Pražský vrchní soud se postavil na stranu okradených klientů společnosti H-System. To bylo něco jako bytové družstvo, šlo o podvod, nicméně část klientů si po krachu firmy svoje domy postavila. Správce konkurzní podstaty si přeje veškerý někdejší majetek společnosti H-system, tedy včetně dostavěných a obydlených domů, prodat a výtěžek rozdělit mezi všechny postižené klienty.

Tohle je případe hodný Šalamouna a kdo ví, jak by moudrý král rozhodl. Třeba by ocenil ty klienty, kteří se nevzdali, byť byli okradeni, a vyvinuli úsilí a domy dostavěli i na chatrném právním základě. Týž Šalamoun by ale možná vzal v úvahu, do jaké míry mohli všichni okradení vynaložit stejné úsilí, a položil by si otázku, zdali někdo nebyl nějak někým postaven do výhodnější pozice.

Rozsudek pražského vrchního soudu ještě není konečný, protože správce konkurzní podstaty se může dovolat k Nejvyššímu soudu. Poučení tedy není žádné.

Jenom jedno ano, ale na ně nikdo nedá, třebaže je univerzální a obecně platné.

Jakmile je něco senzačním způsobem výhodné, a to se jevil býti i H-System, vždycky je z toho průser. Očividně výhodná nabídka je skvělý kšeft pro toho, kdo ji nabízí, a využívá toho, že náš právní systém nedokáže okradené ochránit.

Je z toho džungle a v ní platí jediné pravidlo přežití - čím větší výhoda, tím horší riziko. Výhodám se vyhýbejme.