstva dne 15.5.2018 byla petice vzata na vědomí a návrh privatizace v dané podobě neprošel, protože se na stranu občanů postavili kromě celého klubu ŽnS a KSČM též jeden zastupitel z KDU-ČSL, jeden ze Svobodných a jeden z Volby pro město.

Následoval měsíc vyjednávání zástupců občanů s radnicí. Ale velmi brzy nám všem došlo, že je úplně jedno, co nám na jednání kdo řekne, odkývá a slíbí, protože chvíli poté se za našimi zády dohodne na něčem úplně jiném.

A pak přišlo zasedání zastupitelstva dne 12.6.2018, na němž se před nevěřícími zraky přítomných občanů odehrála skutečně povedená taškařice: procedurální faux pas při odvolání starostky a politický handl, při němž ti, kteří nás dříve podporovali (kromě ŽnS a KSČM, kteří byli ve své podpoře konzistentní), nás vyměnili za místa v radě a koaliční dohodu. Kromě ŽnS (vítěze voleb v roce 2014) a KSČM je totiž v koalici vedené ODS (která byla ve volbách až třetí) úplně každý. ODS byla v zájmu koaliční dohody dokonce ochotna střílet do vlastních řad. Dobře vy! A musím snad zdůrazňovat, že ti, kteří celou privatizaci zpackali a poškodili nás, vesele sedí v radě dál.

Tedy dalším důležitým poznatkem pro nás je, že volby nejsou o vítězi voleb, ale o povolební koalici.

Za onou scénou z filmu Pupendo původně následovala ještě další scéna, kterou z filmu nakonec vystřihli: když jde Bolek Polívka večer do postele a odhrne přikrývku, najde na prostěradle známý piktogram – realisticky vyvedený kosočtverec. A když se udiveně ptá, co to je, odpoví mu vedle ležící a časopis čtoucí Eva Holubová: „Ber to jako takový odložený závazný příslib.“

Je před volbami a stávající politické strany soutěží o přízeň voličů. Koneckonců není nad dobře placené místo za peníze nás všech, s nulovou odpovědností (politickou, morální i faktickou) za cokoliv, co udělám.

A tak i my, občané Prahy 3 dotčení privatizací, našim vládnoucím zastupitelům už teď dáváme „odložený závazný příslib“, že je v říjnu rádi zvolíme.