22.5.2019 | Svátek má Emil


POVÍDKA: Buď připraven

11.1.2019

Za vlády Vladislava II. stály proti sobě dva tábory – na jedné straně katolíci a umírnění kališníci, na druhé nesnášenliví kališníci. Těm basilejská kompaktáta (podle katolíků „komprdáta“) nestačila a byli toho názoru, že katolíci nemají v Čechách co pohledávat. Měli i další odlišné názory. Hlásali například, že Kristova krev v podobě vína má být podávána i malým dětem, a za tuto svou pravdu byli někteří ochotni podstoupit mučednickou smrt. V zemi byl stálý neklid, z obou stran lítaly nadávky. Král Vladislav měl mírnou povahu, ale rušitele náboženského smíru občas trestal a věznil je na Karlštejně či Křivoklátě.

Královým příkladem se řídili představitelé hlavního města. Ve všech pražských radnicích (staroměstské, novoměstské a malostranské) seděli umírnění kališníci, klid však zajistit nedokázali. Jejich poměrně rozumné náboženské uvažování bylo znehodnoceno mnohými nešvary. Brali úplatky ze všech stran, přepisovali závěti ve svůj prospěch, a nepřátel měli tudíž nadbytek.

Jedním ze zaměstnanců staroměstské radnice byl i kat Mates. Své povolání moc rád neměl, ale nějak se živit musel. Svědomí měl čisté. Byl přesvědčen, že je pouhým vykonavatelem vůle nadřízených a kdyby odmítl konat, ujal by se toho velmi rád někdo jiný. K vyslýchaným a odsouzeným osobám necítil žádnou zlobu a svou práci pokládal za poctivé řemeslo, jakých bylo v Praze spousta. Lidé se ho štítili, ale někdy jim byl dobrý. Věděli, že mučírna je vybavena různými nástroji, a proto hlavně ti nejchudší chodili za Matesem s různými neduhy, nejčastěji s bolavými zuby.

Na radnici se s Matesem nikdo moc nebavil. Rozkazy dostával od jednoho z konšelů a stýkal se ještě s rychtářem Ambrožem a jeho pacholky, kteří mu vodili provinilce. Jen při výslechu útrpným právem se v mučírně scházelo více osob. Pekaře Šejnohu musel Mates natahovat na skřipci tak dlouho, až ho nakonec přetrhl.

Roku 1483 král Vladislav onemocněl a po Praze se rozšířily zvěsti, že umírá. To oba soupeřící tábory zneklidnělo, v obou vznikla obava, že v nastalém zmatku po panovníkově smrti by protivníci mohli sáhnout ke krveprolití. Horečně se schůzovalo.

Tehdy byl Mates vyzván, aby se dostavil do radnice. Když přišel, zavedli ho nahoru do velké síně, kam on nikdy neměl přístup, přímo k purkmistru Kloboukovi. Mates si purkmistra velmi vážil, byl to pro něho nejvýznamnější člověk hned po králi. Teprve nyní se s ním viděl tváří v tvář. Klobouk si ho prohlédl pronikavým pohledem od hlavy až k patě a otázal se:

„Jsi zdráv? Nic tě nebolí?“

Mates se zarazil a pak pověděl podle pravdy, že mu nic nechybí a cítí se výborně. Purkmistra tato odpověď uspokojila.

„To rád slyším,“ řekl. „Budeš mít brzo spoustu práce. Buď připraven.“

Mates se uklonil a s rozpaky odcházel. Nebylo mu jasné, co toto přijetí mělo znamenat, ale když scházel po schodech dolů a míjel skupinu konšelů, zaslechl, co si povídají: Bylo odhaleno rozsáhlé spiknutí, a proto byl vypracován seznam 80 osob, kteří budou některou blízkou noc zatčeni a neprodleně popraveni. Mates se zděsil: 80 hlav! Oni se snad zbláznili!

S hlavou plnou starostí zašel do mučírny a nabrousil si všechny meče.

O tom, co v radnici zaslechl, pomlčel, ale v Čechách se stejně vždycky všechno rozkecalo. Spiklenci se o seznamu dozvěděli a rozhodli se konšely předejít. Ráno se rozezněly zvony Týnského chrámu, byl to signál k převratu. K radnici se ze všech stran sbíhali ozbrojení povstalci. Purkmistr chtěl před nimi zabouchnout vrata, ale nestihl to. Rozezlení sousedé se nahrnuli do budovy. Rychtáře zabili a purkmistra bodli do nohy. Ten se svalil na dlaždice a pohotově dělal mrtvého. Ožil teprve tehdy, když ho vyhazovali z okna a bouchli kladivem do ruky. Při pádu si zlomil nohu, a proto byl naložen do necek a odnesen do vězení.

Také v novoměstské radnici se vraždilo a vyhazovalo z oken. Revoluční nálada je nakažlivá, a tak se násilnosti rozšířily po celé Praze. Řvoucí dav vtrhl do klášterů a vyhnal mnichy z města, stejně tak i ostatní katolíky. Nakonec se vzbouřenci vrhli i na Židy, kteří za nic nemohli a doposud jen zpovzdálí sledovali, jak do sebe křesťané buší. Zdivočelá lůza rozkradla, co se dalo.

V těchto vzrušených dnech dostal Mates znovu vzkaz, aby přišel do radnice. Prodral se tedy pokřikujícími zástupy a vstoupil do budovy. Podruhé v krátké době se ocitl ve velké síni, tam však nyní místo konšelů postávali noví vládci města. Hlavní slovo měl řezník Žíž.

„Konečně jsi tady,“ řekl. „Bude se stínat, provede se to hned u pranýře. Vezmi si své věci a jdi tam.“

„Kde je purkmistr?“ otázal se kat.

„Dělej, co ti bylo přikázáno!“ osopil se na něho Šerlink, taktéž řezník.

Mates pochopil, že i jemu jde o krk, a podřídil se.

„A kolik jich bude?“ zajímal se ještě.

„Čtyři,“ odvětil Žíž stroze.

Mates si oddychl, napadlo ho, že noví páni jsou milosrdnější než jejich předchůdci. Šel si do mučírny pro dva meče a dostavil se podle rozkazu k pranýři. Tam již ozbrojenci vytvořili ve zvědavém davu kruh. Zakrátko byli přivedeni konšelé a Mates je jednoho po druhém stínal. Potom přinesli v neckách purkmistra Klobouka. Mates se zarazil, na takovou situaci nebyl připraven. Ponechal purkmistrovi dostatek času, aby ještě jednou promluvil. Ten řekl:
„Nikdy jsem si o této obci nemyslel nic dobrého.“

Nato se Mates před ním uklonil a srazil mu hlavu.

Vůdci převratu očekávali, že jejich zápal se rozšíří do celých Čech, ale zmýlili se. Lidé v království už většinou chtěli mít klid a spíše si kladli otázku, co si to ti v Praze zase vymysleli. Brzy se vše vrátilo do původního stavu.

Kat Mates byl krvavými událostmi znechucen. Zvyklý byl na ledacos, ale v setnutí purkmistra nespatřoval žádný pořádek. Už nechtěl být popravčím. Vymluvil se na chatrné zdraví a stal se dlaždičem. Nové povolání začal vykonávat tam, kam dopadlo z okna purkmistrovo tělo, a pokračoval pak dále do hloubi náměstí. A když potom po létech jiný kat – Mydlář – stínal zde vůdce protihabsburského povstání, byl již celý Staroměstský rynek pokrytý dlažbou.



Diskuse


M. Regner 389
19:47
11.1.2019

R. Dubravský
10:36
11.1.2019

J. Farda
18:23
11.1.2019

počet příspěvků: 3, poslední 11.1.2019 07:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.