29.3.2024 | Svátek má Taťána


POVÍDKA: Superekologie?

28.2.2015

asup1

„Kvůli vám se nemůžu vyspat.“

„A proto mě musíte budit?“

„Protože vy jste u počátků všeho toho zla.“

„Jakého zla?“

„Do rána jsem oka nezamhouřil.“

„Do rána? A proto mě voláte o půlnoci?“

„O půlnoci? Tam není pan Toyota?“

„Ne. Tady je pan Ford. Tak dobrou noc.“

„Počkat, pan Toyota nebo pan Ford, všichni za to můžete.Všichni jste začli s autama a všichni jste chtěli, aby se auta nemusely vyrábět, chtěli jste, aby se množily jako krysy, nebo jako rybičky v akváriu. A pak jste je začli zušlechťovat,odřezávat kousky genetický dvoušroubovice a přišívat jiný, jako se zkracují dlouhý rukávy u kabátu a našívá kožešinovej límec.“

„Splnili jsme přání zákazníků. Milióny aut a každé jsme připravili zákazníkovi na míru.“

„Ale těch zmetků.“

„Zmetky byly ve výrobě aut vždycky, i když auta byla vyráběná lidmi. Zmetky se sešrotují a tím jsme získali ekologicky výhodný materiál na nový auto.“

„Pane Ford, to už není pravda. Zmetky vám uletěly.“

„Jako včely?“

„Jako sovy. A jedna sedává před naším oknem na bidle. Místo očí má reflektory a co chvíli je zapne. Stačí, když se okolo něco šustne. V tu chvíli hodí šajn do mýho okna a v ten moment jsem vzhůru.“

„Kupte si rolety.“

„To nepomohlo. Sova prosvítí žaluzie, rolety, všechno, mám dojem, že prosvítí i zdi mýho domu. Takový světlomety montujete dnes do vašich aut a tím se dostávají i do těch vašich zmetků, do sov. Dokonalost sama.“

„Děkuju za ocenění.“

„Neděkujte a něco s tím udělejte.“

„Zbourejte bidlo,“ poradil mi pan Ford a zavěsil.

Sova mezitím zhasla a kamsi odlétla. Ze svého pelíšku přiběhl Žerýk. Vrtěl ocasem a očuchával mé trepky. Chtěl jsem ho podrbat pod čenichem. Nahmatal jsem pneumatiku.

„Proboha, oni mi zkřížili i mého psa s automobilem! Co je moc, to je moc.“ Musím s tím něco udělat, tady už nepomůže, abych se já, neúspěšný spisovatel sci fi literatury, pokoušel jednat s panem Toyotou nebo Fordem. Tady by měli zasáhnout politici.

Všichni víme, že lesní zvěř je přitahována světly reflektorů, a tak stačilo propašovat do sboru královských poradců pár grafů přes mého známého, který je královským pomocným podporadcem. V grafech byla zobrazená závislost mezi počtem aut a množstvím zvěře zabité kolizemi s auty. Křivka prudce stoupala a když se křivka prodlouží, tedy extrapoluje až ke trojnásobku, nezbude už žádná zvěř. Sbor královských poradců pochopil, avšak nemohl zakázat auta, to by přišel o prebendy. A jak by se dopravoval na výjezdová zasedání? Doporučil tedy panu královi, aby vydal dekret, že výroba a užívání reflektorů se zakazuje a jezdit potmě že je ekologičtější. Víc jsem si nemohl přát. Je konec se sovami a jejich reflektory, už mě nic nebudí a ekologové si taky přišli na své.

Šoféři teď jezdí opravdu potmě a stále častěji se bourají, čím víc a silnějších aut máme, tím víc je havárií a lidí na naší planetě kvapem ubývá a blíží se doba superekologická. V té bude známý pouze svět vyhynulých lebek.

Naučení:

Superekologie je svět bez lidí, toť vznešený cíl našich extrapolujících rádců.

asup2

Ilustrace U.G. Sato